Investujte a spořte, než abyste posílali více na důchodové pojištění
Když pravidelně spoříme a investujeme na penzi, jsme zodpovědni i vůči své rodině. Nevyčerpané úspory a investice jsou totiž předmětem dědického řízení, státní penze nikoli. Na to by měly pamatovat především OSVČ. Proč?
Všechny OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) odvádějí důchodové pojištění z vyměřovacího základu, kterým je 50 % dosaženého zisku za minulý rok. Je-li skutečný vyměřovací základ nižší než minimální zákonný vyměřovací základ, musí OSVČ odvést důchodové pojištění z minimálního vyměřovacího základu, i když jsou například ve ztrátě.
Pro důchod je rozhodující vyměřovací základ, ne zisk
Za rok 2012 je minimální vyměřovací základ pro OSVČ 75 420 Kč. Minimálně tedy musí být za rok 2012 zaplaceno na důchodovém pojištění 22 023 Kč (75 420 Kč x 29,2 %). Až do zisku 150 840 Kč tedy musí OSVČ za rok 2012 vypočítat důchodové pojištění z minimálního vyměřovacího základu 75 420 Kč. Při vyšším zisku se použije skutečný vyměřovací základ.
Pro osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu u OSVČ je za každý rok rozhodující právě vyměřovací základ v daném roce, nikoli zisk. Vyměřovací základ 200 tisíc Kč (zisk 400 tisíc Kč) přitom odpovídá hrubé mzdě 16 667 Kč. OSVČ tak mají v praxi nižší důchod než zaměstnanci.
Vyšší vyměřovací základ není dobré řešení
OSVČ si však mohou každý rok určit vyšší vyměřovací základ, než odpovídá vypočtenému vyměřovacímu základu. Zaplatí více na důchodovém pojištění za daný rok a současně budou mít následně vyšší důchod. Tento postup však není šťastným řešením. OSVČ bude odvádět v produktivním životě vysoké částky na důchodovém pojištění, ale přitom se může z vyššího důchodu radovat jen pár měsíců. Smrtí totiž nárok na starobní důchod zaniká a starobní důchod se nedědí.
Pozůstalostní důchody nejsou pro všechny
Naši pozůstalí mají pouze nárok na pozůstalostní důchody (vdovský a sirotčí). Pozůstalostní důchody jsou výrazně nižší než starobní důchody. Pro přiznání pozůstalostních důchodů musí být navíc splněny zákonné podmínky a jsou vypláceny pouze po omezenou dobu. Nárok na pozůstalostní důchod není automatický.
Na vdovský důchod má nárok pouze manžel(ka) po zemřelé(m). Druh nebo družka nikdy. Naproti tomu úspory nebo investice může druh nebo družka zdědit.
Na sirotčí důchod má nárok pouze nezaopatřené dítě do 26 let. Jestliže bude 22letý syn normálně pracovat a 20letá dcera taky, nebudou mít na sirotčí důchod nárok.
Výhodnější je spořit a investovat
Pro rodinnou pokladnu je výhodnější vždy odvádět důchodové pojištění ze skutečného vyměřovacího základu a o to více spořit a investovat. Vlastní úspory a investice máme pod kontrolou. Vlastní portfolio můžeme v průběhu let měnit na základě změny délky investice či sklonu k riziku. Při pravidelné měsíční úložce 1 000 Kč můžeme za 30 let dosáhnout částku rozhodně vyšší, než o kolik by se nám zvýšil důchod z důvodu vyššího odvodu na důchodovém pojištění o 1 000 Kč v produktivním věku. Ukažme si to na příkladu:
- Při měsíční úložce 1 000 Kč při 4 % ročním zhodnocení za 20 let naspoříme 687 601 Kč.
- Náš skutečný osobní vyměřovací základ bude 16 000 Kč. Když budeme měsíčně odvádět po dobu 30 let před odchodem do důchodu na důchodovém pojištění o 1 000 Kč měsíčně dobrovolně více, tak se nám osobní vyměřovací základ zvýší na 22 850 Kč. Při 40 letech pojištění by dle výpočtu v roce 2012 činil měsíční důchod při osobním vyměřovacím základu 16 000 Kč částku 9 737 Kč a při osobním vyměřovacím základu 22 850 Kč potom 10 888 Kč.
- Je tedy výhodnější si o 1 000 korun zvýšit úspory a investice než platit více na důchodovém pojištění za účelem vyššího důchodu. Veškeré investice a úspory jsou navíc předmětem dědického řízení.
