Co musíte ráno vědět (17. října)

1. Americké akciové indexy v polovině týdne klesly, investory zklamala data z ekonomiky

Americké akcie ve středu oslabily v důsledku nepříznivých ekonomických statistik, které přebily převážně pozitivní výsledkové zprávy firem za třetí čtvrtletí. Investory od zájmu o akciový trh odrazuje i doutnající geopolitické napětí. Na devizovém trhu ztrácel dolar. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, zeslábl 0,08 % na 27 001,98 bodu, širší index S&P 500 klesl o 0,20 % na 2 989,69 bodu a technologický index Nasdaq Composite se snížil o 0,30 % na 8 124,18 bodu. Index volatility VIX stoupl o 1,03 % na 13,68 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o tři bazické body na 1,74 %. Ceny ropy stouply zhruba o půl procenta, stejně tak dolarové ceny stříbra a zlata. Ztrácely naopak kryptoměny (bitcoin -2 %, ethereum -3 %).

2. Evropské akcie uzavřely středeční obchodování smíšeně, dařilo se automobilovému sektoru

Evropské akciové trhy ve středu hledaly jednotný směr, když investoři monitorovali vyjednávání o brexitu. Média sice v úterý přinesla zprávu, že by ve středu mohly být vytyčeny základní obrysy dohody, podle evropských diplomatů ale zatím jednání tak daleko nedospěla. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,14 % na 393,46 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,61 % na 7 167,95 bodu, francouzský CAC 40 přišel o 0,09 % na 5 696,9 bodu a německý DAX se zvýšil o 0,32 % na 12 670,11 bodu. Nejvíce ztratil finanční sektor, který oslabil o necelé procento, nejvyšší zisk si naopak připsalo automobilové odvětví, jež vzrostlo zhruba o 1,6 %.

3. Pražská burza ve středu zpevnila pošesté v řadě, index PX táhly banky

Pražská burza ve středu vzrostla šestý den v řadě, index PX stoupl o 0,65 % na 1 026,98 bodu. Nahoru burzu táhly především bankovní emise v čele s Erste Group Bank, jejíž akcie posílily o více než dvě procenta. Se ziskem uzavřela mimo jiné skupina ČEZ, naopak se ztrátou společnost Avast.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek v Evropě vyjdou maloobchodní tržby ve Spojeném království, italská obchodní bilance a stavební výroba v eurozóně. Spojené státy zveřejní údaje o zahájené výstavbě a počtu stavebních povolení, průmyslovou výrobu, index průmyslové aktivity filadelfského Fedu a pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Za řečnický pultík se postaví prezident newyorského Fedu John Williams. Výsledky hospodaření budou reportovat například společnosti Philip Morris International, Morgan Stanley, Honeywell International či CME. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Inflace v eurozóně v září podle finálních dat klesla na 0,8 %, v celé EU na 1,2 %

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v eurozóně v září kleslo na 0,8 % z 1 % v předchozím měsíci (odhad: 0,9 %). Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, v září naopak stoupla na 1 % z 0,9 % v srpnu. V celé EU inflace klesla na 1,2 %, během prázdninových měsíců se držela na 1,4 %. Vyplývá to z finálních dat evropského statistického úřadu Eurostat.

6. Huawei navzdory americkým sankcím výrazně zvýšila tržby

Čínská společnost Huawei Technologies od ledna do konce září zvýšila tržby meziročně o 24,4 % na 610,8 miliardy jüanů. A to navzdory sankcím, které proti firmě zavedly Spojené státy. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Huawei je největším výrobcem telekomunikačních zařízení a druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě.

7. Růst cen průmyslových výrobců v Česku v září zpomalil na 1,9 %

Meziroční růst cen průmyslových výrobců v Česku v září zpomalil na 1,9 % ze srpnových 2,1 %. Šlo o nejnižší růst od loňského května. Zemědělské ceny v září zbrzdily meziroční růst na dvě procenta z 4,1 % o měsíc dříve. Zdražování ve stavebnictví naopak zrychlilo. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad. Průmyslové ceny předznamenávají další vývoj cen pro konečné spotřebitele u obchodníků.

8. Škoda Auto dodala za první tři čtvrtletí o 2,7 % méně aut

Automobilka Škoda Auto dodala svým zákazníkům za první tři čtvrtletí letošního roku 913 700 vozů. Jde o meziroční pokles o 2,7 %. Důvodem zůstává klesající celkový trh s osobními vozy v Číně. Na ostatních světových trzích mimo Čínu Škoda za prvních devět měsíců roku meziročně posílila o 4,4 %.

9. Čína podle vlády odstraní obchodní restrikce pro zahraniční banky

Čína odstraní obchodní restrikce pro zahraniční banky, makléřské společnosti a firmy zabývající se správou majetku. Podle státní televize to po středečním jednání oznámila čínská vláda. Větší otevřenost čínského finančního sektoru je jedním z požadavků Washingtonu, který nyní s Pekingem vede rozhovory o ukončení obchodní války, upozornila agentura Reuters.

