Bojíte se o práci? Tak se připravte na špatné zprávy!
Žijeme v hektické době, kdy většina občanů během života změní několikrát práci. Být několik měsíců bez práce přitom není snadné a podpora v nezaměstnanosti je omezená. V rodinném plánování je potřeba mít i rezervu pro případ krátkodobé nezaměstnanosti. Spoléhat na stát se nevyplácí.
Samotná výše podpory v nezaměstnanosti je v Česku na první pohled vysoká, skutečnost však tak jednoznačná není. Délky podpory v nezaměstnanosti se liší v závislosti na věku. Pohybuje se od 5 měsíců do 11 měsíců. Jak vysoká je tedy podpora v nezaměstnanosti v Česku?
65 % z průměrného čistého měsíčního výdělku po dobu prvních dvou měsíců;
50 % z průměrného čistého měsíčného výdělku po dobu dalších dvou měsíců;
45 % z průměrného čistého měsíčního výdělku po další měsíce.
Náhradový poměr (podpora v nezaměstnanosti v porovnání s čistou mzdou ze zaměstnání) se v Česku v případě nezaměstnanosti rovná procentní sazbě podpory. V jiných zemích tomu tak vždy není, protože podpora v nezaměstnanosti podléhá dani a povinným odvodům nebo se podpora v nezaměstnanosti počítá z hrubé mzdy.
Nejvyšší náhradový poměr v prvním měsíci nezaměstnanosti je v Lucembursku a Portugalsku (přes 80 %). Nejnižší je v Austrálii, na Novém Zélandu a ve Velké Británii (necelých 40 %).
Příjem nad 27 730 Kč = maximální podpora
Podpora v nezaměstnanosti se v Česku nezdaňuje a vyplácí se v čistém. Pro rok 2012 činí maximální výše podpory v nezaměstnanosti 13 761 Kč. Průměrná měsíční mzda v roce 2011 byla 24 319 Kč, což odpovídá čisté mzdě 18 823 Kč (dle výpočtu v roce 2012). Můžeme tedy říci, že maximální podpora v nezaměstnanosti odpovídá 73,1 % z průměrné čisté mzdy a 56,6 % z průměrné hrubé mzdy.
Maximální podpora v nezaměstnanosti je v Česku v porovnání se západoevropskými zeměmi poměrně nízká. S touto skutečností musí občané s vyššími příjmy počítat.
Vůbec nejvyšší podporu v nezaměstnanosti mohou pobírat občané s velmi nadstandardními příjmy ve Francii (až 224 % průměrné hrubé mzdy), Nizozemsku (až 111 % z průměrné hrubé mzdy) a Švýcarsku (až 101 % z průměrné hrubé mzdy). Naopak nejnižší maximální podpora v nezaměstnanosti je v Austrálii, na Novém Zélandu, ve Velké Británii a v Irsku.
Všichni občané s čistou mzdou ve výši 21 171 Kč a více dostanou maximální podporu v nezaměstnanosti ve výši 13 761 Kč (21 171 Kč x 65 %). Bezdětný občan musí mít hrubou mzdu nejméně 27 730 Kč, aby měl čistou mzdu ve výši 21 171 Kč.
Být nezaměstnaný není snadné
Nárok na podporu v nezaměstnanosti není v členských zemích EU samozřejmostí. Občané musejí splnit potřebnou dobu pojištění. - V Nizozemsku dostane podporu v nezaměstnanosti pouze ten, kdo v předchozích 39 měsících alespoň 26 týdnů pracoval, ve Velké Británii 2 roky z posledních 3 let, v Lucembursku 26 týdnů během posledního roku.
V Česku je zapotřebí získat rok pojištění v posledních dvou letech. Kdo nezíská potřebnou dobu pojištění, nemá na podporu nárok.
I občané, kteří splní zákonné podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, však musí počítat s tím, že být nezaměstnaný není rozhodně snadné ani v Česku. Proč?
V první řadě mají občané mladší 50 let nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti pouze po dobu 5 měsíců. Při delší nezaměstnanosti mají občané nárok pouze na sociální dávky, na které průměrná domácnost nedosáhne. V mnoha západoevropských zemích je nárok na podporu v nezaměstnanosti 12 měsíců.
Dále je podpora v nezaměstnanosti omezena maximální částkou. Čili u vyšších příjmů (třeba 50 tisíc Kč) je potřeba počítat se značným finančním propadem, což může být při splácení hypotéky či leasingu problém.
