Trh práce: Vyluxované Česko vs. zaprášená Evropa

Jako možný důvod ECB uvedla, že vedle lidí vyhovujících definici nezaměstnanosti se na trhu práce nebo v jeho "sousedství" pohybuje také mnoho lidí, kteří tuto definici splňují jen částečně. Jsou to ti, kdo práci nehledají, nemohou do ní hned nastoupit, případně již pracují, ale na kratší úvazek, než by chtěli. Podle údajů Eurostatu bylo v roce 2016 v těchto třech kategoriích "téměř nezaměstnanosti" 9,4 % lidí ve věku 15-74 let.

Klasická míra nezaměstnanosti se pohybovala okolo 10 %, takže její součet se zmíněnou "téměř nezaměstnaností" dosahoval bezmála 20 %. To už je údaj, v jehož stínu žádný velký nárůst mezd čekat nelze.

Naproti tomu v Česku bylo loni v uvedených třech přihrádkách "téměř nezaměstnanosti" podle Eurostatu jen asi 1,6 % lidí ve sledovaném věku (v grafu níže jde o součet všech tří barevných sloupců). Součet s klasickou mírou nezaměstnaností pak byl okolo 5 %. Tlak na růst mezd by tedy v Česku měl být ve srovnání s eurozónou výrazně vyšší.

A z uvedené statistiky plyne ještě jedno zajímavé zjištění. Co se týče konkrétně lidí zaměstnaných na zkrácený úvazek, v eurozóně touží po delším úvazku zhruba pětina z nich, kdežto v Česku jen asi desetina. Tento rozdíl lze interpretovat různě. Například tak, že je v souladu s velice malým rozšířením zkrácených úvazků v České republice (jejich podíl na celkové zaměstnanosti na úrovni 5,7 % je v rámci EU čtvrtý nejnižší). Nabídka zkrácených úvazků je v Česku tak malá, že ji ve větší míře (oproti eurozóně) pokryjí ti, u nichž zaměstnavatelům později nehrozí, že na ně budou útočit s požadavkem na delší úvazek.