Americká ekonomika v srpnu vytvořila 201 tisíc pracovních míst, mzdy rostly nejrychleji od roku 2009

Ve Spojených státech v srpnu mimo zemědělství vzniklo zhruba 201 tisíc pracovních míst. Analytici odhadovali, že vzniklo přibližně 191 tisíc míst po 147 tisících v červenci (revidováno ze 157 tisíc). Míra nezaměstnanosti zůstala na 3,9 %, čekal se pokles na 3,8 %. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce. Tempo meziročního růstu mezd stouplo z 2,7 % na 2,9 %.
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, klesla z 62,9 % na 62,7 %, čekal se naopak růst na 63 %. Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu také ty, kteří již hledání práce vzdali, a dále ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, klesla ze 7,5 % na 7,4 %. V květnu se nezaměstnanost dostala až na 18leté minimum 3,8 %.
Průměrná hodinová mzda se v srpnu meziročně zvýšila o 2,9 %, analytici čekali zopakování červencového tempa růstu na úrovni 2,7 %. V červnu se průměrná hodinová mzda meziročně zvýšila také o 2,7 %. Proti červenci se průměrná hodinová mzda v srpnu zvýšila o 0,4 %, čekal se růst 0,2% tempem po 0,3 % růstu v červenci. Tempo meziročního růstu mezd je nyní nejvyšší od roku 2009.
V soukromém sektoru vzniklo v srpnu 204 tisíc míst po přírůstku 153 tisíc míst v červenci (revidováno ze 170 tisíc). Čekal se přírůstek přibližně 190 tisíc míst. Ve veřejném sektoru ubyly asi 3 tisíce míst, v červenci se počet míst ve veřejném sektoru snížil o zhruba šest tisíc (revidováno z -13 tisíc). Zpracovatelský sektor hlásí za srpen úbytek asi tří tisíc míst (odhad: +24 tisíc, červenec revidován z +37 tisíc na +18 tisíc).
Podle středečních dat agentury ADP soukromí zaměstnavatelé v srpnu vytvořili 163 tisíc pracovních míst. Analytici v průměru odhadovali, že vzniklo asi 190 tisíc pracovních příležitostí po 217 tisících v červenci (revidováno z 219 tisíc).
"Zveřejněné údaje jsou jednoznačně pozitivní. Jako příznivé by je měla vyhodnotit i americká centrální banka na svém zasedání naplánovaném na 25. a 26. září. Potěšující je hlavně zrychlení meziročního růstu mezd," říká Mike Loewengart, viceprezident společnosti E-TRADE Financial.
"Velmi kladně hodnotím to, že se na trhu práce nijak neprojevují obavy z obchodní politiky USA," dodává Michael Gapen, ekonom z Barclays.
Americký dolar v reakci na data posílil, kurz EUR/USD klesl z 1,162 na 1,157. Výnosy amerických vládních dluhopisů stouply, výnos 10letého bondu se zvýšil o pět bazických bodů na 2,92 %, což signalizuje, že trh čeká další zpřísňování měnové politiky americké centrální banky. Futures na americké akcie naopak kvůli očekávání dalšího růstu sazeb Fedu klesly.
Americká ekonomika musí vytvářet 75-100 tisíc pracovních míst měsíčně, aby držela krok s růstem pracovní síly. Údaj o tvorbě pracovních míst za červen byl revidován na 208 tisíc z 248 tisíc.
Za celý loňský rok americká ekonomika vytvořila 2,1 milionu pracovních míst, což bylo pod úrovní 2,2 milionu z roku 2016. Ekonomové očekávají, že letos údaj opět klesne, neboť USA se blíží stavu plné zaměstnanosti. Odborníci věří, že celková míra nezaměstnanosti, která loni klesla o 0,7 procentního bodu, by se do konce letošního roku mohla snížit na 3,5 %.
Trh práce by dále mohl být podpořen schváleným balíčkem daňových úlev ve výši 1,5 bilionu dolarů. Podnikům jsou nicméně stimuly předkládány v době, kdy hospodářství pracuje téměř na plnou kapacitu, a proto existují obavy z jeho přehřátí.
Růst cen v červnu zrychlil na 2,9 %, růst HDP ve druhém čtvrtletí dosáhl 4,1 %
Ekonomika Spojených států vzrostla ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu o 4,2 %. To je o 0,1 procentního bodu více, než uváděl rychlý odhad z konce července. Tempo růstu bylo nejvyšší od třetího čtvrtletí 2014, uvedlo americké ministerstvo obchodu. K revizi výše přispěly hlavně vyšší výdaje firem za software a pokles dovozu.
Někteří ekonomové nicméně upozorňují, že k vysokému růstu za duben až červen přispěly mimořádné okolnosti a že v dalších měsících tempo růstu ekonomiky znovu klesne. Za celý rok by měl hrubý domácí produkt USA stoupnout o 3 %, což by byl nejvýraznější vzestup od roku 2005, kdy růst činil 3,5 %.
Index spotřebitelských cen v USA v červenci meziročně stagnoval na 2,9 %, a udržel se tak nejvýše od února 2012. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v červenci zvýšily o 0,2 % po růstu o 0,1 % v červnu. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, v meziročním srovnání stoupla na 2,4 % z 2,3 % v červnu.
Americká centrální banka na zasedání na přelomu července a srpna potvrdila nastavení měnové politiky. Základní úroková sazba tak zůstává v pásmu 1,75-2,00 %. V prohlášení Fed uvedl, že ekonomika je silná. V červnu banka pásmo pro základní úrokovou sazbu posunula výše o 25 bazických bodů. Fed předpokládá, že letos přikročí ještě ke dvojímu zvýšení úroků.
Pokud Fed do konce roku sazby skutečně zvýší ještě dvakrát, celkem je letos zvedne čtyřikrát. Dříve banka počítala jen se třemi zvýšeními. V příštím roce centrální bankéři nadále plánují zvýšit sazby třikrát. Od prosince 2015 již bankéři zvýšili úroky sedmkrát.
Zdroj: FXstreet.com, Bloomberg, CNBC, ČTK