Snižujeme daně, volá pankáč mezi evropskými ministry financí
Evropou se šíří mánie fiskálních úspor, škrtů a zvyšování daní. Ministři financí Evropské unie se předbíhají v tom, kdo zavede větší škrty a více zvýší daně. Největší fiskální úspory probíhají na jihu Evropy. Nicméně tato medicína snižuje výkon ekonomiky. Plánovaný deficit je pak revidován směrem k horšímu výsledku, reakcí jsou další úspory a růst daní. Začarovaný kruh.
Ale i mezi ministry financí Evropy najdeme jednoho, kterého můžeme označit za punkera. Jak totiž reaguje takový punker na krizi? Fiskální restrikcí? Nikoli. Růstem daní?
Přesně naopak. Snižuje daně. A to přesto, že vypadá mezi svými "škrtajícími" kolegy jako blázen. Ti mu říkají, že takové opatření přece sníží výběr daní! Takové opatření přece zvýší deficit vlády! Takové opatření přece zvýší státní dluh!
Jaký je skutečný výsledek podobné pošetilosti? Tato země dosáhla vyšších růstů ekonomiky. Pokud se podíváme na průměrný růst od roku 2007, zjistíme, že je růst ekonomiky dokonce nejvyšší z vyspělých ekonomik.
Růst bez dluhu
Škarohlíd řekne: "No jo, růst, ale za jakou cenu. Je přece vykoupený růstem dluhu." Skutečně? Rostl dluh této vlády jako ve většině zemí Evropské unie? Nebo dokonce rychleji, když snižovala daně? Ne. Naopak. Dluh dokonce mírně poklesl. Tato vláda má dluh 36 % HDP! Státní rozpočet je v mírném přebytku, nikoli v deficitu.
Tipnete si o jakou ekonomiku jde? Nebudu vás napínat - jde o Švédsko. Tím punkerem je Anders Borg, který s náušnicí v uchu a dlouhými vlasy skutečně vypadá netradičně na ministra financí. Jeho kroky jsou ukázkou úspěšné hospodářské politiky země. Přitom v zemi, kterou často považujeme za ekonomiku, jejíž vláda, respektive "stát" jako takový, jsou velice silné.
