Řecko uniklo bankrotu. Jeho zadlužení ale stejně pod 120 % HDP neklesne
Úsměvy na tvářích a poplácávání po zádech. Ano, v Bruselu se zrodila nová řecká dohoda. Balík v hodnotě 130 miliard eur počítá nakonec s větší obětí soukromých investorů a poklesem řeckého dluhu na 121 % HDP do roku 2020. Jak jistě tušíte, k vyřešení problémů nejslabšího článku eurozóny to asi těžko bude stačit. Kde jsou slabá místa dohody?
1. Finalizace dohody bude ještě velice náročným cvičením. Vyjednavači za soukromé věřitele (IIF) totiž kývli na větší oběť (odpis dluhu o 53,5 % na místo původních 50 %), než se původně očekávalo. Jaká bude ochota jednotlivých věřitelů dobrovolně odpouštět dluhy?
Nízká účast by donutila řecký parlament přijmout retroaktivně u svých dluhopisů opatření, které by umožnilo osekat dluhy nedobrovolně všem soukromým věřitelům. S tím jsou spojeny dva problémy. Řecko potřebuje udělat výměnu starých dluhopisů za nové do 20. března a nezbývá mu na takové experimenty moc času. Obzvlášť když se svojí podporou pořád váhají Holanďané, a řecký balík také rozděluje německou koalici. A současně nedobrovolnost odepsání dluhu by asi vedla ke spuštění CDS (pojištění proti bankrotu Řecka) a přenosu napětí na portugalský trh.
2. I když vše půjde tak, jak má, bude Řecko na konci dekády hospodařit s nejvyšším dluhem v eurozóně (121 % HDP). To je velice slabý výsledek na to, aby Řekům stačil k návratu na trh. Investoři navíc bývají přísnější na země, které si projdou bankrotem (byť řízeným) a požadují po nich vyšší záruky. Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez "kapaček" z Bruselu a MMF.
3. Daleko pravděpodobnější je méně optimistický scénář, ve kterém Řecko pod tíhou současných úspor spadne do hlubší recese a zaznamená výraznější propad daňových příjmů (to ostatně potvrzují i lednová data a skoro 20procentní propad DPH). Současně lze dnes těžko věřit strukturálním reformám a sázet na relativně vysoká tempa růstu v letech 2015-2020.
Negativní scénář připravila také zpráva MMF a ECB. Podle Financial Times počítá s tím, že by Řekové v roce 2020 měli dluh na 160 % HDP (blízko dnešních úrovní) a potřebovali půjčit až 245 miliard eur.
Přes všechny problémy ale platí, že pokud druhý řecký balík zabrání březnovému neřízenému bankrotu země, měl by přinést trhům dočasnou úlevu. Zvlášť, když na konci měsíce ECB zalije trh další vlnou levných peněz v tříletém tendru.
Aktuality
