Dluhová krize: Čeho se má bát střední Evropa?

Vyplatí se však rozlišovat, a proto jsme vypracovali studii ukazující, jak silně a jakými kanály by se nákaza projevila v jednotlivých středoevropských ekonomikách. Dospěli jsme k následujícím závěrům:

1. Náš zátěžový scénář (uvažující o dvakrát hlubším propadu ekonomiky Německa a eurozóny, než byl viděn po pádu Lehman Brothers) by v ČR vyvolal kumulativní propad okolo 8,9 % HDP, v Polsku 2,8 % HDP a v Maďarsku 10,8 % HDP. Vzhledem k unikátnosti dnešní hrozby (rozpad měnové unie či neřízený bankrot některého z jejích členů) však nemusí být historická zkušenost dobrým vodítkem pro modelování budoucích rizik.

2. Jedním z kanálů, kterými dluhová krize v eurozóně dopadá na regionální ekonomiky, jsou hypotéky domácností v cizích měnách. Tento problém se naštěstí netýká ČR, kde se díky dlouhodobě nízkým úrokovým sazbám hypotéky v cizích měnách nikdy nerozjely. Především maďarský finanční sektor by však mohl potřebovat kapitálové injekce v řádu desítek miliard eur.

3. Středoevropské měny, především koruna a forint, jsou odolnější než před pádem Lehman Brothers. Oproti roku 2008 je v polské a české ekonomice daleko méně pře-zajištěných podniků; vnější a vnitřní nerovnováha doznala v případě Maďarska výrazného zlepšení, a konečně, jak Polsko, tak Maďarsko disponují výrazně vyššími devizovými rezervami, kterými mohou své měny bránit. Na druhou stranu polské fundamenty (běžný účet, zadlužení domácností) doznaly oproti roku 2008 viditelného zhoršení, a tak obrana zlotého nemusí být snadná.

4. Trhy s vládními dluhopisy v Polsku a v Maďarsku mohou být vzhledem k vysoké přítomnosti zahraničních investorů velmi zranitelné. Dokonce i v případě relativně malého odlivu kapitálu mohou zažít výrazné propady, při kterých hrozí dočasné zamrznutí celého trhu.

Začátek otroctví v Evropě aneb fiskální unie s eurem ve znaku