Britští poslanci odmítli dohodu o brexitu, libra po hlasování zpevnila.
Britští poslanci v úterý večer podle očekávání odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou dojednala s Bruselem premiérka Theresa Mayová. Ministerská předsedkyně nyní musí do 21. ledna dolní komoře parlamentu představit plán dalšího postupu. Odmítnutí dohody o brexitu v britském parlamentu výrazně podpořilo libru, která po hlasování začala prudce posilovat. Británie by měla unii opustit 29. března.
Zatímco před hlasováním o brexitové dohodě libra oslabovala, poté, co poslanci dohodu odmítli, zamířila prudce vzhůru a krátce před 21.30 SEČ přidávala k dolaru asi 0,86 % na 1,2754 USD, zatímco euro na ni ztrácelo 0,42 % na 0,888 GBP.
Jakkoli by výsledek hlasování mohl způsobit politické otřesy a chaotický odchod Británie z EU, britská měna těžila z názoru, že rozsah porážky může zákonodárce přinutit k tomu, aby usilovali o další možnosti.
Dohodu o brexitu odsouhlasilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé již podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Hlasování na toto téma by mělo proběhnout ve středu.
Možné scénáře dalšího vývoje
Komentář analytika Jana Šumbery z České spořitelny
Přejednání dohodnutých smluv se zdá být velice nepravděpodobné. Velká Británie má na celý proces čas jen do pondělí 21. ledna. Jestliže nyní dvě třetiny parlamentu stojí proti stávající podobě návrhu, najít konsenzus nad novou variantou je nejspíše sci-fi.
Konání voleb má zřejmě větší míru pravděpodobnosti. Opozice v čele s Jeremym Corbynem plánuje na středu hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Pokud by Mayová důvěru ztratila, volby by mohly být reálnou variantou.
Druhé referendum o brexitu také nelze zcela vyloučit. Průzkumy jsou nicméně nejisté a upřímně – pro demokratický systém by to byla rána. Byť můžeme výsledek rozhodnutí Britů vnímat jakkoli, odehrál se pod demokratickou taktovkou. Dělat další referendum, protože se výsledek nepovedl, je z pohledu zachování parametrů demokracie velmi riskantní.
Čtvrtý scénář představuje prodloužení jednací doby (odložení aktivace článku 50). Takovou variantu by musely schválit všechny členské země Evropské unie. A je zřejmé, že se jim do něčeho takové nebude chtít. Přeci jen – Britové měli dva roky a za tu dobu toho nestihli moc. Politicky je to však varianta schůdná.
Pátý scénář je, že brexit nebude. Zákonodárci pořád ještě mají možnost z procesu vycouvat. Pokud ovšem druhé referendum není pro demokracii úplně příznivé, tak zrušení brexitu z poslaneckých lavic by bylo jako pěst na oko.
Posledním možným scénářem je, že proběhne brexit bez dohody. Tzv. tvrdý brexit, při němž by ostrovní ekonomika dostala pořádnou ránu, stále zůstává rizikovou možností.
Zdroj: ČTK, BBC
