Brusel a Londýn se dohodly na brexitu. Nyní záleží na britském parlamentu
Evropská unie a Velká Británie se prostřednictvím svých vyjednávačů v Bruselu ve čtvrtek dohodly na nové podobě návrhu podmínek, za nichž Spojené království unii bude moci opustit v plánovaném termínu 31. října. Britská delegace v čele s ministerským předsedou Borisem Johnsonem a evropský tým pod vedením šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera dospěly k dohodě jen několik hodin před zahájením eurosummitu, na němž budou šéfové evropských vlád o jejím osudu hlasovat.
Oba vůdci informovali veřejnost o dosažení dohody přes sociální síť Twitter. "Máme skvělý nový plán," oznamoval triumfálně Johnson. Juncker zněl jen o málo střízlivěji: "Kde je vůle, tam je i dohoda - a my ji máme!"
Nadšení bylo pochopitelné. Dohoda přišla po několika měsících přešlapování na mrtvém bodě, doslova za pět minut dvanáct. Očekává se, že evropští lídři novou podobu dohody na nadcházející schůzce bez problémů schválí. Kurz britské libry k euru v reakci na zprávu stoupl o více než procento.
Rozhodne Belfast
Není však jisté, že dohoda projde i ve Westminsteru. Britský parlament zasedá stále v témže složení, v němž dohodu (ve starší podobě, již v Bruselu vyjednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová) třikrát po sobě rezolutně odmítl.
Shodou okolností o osudu nynější dohody budou rozhodovat hlasy poslanců ze Severního Irska, jehož hranice s Irskou republikou dosud byla předmětem nejzásadnějšího sporu mezi Londýnem a Bruselem. Johnsonova Konzervativní strana nemá v parlamentu většinu, a musí se proto spoléhat právě na podporu severoirské loajalistické strany DUP. Vedení DUP však okamžitě po oznámení nové podoby dohody řeklo, že současná formulace je pro stranu nepřijatelná.
Jde o to, že Johnson ve snaze přinést z Bruselu nějaký výsledek kývl na zásadní ústupek. Podle původní dohody měl pro celé území Spojeného království platit stejný celní režim, tedy i na euro-britské hranici, jež na Irském ostrově odděluje Irskou republiku, členskou zemi EU, od britského Severního Irska.
Na návrh Evropské unie obsahovala původní dohoda pojistku (backstop), jež by zaručila bezproblémový přeshraniční obchod i v případě, že by Londýn a Brusel v budoucnu nenašly společnou řeč při tvorbě dohody o podobě vzájemných obchodních vztahů. Britský parlament - a především severoirská DUP - takové řešení odmítaly.
Johnsonova podoba smlouvy jde trochu kontraintuitivně opačným směrem, než jak by bylo možné očekávat. Johnson a jeho tým totiž přijali podmínku Evropské unie, že režim na inkriminované hranici bude i po brexitu podléhat evropským pravidlům a bude o nich rozhodovat Evropský soudní dvůr. Na Irském ostrově tak nebudou probíhat žádné zásadní celní kontroly; ty se namísto toho přesunou na území Británie, tedy do Anglie, Skotska či Walesu.
Z deště pod okap
Výsledkem by tedy bylo rovnou nastolení stavu, jejž původně Britové odmítali přijmout byť jen jako výhledové řešení pro případ nedohody s unií o dalším vzájemném obchodování. Hranice se tak efektivně přesunuje z Irského ostrova, což mnozí vnímají jako krok ke sjednocení země pod vlajkou Irské republiky. To nevoní ani vládnoucí Konzervativní straně, natož severoirským loajalistům z DUP.
Pokud v Bruselu nová podoba dohody projde, bude o ní britský parlament hlasovat v sobotu. Pokud by s ní Johnson ve Westminsteru pohořel, zákon by jej zavazoval ještě týž den požádat v Bruselu o prodloužení lhůty pro brexit minimálně do ledna 2020. Ministerský předseda však dosud prohlašoval, že bude "raději mrtvý v příkopu", než aby něco takového udělal.
Zdroj: Financial Times, CNBC
