Oceány trpí. A nejde (jen) o plasty
Kdyby byly světové oceány ekonomikou, byla by sedmá největší na světě. Lidé se k nim ale nechovají jako k ekonomice s velkým potenciálem, nýbrž jako k místu, kam lze odkládat veškerý odpad, a ještě k tomu drancují jejich zdroje bez velkých nákladů. Budoucnost takové ekonomiky je logicky velice krátká.
Na to, že světové oceány čelí největší hrozbě v (relativně krátké lidské) historii, upozorňuje známý přírodovědec David Attenborough. Nadměrný průmyslový rybolov podle něj ohrožuje celý ekosystém a je větší hrozbou než často skloňované plasty. Plody moře jsou klíčovým zdrojem bílkovin pro celý svět, ale 90 % světových zásob mořských ryb je využíváno naplno až nadměrně, v horším případě vyčerpáno.
Dopad nadměrného rybolovu je rozsáhlý. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) vede k degradaci ekosystémů a ovlivňuje velikost ryb, jejich reprodukci a rychlost dospívání. Pokud se z konkrétního místa odstraní příliš mnoho ryb, může výsledná nerovnováha zabít další mořský život. Na rybolovu je také závislých mnoho jiných odvětví, takže když je ohrožen lov ryb, jsou ohroženy také ekonomiky na pobřeží.
Velkým problémem, který dále komplikuje již tak špatnou situaci, jsou nelegální a neregulované praktiky, které lze jen obtížně sledovat. Podle Friends of Ocean Action se každá třetí ulovená ryba nikdy nedostane na talíř zákazníků, kteří navíc jen stěží mohou zjistit, zda byly ryby, které konzumují, uloveny legálně.
Dobrou zprávou je alespoň to, že komplikovaná situace již vede k určitým krokům k nápravě. Friends of Ocean Action se ve spolupráci s Center for Ocean Solutions na Stanfordské univerzitě snaží bojovat na třech frontách - získáváním kvalitnějších dat, která pomáhají odhalit a odstranit nezákonný rybolov, zlepšením sledovatelnosti a transparentnosti v dodavatelských řetězcích a podporou mezinárodní spolupráce, která znemožní rybářům vykládat nezákonné úlovky.
Zpráva New Economics Foundation řadí země podle toho, nakolik překračují celkový přípustný odlov (TAC) komerčních zásob ryb. Ze zprávy vyplývá, že jednoznačným evropským "lídrem" pro rok 2019 je v tomto směru Švédsko, které překračuje TAC o více než 50 %. Výrazně ale toto omezení překračuje třeba i Spojené království.
V této oblasti mohou výrazně pomoci nové technologie, které zlepšují monitorování a měření. Vědci z projektu National Geographic Pristine Seas například použili ke sledování průmyslových rybářských lodí družice. Zjistili tak, že přes 55 % povrchu oceánů je využíváno k průmyslovému rybolovu, což je více než čtyřnásobek plochy souše věnované zemědělství.
Za necelý rok by se hlavy států měly setkat na konferenci OSN věnované oceánům a měly by se dohodnout, jak se bude situace v oceánech dále řešit. Je potřeba doufat, že zvítězí rozumné plány na další postup, jakkoli víra v jejich naplňování může být naivní.
Zdroj: World Economic Forum
