Dotace po roce 2020 nahradí půjčky a záruky
Česká republika má v rámci EU třetí energeticky nejnáročnější ekonomiku, a tedy poměrně vysoký potenciál pro zvyšování energetické účinnosti. Vzhledem k mnoha nynějším podnětům z Evropského parlamentu či některých členských států EU lze očekávat, že tlak na přísnější cíle energetických úspor bude v příštích letech sílit.
Energetické úspory a zvyšování energetické účinnosti jsou jedním z hlavních nástrojů politiky ochrany klimatu na mezinárodní, ale i unijní úrovni. Pro Českou republiku z toho plyne mnoho závazků. V konečném důsledku dopadnou na regulaci firem a ovlivní podobu dotací na nízkoenergetická řešení.
Na energetické úspory je v evropských fondech pro Česko připraveno 51 miliard korun do roku 2020 a odpovědná ministerstva vybízejí, aby se potenciální příjemci hlásili o dotace. V budoucnu už tolik dotačních peněz k dispozici s velkou pravděpodobností nebude. Evropská komise totiž na úkor přímých dotací klade stále větší důraz na využívání návratných finančních nástrojů, jako jsou půjčky nebo záruky.
Ochrana klimatu
Velkou rámcovou změnou v ochraně klimatu bylo schválení globální dohody o změně klimatu v prosinci 2015 na konferenci v Paříži všemi smluvními zeměmi OSN. Státy se dohodly, že do konce století udrží globální oteplování pod hranicí 2 stupňů Celsia (a budou se snažit dosáhnout 1,5 stupně) a že svět ve druhé polovině století dosáhne rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě, tedy že výsledné emise budou nulové.
Zejména tento druhý cíl půjde splnit bez energetických úspor jen stěží. I když závazky jednotlivých států plynoucí z pařížské dohody nejsou právně závazné, jednotlivé státy včetně Česka musejí své nízkoemisní strategie a plány prezentovat do roku 2020.
Ekonomiky jednotlivých zemí EU jsou přitom různě energeticky náročné, a mají tudíž rozdílné předpoklady pro dosahování energetických úspor.
Splnit cíle
Státy Evropské unie se vedle pařížské dohody již v roce 2007 zavázaly plnit cíle v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Jedním ze tří aktuálních cílů EU je zvýšit energetickou účinnost (neboli zajistit energetické úspory) o 20 % do roku 2020 (oproti projektovaným hodnotám) a o 27-30 % do roku 2030 a zároveň do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80-95 % oproti hodnotám z roku 1990.
Na tyto cíle navazuje široká paleta opatření, která mají zlepšit účinnost ve všech fázích energetického řetězce, od dodávek energie až po její konečné využívání spotřebiteli z řad podniků, vlastníků komerčních a obytných budov i domácností.
Přímé dotace po roce 2020
Cíle v oblasti energetické účinnosti přijaté na evropské úrovni se promítají do strategických dokumentů schválených českou vládou. V oblasti energetických úspor je základním dokumentem Národní akční plán energetické účinnosti ČR. V něm se Česko zavázalo do roku 2020 uspořit 50 petajoulů energie, což pro představu odpovídá každoročním úsporám na úrovni 1,5 % energie ročně prodané koncovým zákazníkům.
Pro dosažení tohoto cíle má akční plán k dispozici řadu opatření jak regulatorního rázu (povinné energetické audity, systém environmentálního managementu, štítkování elektrospotřebičů a další), tak motivačního charakteru ve formě dotací (na veřejné i soukromé budovy, panelové domy, pro podnikatelské provozy i technologie, na účinné vytápění a chlazení, výrobu energie, veřejné osvětlení, pro zemědělské provozy a další).
Více informací o realizaci a financování energeticky úsporných opatření najdete na www.investicniweb.cz/energie
