Zvyšování DPH: Vydá se Česká republika maďarskou cestou?
Česká republika by nepochybně nechtěla následovat Maďarsko v jeho trápení s vysokým veřejným dluhem. Včerejší návrh Ministerstva financí ČR, kterak obstarat dodatečné miliardy do rozpočtu, nicméně jako by se chtěl inspirovat maďarskou cestou. Maďaři totiž s cílem získat do rozpočtu dodatečné peníze tak dlouho manipulovali se sazbou daně z přidané hodnoty, až dosáhli toho, že je jejich sazba této daně nejvyšší v Evropě. Činí úctyhodných 27 %.
Česká DPH samozřejmě tak vysoká není, nicméně poslední nápad sjednotit její sazbu na úrovni 20 % jde bohužel tímto směrem. Zvednout sazbu DPH při faktickém či očekávaném nárůstu deficitu je skutečně ta nejběžnější "jehla" na rozpočtové díry v Evropě. Nejen u Maďarů, ale napřílad i v Portugalsku, Itálii či Španělsku bylo tím prvním, po čem na příjmové straně rozpočtu sáhli, zvýšení sazby DPH. Výsledky takového počínání jsou však sporné, neboť rozpočtové příjmy se ve většině těchto zemí neplní tak, jak by se očekávalo.
Vlády, respektive ministerstva financí, se totiž domnívají, že když zdaní spotřebu, tak se zcela, či alespoň do značné míry vyhnou efektu, který popisuje tzv. Lafferova křivka. Ta v podstatě říká, že od jistého okamžiku má zvyšování sazby daně natolik negativní dopad na ekonomiku (v tomto případě spotřebu), že rozpočtové příjmy mohou i poklesnout. Chcete příklady?
Nezmění-li se sazby DPH v okolních zemích a naše půjde nahoru, pak si můžete vsadit na to, že lidé budou stále více jezdit nakupovat do Německa, a co neseženou tam, nakoupí přes britský Amazon. A nakonec s tím, že by se mladí lidé byli ochotni zadlužit na celý život, koupili by si byt na hypotéku a šestinu života spláceli DPH, asi také nelze příliš počítat. Jak by se takové chování projevilo na výběru DPH, asi netřeba dodávat.
