ČNB si vzala v prosinci oddechový čas, úrokové sazby po předchozích čtyřech zvýšeních v řadě ponechala beze změny

Ponechání úrokových sazeb beze změny se očekávalo. Dvoutýdenní repo sazba se nyní nachází na úrovni, kde byla naposledy začátkem roku 2009. ČNB v letošním roce sazby zvýšila celkem pětkrát, z toho čtyřikrát během předchozích čtyř měnověpolitických jednání.

Pro ponechání sazeb beze změny hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Po zasedání měnového výboru to na tiskové konferenci uvedl guvernér banky Jiří Rusnok. Dále Rusnok řekl, že další zvyšování úrokových sazeb bude zřejmě příští rok nezbytné, ale bude pozvolnější.

V listopadu hlasovalo pro růst základní sazby pět členů měnového výboru. Jeden hlasoval pro ponechání sazby beze změny a jeden pro její zvýšení o 50 bazických bodů na 2 %.

Debata na prosincovém zasedání bankovní rady nebyla podle Rusnoka tak jednoznačná, jak se očekávalo. "Konstatovali jsme, že jsme možná na začátku nějaké nové etapy, kdy rozhodování o dalších případných krocích v utahování měnové politiky bude do jisté míry obtížnější," řekl guvernér. V podstatě se podle něj debata vedla o tom, jestli si může rada s klidným svědomím dát určitou pauzu ve zvyšování sazeb a počkat na vývoj situace v zahraničí a na nová data z české ekonomiky.

Pokud by se ekonomická situace vyvíjela podle prognózy, tak by to podle Rusnoka znamenalo delší přestávku ve zvyšování sazeb. "Ta prognóza ale předpokládá silnější posilování koruny. Nejsme ale nijak nervózní z toho, že koruna je spíše stabilní a posiluje pomaleji," dodal.

Guvernér dále uvedl, že ani schválení státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun nebude vyžadovat mimořádný přístup k nastavení měnové politiky. "Z hlediska vnímání makroekonomické rovnováhy se nic dramatického neděje. Veřejné finance budou stále v přebytku a netlačí to na žádnou mimořádnou aktivitu měnové politiky," řekl.

Prosincové měnověpolitické zasedání banky bylo první pro Aleše Michla a Tomáše Holuba, kteří se funkce členů bankovní rady ujali 1. prosince. Listopadové zasedání naopak bylo poslední pro Vladimíra Tomšíka a Mojmíra Hampla, kterým následně skončil mandát.

Analytici: Růst sazeb neskončil, vrchol cyklu zpřísňování politiky je ale blízko

"Pro prosincové zvýšení sazeb sice hovořily silné domácí faktory a slabší kurz koruny, současný politicko-ekonomický vývoj v eurozóně a rychlý růst domácích sazeb v předchozích měsících ale byly silnými argumenty k tomu, aby centrální bankéři vyčkali s dalším zvýšením úrokových sazeb až do prvního čtvrtletí roku 2019," uvedl analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.

"Koruna je ke konci roku ovlivňována jistými technickými vlivy, zejména odváděním poplatků bank do nového rezolučního fondu. Výše poplatků se odvíjí od závazků bank ke konci roku, bankovní sektor proto nechce přes konec roku přijímat korunovou likviditu," vysvětlil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy mohl být jedním z důvodů ponechání měnové politiky beze změny také fakt, že noví členové bankovní rady Aleš Michl a Tomáš Holub nechtěli hned při svém prvním rozhodování o sazbách zastávat extrémní postoje.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhaduje, že se centrální banka do módu zpřísňování měnové politiky vrátí nejspíše v únoru. Aby se tak nestalo, muselo by podle něj mezitím dojít k razantnímu posílení koruny, což ale nepředpokládá.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské současný cyklus zvyšování sazeb v příštím roce vyvrcholí. "Ekonomika už v té době bude výrazně zpomalovat a s tím potřeba zvyšovat sazby vyprchá. Jen výrazně slabší česká koruna by mohla vytáhnout sazby výše a protáhnout cyklus i do roku 2020," poznamenala s tím, že v roce 2019 by mělo dojít nejméně ke dvěma dalším zvýšením sazeb.

Analytik Jiří Polanský z České spořitelny čeká, že se česká koruna příští rok vrátí k posilování, a to mimo jiné proto, že americký Fed bude sazby zvyšovat pomaleji než dosud. "V takovém případě by se i rychlost růstu sazeb v Česku snížila, protože měnové podmínky by byly dostatečně utahovány posilující korunou," uvedl Polanský.

"Ačkoli ČNB v příští prognóze připravované pro únorové jednání velmi pravděpodobně přehodnotí růst tuzemské ekonomiky a inflační výhled směrem dolů, nebude toto přehodnocení natolik výrazné, aby měnové podmínky již nebylo potřeba utahovat. Proto nadále předpokládáme, že banka přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb již na nadcházejícím měnovém jednání 7. února," dodal Jakub Seidler z ING.

Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče přistoupí ČNB k dalšímu zvýšení sazeb v únoru. "Potřeba zvyšování sazeb by ale měla být v roce 2019 mnohem méně výrazná, než tomu bylo letos. Předpokládané zvýšení sazeb v únoru 2019 může být následováno jejich stabilitou po několik dalších čtvrtletí," uvedl. Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela centrální banka zvýší úrokové sazby v příštím roce celkem třikrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu.

Od základní úrokové sazby se odvíjejí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Vývoj sazeb hypoték (Fincentrum Hypoindex)

Ekonomika poroste méně, inflace se zvýší, odhadla ČNB v listopadu

V listopadové prognóze ČNB zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce na 3,1 % a v příštím roce na 3,3 %. V srpnové prognóze počítala letos ČNB s růstem ekonomiky o 3,2 % a v příštím roce o 3,4 %.

Zároveň ČNB v listopadové prognóze odhadla, že průměrný kurz koruny bude letos 25,60 EUR/CZK a v příštím roce 24,70 EUR/CZK. V srpnové prognóze pro letošní rok počítala s kurzem 25,50 EUR/CZK a pro příští s kurzem 24,60 EUR/CZK. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na průměrných 24,20 EUR/CZK.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku v listopadu zvýšila na 2,2 %. V srpnu centrální banka počítala s úrovní 2 %. Pro první čtvrtletí 2020 odhad banka v listopadu zvýšila na 2,1 % z 2 %.

Prostor pro další pokles celkové míry nezaměstnanosti je podle banky již jen velmi malý. V listopadu byla míra nezaměstnanosti v Česku 2,8 %.

Na prosincovém zasedání bankovní rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem jsou dle rady nižší než odhadovaná inflace a vývoj v zahraničí včetně poklesu cen ropy. Naopak za riziko ve prospěch růstu cen označila slabší korunu.

Růst HDP ve třetím čtvrtletí dosáhl 2,4 %, inflace v listopadu klesla na 2 %

Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhl 2,4 %. K růstu HDP přispěla zejména domácí poptávka. Významně podle ČSÚ vzrostla investiční aktivita podniků. Vyšší výdaje byly zaznamenány i u vládních institucí a růst podpořila také útrata domácností.

Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 2 % z 2,2 % v říjnu. Ceny tak rostly nejnižším tempem od letošního dubna. Zlevňovaly především potraviny. Nadále naopak rostly ceny bydlení a pohonných hmot. Meziměsíčně v listopadu spotřebitelské ceny klesly o 0,1 %.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila.

Zdroj: ČNB, ČTK, ING Bank