SHRNUTÍ: Summit G7 našel shodu v oblasti obchodu, v ochraně klimatu nikoli

Sedm nejvyspělejších ekonomik světa (G7) v sobotu v italské Taormině přijalo po složité debatě závěrečné prohlášení, ve kterém se mimo jiné shodlo na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu a na ochotě zavést další sankce vůči Rusku kvůli jeho počínání na Ukrajině. Shodu naopak státy nenašly v otázce podpory naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Proti schválení tohoto bodu se postavily Spojené státy.
Ke schválení usnesení o boji proti protekcionismu dospěly státy G7 podle německé kancléřky Angely Merkelové po "velmi tvrdé" debatě, v níž se podařilo amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit o správnosti boje proti ochranářským opatřením a dodržování nastavených pravidel obchodu.
Také ve vztahu k Rusku se podařilo zástupcům zemí G7 amerického prezidenta přesvědčit, aby podpořil usnesení o možnosti uvalit na Moskvu kvůli destabilizaci východní Ukrajiny další sankce. Pokud Rusko začne dodržovat minské dohody, jsou státy G7 ale ochotny zvážit zrušení sankcí. Trump v minulosti avizoval snahu o zlepšení vztahů s Ruskem.
EU a USA uvalily sankce na Rusko po jeho anexi Krymu v roce 2014. Tehdy také skupina nejvyspělejších zemí světa, která se dříve scházela ve formátu G8 včetně Ruska, pozastavila Moskvě členství v této skupině.
Přesvědčit se Trumpa naopak zbylým státníkům nepodařilo v otázce ochrany klimatu. Už kolem poledne světové agentury informovaly, že se šest států dohodlo, že nechají USA ještě čas na rozhodnutí stran pařížské dohody o ochraně klimatu. Podporovat její naplňování se nakonec skutečně zavázaly Německo, Itálie, Francie, Japonsko, Kanada a Británie. "Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohodě, tudíž se nepřipojují ke konsenzu v této problematice," uvádí se v závěrech summitu.
Dokument o celosvětové ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, není pro USA právně závazná, a Trump ji tedy může vypovědět. V sobotu na Twitteru americký prezident uvedl, že konečné rozhodnutí o klimatické dohodě učiní příští týden.
Německá kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu "za velmi neuspokojivou". Závěry summitu k migraci naopak označila za "rozumné". Vyslovila nicméně politování, že tomuto tématu vrcholná schůzka nevěnovala tolik prostoru, kolik by si přála hostitelská Itálie, k jejímž břehům připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Itálie si původně přála vyzvednout pozitivní aspekty migrace. Její snaha ale ztroskotala již před začátkem summitu na odporu amerického prezidenta, který chtěl zdůraznit především bezpečnostní aspekty.
Plná shoda panovala na postupu při řešení severokorejské krize. Summit KLDR vyzval, aby zastavila svůj jaderný a raketový program. Na světové společenství lídři G7 apelovali, aby "zdvojnásobilo své úsilí" při vymáhání dodržování rezolucí OSN vůči KLDR.
Poradce Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti Herbert McMaster se na tiskové konferenci po summitu G7 vrátil také ke čtvrtečnímu summitu NATO v Bruselu. Skutečnost, že Trump ve svém projevu výslovně nezmínil, že USA nadále podporují článek pět alianční smlouvy, nebyla podle něj úmyslná. Podpora článku, podle kterého se útok na jednoho člena považuje za útok na celou alianci, byla podle McMastera v Trumpově řeči obsažená, i když nebyla přímo vyslovená.
Zdroj: ČTK
Aktuality
