Obchod a mezinárodní politika USA: Trhy potřebují posun a více jistoty
Evropská unie a Čína obviňují Spojené státy z protekcionismu a z narušování mnohostranných ekonomických a politických systémů. Výrazné přebytky v obchodu s USA jim vyhovují. Je na Americe, aby dokázala situaci ukormidlovat.
V kanadském Quebecu se 8. a 9. června koná summit G7. Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa půjde o příležitost vysvětlit postoje USA (a své vlastní) k mezinárodnímu obchodu a mnohostranným politickým a ekonomickým základům současného světového pořádku. A bude velká škoda, pokud se Trump nechá ovlivnit blížícími se volbami do Kongresu a nechá si zmíněnou šanci utéct mezi prsty.
Zájmy USA
Je přitom jasné, že americký prezident silně vnímá signály z trhu, který hodnotí jak politické (KLDR, Írán, Izrael), tak ekonomické (daňová reforma) změny, které americká administrativa provádí. Snaha přibrzdit odliv bohatství a krádeže duševního vlastnictví na domácí scéně v USA nepůsobí tak problematicky, jak se jeví navenek. "Je důležité, aby posuny v těchto oblastech přestaly být především předmětem Trumpových tweetů, ale aby se staly integrovanou součástí americké zahraniční politiky," říká Michael Ivanovitch, nezávislý analytik, dříve ekonom OECD nebo newyorské pobočky Fedu.
V oblasti mezinárodního obchodu lze provést jednoduché matematické cvičení. Přebytky zahraničního obchodu za rok 2017 v Číně a Německu dosáhly celkem 463,4 miliardy USD, americký deficit vedle toho vyšplhal na 466,2 miliardy USD. Tyto tři země přitom zajišťují zhruba 40 % světové nabídky a poptávky, takže je lze použít jako proxy pro globální ekonomiku. V takovém zjednodušení krásně ukazují, že přebytky a deficity by se měly rovnat.
To ale podle Ivanovitche není vše. "Čína a Německo své přebytky mohou (samozřejmě modelově) využít k financování amerického vládního dluhu. Dolary získané z výměny s USA tedy investují do amerického dluhu, čímž navyšují svá zahraniční aktiva, zatímco Americe roste dluh v zahraničí (aktuálně okolo 8 bilionů USD)," popisuje analytik.
Proč je to důležité? Zaprvé, USA jsou stále závislejší na zahraniční poptávce, pokud jde o vlastní příjmy a zaměstnanost Američanů. Zadruhé, uvedené země se ani neblíží naplnění doporučení G20 ohledně vyrovnávání obchodních bilancí v zájmu stability světové ekonomiky. Zatřetí, Německo a Čína nenaslouchají stížnostem USA v posledním roce a půl, v prvním kvartálu 2018 jejich přebytky zajistily 62,4 % amerického salda. Loni to za celý rok bylo 65 %.
Amerika na prvním místě
"Svět Trumpovu politiku vnímá většinově jako negativní, protekcionistickou a podobně. Lze ji přitom chápat také jako pouhou snahu Washingtonu ulevit si od růstu dluhu, hlubokých obchodních a rozpočtových deficitů, úbytku pracovních pozic, příjmů a duševního vlastnictví. A jistá perverze jednostrannosti vnímání Trumpa jako slona ve světovém hospodářském porcelánu tím nekončí, stačí připomenout některá vyjádření MMF na adresu USA v opozici k samotnému poslání fondu, tedy zajišťovat stabilitu na globální úrovni. Trump možná drsně, možná naivně a možná hloupě požaduje, aby se stabilita nebudovala na účet Ameriky," vysvětluje Michael Ivanovitch.
Německá kancléřka Angela Merkelová je v současnosti velice aktivní ve vztazích s Čínou. Dokonce se spekuluje o smlouvě o volném obchodě mezi oběma zeměmi, která by jim měla pomáhat případné menší vývozy do USA kompenzovat. Snaha vyspělých evropských zemí o nadstandardní obchodní vztahy s Pekingem ale není ničím novým.
Donalda Trumpa před summitem G7 nečeká snadný úkol. "Vedle zmíněných obchodních otázek bude mít možnost vnést více světla do geopolitické situace. Třeba již bude jasněji ohledně jeho setkání s Kim Čong-unem, otevřených ale zůstává daleko více témat, vedle íránské jaderné dohody jde o dění v Izraeli, ale třeba také na východní Ukrajině nebo ve východní Asii. A pokud se americkému prezidentovi nepodaří dodat trhům klid, k jejich podpoře napříště nemusí stačit další daňová reforma ani další stimuly," uzavírá Michael Ivanovitch.
Zdroj: CNBC
