ČNB v březnu ponechala úrokové sazby beze změny, s dalším zpřísňováním měnové politiky nespěchá

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci řekl, že rozhodnutí bankovní rady ohledně sazeb bylo jednomyslné. Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle něj mírně protiinflační. Na slovo "mírně" kladl Rusnok velký důraz. Nejistotami jsou podle guvernéra síla inflačních tlaků a vývoj kurzu koruny. Úrokové sazby jsou podle Rusnoka vzhledem ke stavu ekonomiky ČR stále velice nízké, na jejich další růst si ale trh bude muset nějakou chvíli počkat.

Na začátku února centrální banka dvoutýdenní repo sazbu zvýšila o 25 bazických bodů z 0,5 % a lombardní sazbu o 50 bazických bodů z 1 %. Diskontní sazba ČNB v únoru zůstala na 0,05 % beze změny.

"Rozhodnutí ČNB nepřekvapilo. Banka už v únoru naznačila, že se k brzkému zvyšování sazeb nechystá. Očekáváme, že česká koruna bude díky holubičí rétorice ČNB posilovat v následujících měsících pomaleji, a ČNB tak začne sazby opět zvyšovat až v druhé polovině roku," říká Jakub Seidler, ekonom z ING Bank .

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se prostor pro růst sazeb otevře, pokud koruna nebude v následujících měsících posilovat tak rychle, jak předpokládá prognóza ČNB. "Podle naší prognózy koruna do léta neposílí pod 25 korun za euro a bankovní rada ČNB bude moci znovu zvednout úrokové sazby, a to rovnou dvakrát," uvedla.

"Pro rok 2019 čekáme, stejně jako letos, dvě zvýšení sazeb a postupné posilování koruny (na 24,40 EUR/CZK na konci roku 2019). To umožní silná domácí poptávka a příznivý vývoj na trhu práce, které budou zvyšovat domácí inflační tlaky. Navíc se v příštím roce začnou silněji projevovat inflační tlaky v eurozóně, což přispěje k potřebě zvyšovat úroky. Tempo a načasování růstu sazeb v Česku bude přitom silně ovlivněno měnovými podmínkami v eurozóně. Nyní očekáváme v ČR zvedání sazeb na konci 1Q2019 a ve 3Q2019 s tím, že ECB ukončí kvantitativní uvolňování letos v září a ve 2Q2019 poprvé zvýší sazby. Pokud by v eurozóně bylo zvýšení sazeb odloženo, pravděpodobně by se posunul i první posun sazeb v roce 2019 ze strany ČNB," poznamenal analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

Ekonomické vyhlídky zůstávají příznivé

V makroekonomické prognóze zveřejněné v rámci únorového zasedání centrální banka zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu ČR v letošním roce na 3,6 % z 3,4 % odhadovaných v listopadu. Pro příští rok zlepšila odhad růstu tuzemské ekonomiky na 3,2 % z předchozích 3,1 %.

ČNB - odhad vývoje HDP ČR, zdroj: ČNB

V případě inflace ČNB v únoru odhad snížila. V prvním čtvrtletí příštího roku čeká inflaci 1,9 %, zatímco v listopadu hovořila o 2 %. Pro druhé čtvrtletí roku 2019 odhad banka ponechala na 1,8 %.

ČNB - odhad vývoje inflace v ČR, zdroj: ČNB

Ministerstvo financí na přelomu ledna a února zlepšilo odhad růstu HDP v letošním roce na 3,4 %. Pro rok 2019 odhaduje růst hrubého domácího produktu na 2,6 %. Česká bankovní asociace na konci ledna odhad růstu české ekonomiky v letošním roce zlepšila na 3,3 %. V roce 2019 by česká ekonomika měla podle ČBA expandovat tempem 2,9 %.

ČNB v únoru zveřejnila rovněž odhad vývoje kurzu koruny. Průměrný kurz české koruny bude podle banky v letošním roce 24,90 EUR/CZK, příští rok pak ČNB počítá s posílením na průměrných 24,50 EUR/CZK.

ČNB - prognóza vývoje kurzu EUR/CZK, zdroj: ČNB

Na únorové tiskové konferenci Jiří Rusnok uvedl, že prognóza kurzu nepředstavuje závazek centrální banky a nelze ji interpretovat ani jako žádoucí úroveň kurzu. Zveřejňování odhadů kurzu pozastavila banka v listopadu 2013 v souvislosti se zavedením kurzového závazku.

Hrozba skokového posílení české koruny způsobeného prodejem pozic finančních investorů již podle Rusnoka z velké části odezněla, byť část spekulativních investorů korunové pozice stále drží.

Únorová prognóza podle Rusnoka vidí prostor pro jedno další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. I to je ovšem podmíněno okolnostmi a vývojem.

Předminulý týden Rusnok řekl, že pokud by se objevila vyšší inflace, tak bude prostor pro zvýšení sazeb, jinak že vidí prostor pro růst úroků až ke  konci roku nebo v roce 2019. Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík uvedl, že nevidí důvod k dalšímu zvyšování sazeb před koncem letošního roku, avšak že sazby mohou svižněji růst příští rok. "Pokud se naše předpověď bude naplňovat tak, jako tomu bylo doposud, je možné, že já už pro žádné další zvyšování sazeb hlasovat nebudu," uvedl. Tomšíkovi končí mandát v ČNB na konci letošního roku.

Růst HDP na konci roku zrychlil na 5,2 %

Ekonomická aktivita v Česku se nadále vyvíjí velmi příznivě, meziroční expanze tuzemského HDP v loňském čtvrtém čtvrtletí zrychlila na 5,2 %. Inflace sice od října 2017 nepřetržitě klesá, stále je ale poblíž cílovaných 2 %.

Růst ekonomiky byl v závěru roku podpořen hlavně domácí poptávkou. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4,3 %. Investiční výdaje firem směřovaly zejména na stavební investice a do strojního vybavení. Za celý loňský rok hrubý domácí produkt ČR stoupl o 4,5 %.

Únorový pokles inflace z 2,2 % na 1,8 % byl překvapivý, v dalších měsících by se podle analytiků růst cen měl vrátit ke 2 %. Jakub Seidler z ING Bank uvádí, že hlavními proinflačními faktory letos budou spotřeba domácností a růst mezd.

"ČNB v tuto chvíli podle našeho názoru meziroční inflace mírně pod 2% cílem vyhovuje, jelikož jí umožňuje důvěryhodněji tvrdit, že se k dalšímu zvyšování sazeb jen tak nechystá. Trh tak díky nižší inflaci doprovázené holubičí komunikací ČNB nebude natolik předjímat brzký růst sazeb a nebude tolik tlačit korunu k silnějším úrovním," uvádí Seidler.

Podle Jiřího Polanského z České spořitelny bude solidní vývoj české ekonomiky pokračovat i v letošním roce. "Čekáme ale, že dojde ke zpomalení růstu HDP na 3,4 %. Za tímto vývojem bude stát růst sazeb a posilování koruny k euru. Celkový příběh ekonomiky však čekáme podobný jako v loňském roce," uvádí Polanský.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila. Poprvé v ČR úrokové sazby stouply loni na začátku srpna. Zatím měnovou politiku prostřednictvím sazeb zpřísnily jen americká, kanadská a britská centrální banka. Evropská centrální banka podle analytiků své sazby poprvé zvýší zřejmě v druhé polovině tohoto roku.

Od základní úrokové sazby se odvíjí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Zdroj: ČNB, ČTK