ČNB v září podle očekávání potvrdila nastavení úrokových sazeb, dva členové rady ale hlasovali pro jejich zvýšení

Pro ponechání sazeb beze změny hlasovalo pět členů bankovní rady. Dva členové rady byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady to řekl guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Při měnovém jednání v srpnu hlasovalo pro ponechání sazeb beze změny všech sedm členů bankovní rady ČNB.

"Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom, jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat," uvedl Rusnok.

Dále uvedl, že aktuální makroekonomické prognóze banky odpovídá mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb v druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce.

Rusnok: Rizika očekávaného vývoje jsou výrazná v obou směrech

Rizika očekávaného vývoje vyhodnotila rada podle Rusnoka jako poměrně výrazná v obou směrech, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však podle guvernéra lehce proinflační.

Za riziko ve prospěch růstu cen označila rada slabší než odhadovaný kurz koruny. Proti růstu cen by mohl působit slabší výhled zahraničních cen a případné výraznější zpomalení růstu zahraniční a v návaznosti i domácí ekonomiky. Nejistotami zůstávají dopad protekcionistických opatření ve světovém obchodu a možnost brexitu bez dohody.

Ekonomové upozornili, že důvodem k ponechání sazeb beze změny je především nejistý vývoj v zahraničí.

"V globální ekonomice se zatahuje a zahraniční tisk se předhání v negativních titulcích, dosavadní výkon české ekonomiky ale zůstává solidní. ČNB tak čeká, kam budou směřovat hlavní rizika vývoje světové a evropské ekonomiky, tedy zejména na vyjasnění brexitu a vyhrocení nebo uklidnění obchodní přestřelky USA a Číny," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozorňuje, že hlavní světové centrální banky sice v posledních týdnech snižovaly úrokové sazby kvůli oslabování růstu světové ekonomiky, ČNB je ovšem podle něj v odlišné situaci. Česká ekonomika si vede dobře, její vývoj dokonce může vést k úvahám o růstu sazeb. "Nejistot a zahraničních rizik si je však bankovní rada vědoma, a z toho důvodu ponechala úrokové sazby na stávající úrovni," uvedl.

Od základní úrokové sazby se odvíjejí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Srpnová makroekonomická prognóza ČNB

V prognóze ze srpna Česká národní banka zlepšila odhad růstu tuzemské ekonomiky pro letošní rok na 2,6 % a pro příští rok na 2,9 %. V květnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,5 % a příští rok o 2,8 %. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o 3 %.

Zároveň ČNB podle srpnové prognózy očekává slabší korunu. Průměrný kurz koruny letos podle ní bude 25,50 EUR/CZK, příští rok by koruna měla posílit na průměrných 24,90 EUR/CZK. V předchozí prognóze odhadovala centrální banka pro letošní rok průměrný kurz 25,30 EUR/CZK a pro příští rok 24,70 EUR/CZK. V roce 2021 by měl být průměrný kurz 24,50 EUR/CZK.

V případě inflace centrální banka odhad pro třetí čtvrtletí příštího roku v srpnu zvýšila na 2,2 %. V květnu počítala se 2 %. Pro čtvrté čtvrtletí 2020 odhad banka zvýšila na 2,1 % z předchozích 2 %. Pokles inflace bude v celém příštím roce brzdit zvýšení daní, upozornil minulý měsíc Rusnok. Ministerstvo financí chystá navýšení spotřebních daní na alkohol nebo cigarety.

Česká národní banka srpnovou prognózu vypracovala na základě nového modelu. "Přínosem je jeho přiblížení aktuální realitě české ekonomiky, zlepšení predikčních vlastností a poskytnutí většího komfortu a detailnějšího příběhu vývoje ekonomiky nejen členům bankovní rady, ale i dalším uživatelům prognóz ČNB," uvedla banka. Zároveň ale upozornila, že novinka zásadním způsobem tvorbu prognóz nemění a že cílem je držet krok s aktuálním vývojem a výzkumem.

Růst HDP v druhém čtvrtletí dosáhl 2,7 %, inflace v srpnu stagnovala na 2,9 %

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,7 %, tedy stejně jako v prvních třech měsících letošního roku. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,7 %. Tahounem růstu byla hlavně domácí poptávka.

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly stejně jako v červenci o 2,9 %. Ceny vzhůru opět tlačily vyšší náklady za bydlení a dražší potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak levnější byly oděvy a pohonné hmoty. Proti červenci byly spotřebitelské ceny vyšší o 0,1 %. Ovlivnilo to zdražení alkoholu, tabáku a bydlení.

Zdroj: ČNB, ČTK