10. Italská vláda schválila tříprocentní digitální daň

Italská vláda schválila jako součást zákona o rozpočtu na příští rok i digitální daň, která začne automaticky platit od začátku příštího roku. Ministerstvo financí odhaduje, že tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných v Itálii přinese státní pokladně příští rok 600 milionů eur. Daň zasáhne i velké americké podniky, jako jsou Amazon, Facebook a Google.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Londýn je stále na trůnu globálních financí

Stuart Lipton vsadil 1,2 miliardy USD, že britské hlavní město zůstane pánem mezinárodního finančního světa bez ohledu na to, jak dopadne brexit. Šestasedmdesátiletý developer není sám. Za finanční podpory od řady globálních investorů, včetně francouzské firmy AXA, se jeho nákladná sázka na investici v londýnské finanční čtvrti City zatím ukazuje jako správná, píše agentura Reuters.

Katastrofická varování před referendem o brexitu v roce 2016, že by Londýn mohl přijít o svůj finanční trůn, pokud se rozhodne opustit Evropskou unii, se zatím ukázala být mylná. Londýn je stále světovým bankéřem.

"Londýn je mimořádně odolný a jeho budoucnost jako finančního centra je bezpečná, protože to, co tu máme, je jedinečné," řekl Lipton agentuře Reuters v 61. patře mrakodrapu na adrese 22 Bishopsgate, který by se měl po svém otevření v příštím roce stát druhým nejvyšším mrakodrapem západní Evropy.

Za poslední rok do letošního června Londýn přilákal více zahraničních investic do komerčních realit než jakékoli jiné město. Jako cíl pro investice do finančních technologií překonal New York a zvyšuje svoji dominanci na světovém devizovém trhu s denním objemem 6,6 bilionu USD.

Od hlasování o brexitu Británie přeskočila Spojené státy a stala se největším centrem pro obchodování s úrokovými swapy, navzdory výzvám bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollandea, aby dominance Londýna při zúčtování eurových derivátů skončila. To, že se Londýnu podařilo rozšířit svůj vliv jako mezinárodního finančního centra, je jednou z největších záhad tři roky trvající komplikované brexitové krize.

Postavení města také naznačuje, že firmy z EU se po brexitu budou obracet na Londýn, pokud budou chtít získat peníze od zdrojů mimo unii. Tuto skutečnost zaznamenaly také velcí hráči na Wall Street. Například banka Goldman Sachs v červenci, tři roky po referendu o brexitu, otevřela v Londýně svoji novou evropskou centrálu.

Britská vláda se v rámci jednání o brexitu finančního odvětví prakticky zřekla. Deset vysokých představitelů odvětví však upozornilo, že londýnský finanční sektor od roku 2016 vzrostl, protože nemá v tomto časovém pásmu reálného konkurenta. A marnotratní bankéři jsou také příliš spojeni s jeho anglosaskou kulturou zahrnující tvrdou práci, ale také užívání si života.

Generální ředitel britské divize jedné z největších evropských bank uvedl, že i když se podnikání přesune do EU, většina vyšších bankéřů nebude ochotná opustit Londýn. Uvažuje o tom, že si nechá snížit mzdu o 20 %, aby mohl zůstat ve městě. "Pokud jste italský bankéř, který se přestěhoval do Londýna před 20 lety, a vaše děti chodí do soukromé školy za rohem, pak se nebudete chtít stěhovat do Frankfurtu," říká.

Londýn je globálním centrem pro obchodování, půjčování a investování a největším čistým vývozcem finančních služeb na světě. EU se na jeho aktivitách podílí čtvrtinou.

Banky, pojišťovny a správcovské společnosti již přesunuly majetek za více než bilion eur z Londýna na kontinent a otevřely si nové centrály v EU jako zajištění proti tomu, že by se Londýn náhle odstřihl od unie. Většina hlavních finančních institucí se však zatím nerozhodla přesunout velkou část zaměstnanců a aktivit, dokud nebude potvrzena ztráta přístupu na lukrativní jednotný trh EU.

Podle britských statistik se počet zaměstnanců v City mezi roky 2016 a 2018 zvýšil o 31 000. Celkový počet lidí zaměstnaných speciálně v bankovnictví a pojišťovnictví však klesl o 3 000. Není ale jasné, do jaké míry vývoj ovlivnil brexit, a jaký byl dopad nových omezení a strukturálních změn, v jejichž rámci se v bankách zvyšuje počet technologických specialistů a klesají počty tradičních bankovních míst.

Bank of England odhaduje, že do brexitu by mohlo být přesunuto celkem 4 000 osob, ale důležitá rozhodnutí budou stále přijímaná v Londýně. Původní odhady ztrát pracovních míst se pohybovaly od 30 000 do roka od ukončení brexitu po 75 000 do roku 2025.

Profesor ekonomické historie se specializací na finanční centra Youssef Cassis uvádí, že finanční hlavní města, jako je Londýn, mají pozoruhodnou dlouhověkost. Jejích růst a pád se obvykle dějí tempem "posunu ledovce".

Šéf organizace propagující Lucembursko jako finanční centrum Nicolas Mackel míní, že více než ztráty pracovních míst na vývoj v Londýně dopadnou po brexitu přesuny aktivit. "Není to období od dnešního dne do Vánoc, na které se musíme dívat, ale v rámci pěti, deseti, dvaceti let. Je to falešná útěcha, kterou dáváte, pokud se zaměříte jen na pracovní místa," dodal Mackel.