Duo Merkozy se už zase bojí Řecka
Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se začínají vídat tak často, že by si na svá dostaveníčka mohli klidně zřídit speciální místo (třeba u hranic v Porýní). Včerejší berlínská schůzka přinesla kromě obecných proklamací o víře v euro především další varování před situací v Řecku.
Oba politici se snaží tlačit na rychlou dohodu s privátními věřiteli, kteří mají odepsat 50 % řeckého dluhu. Bez dohody se soukromými věřiteli nebude žádná nová dohoda Řecka s EU/MMF, takže na konci kvartálu reálně hrozí neřízený bankrot. Existuje cesta ven? Management řecké krize v tuto chvíli naráží na čtyři základní problémy.
Zaprvé, mezi řadou soukromých věřitelů stále panuje neochota účastnit se dobrovolného odpuštění dluhu. Požadavek totiž přichází v nevhodnou dobu (evropské banky shánějí zoufale nový kapitál), dobrovolné odpuštění se netýká všech věřitelů (mimo je řada penzijních fondů a členské země eurozóny i ECB) a **část věřitelů se pojistila proti bankrotu Řecka, takže je pro ně dobrovolné odpuštění dluhu silně nevýhodným cvičením.
Zadruhé, řecká vláda má znovu nepříjemné zpoždění v implementaci dohodnutých opatření. Řecký úřednický kabinet totiž před blížícími se volbami čelí neochotě parlamentu kývnout na dohodnutá úsporná opatření. Zpožďuje se liberalizace v dopravě a stále nebylo prosazeno další osekání mimořádných penzí.
Zatřetí, i když vše půjde dobře a soukromí věřitelé z 50 % dluh odpustí, Řecko implementuje nové reformy a dostane další peníze z MMF, plán nemusí fungovat. Řecko by v něm mělo do roku 2020 snížit zadlužení "pouze" na 120 % HDP, tedy dnešní úroveň Itálie.
ESM, EFSF, EFSM a spol.: Průvodce dluhovou krizí v Evropě plnou zkratek
A začtvrté, rostoucí napětí na evropských trzích a série úsporných kroků tlačí eurozónu do recese. To zhoršuje předpoklady základního scénáře i pro Řecko. Proto již z MMF zaznívají hlasy, které chtějí po soukromých věřitelích odepsat z řeckého dluhu ještě více než dnes požadovaných 50 %. První kvartál tak bude v Řecku znovu napínavý.
