Co musíte ráno vědět (24. října)

1. Americké akcie ve středu posílily, dolarový index mírně klesl

Akcie ve Spojených státech zakončily středeční rozkolísanou seanci růstem. Investoři se místo nevýrazných výsledků hospodaření zaměřili na jiné zprávy, i když výrobci čipů v reakci na výhled horších příjmů podniku Texas Instruments oslabili. Index Dow se zvýšil o 0,17 % na 26 833,95 bodu, širší index S&P 500 vzrostl o 0,28 % na 3 004,52 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite stoupl o 0,19 % na 8 119,79 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,11 % na 14,01 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stagnoval na 1,76 %.

2. Evropské akcie ve středu mírně stouply, dařilo se sektoru základních zdrojů

Evropské akciové trhy zakončily středeční obchodování převážně v plusu, když se nálada na trzích odvíjela od zveřejněných výsledků hospodaření několika velkých evropských a americkým firem a také od zpráv týkajících se vystoupení Británie z Evropské unie. Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,11 % na 395,03 bodu, britský FTSE 100 získal 0,67 % na 7 260,74 bodu, francouzský CAC 40 odepsal 0,08 % na 5 653,44 bodu a německý DAX vzrostl o 0,34 % na 12 798,19 bodu. Dařilo se zejména sektoru základních zdrojů, který si připsal zhruba procento, naopak o 0,6 % oslabilo odvětví finančních služeb.

3. Pražská burza v polovině týdne zpevnila, akcie Erste zdražily o více než 2 %

Pražská burza ve středu uzavřela v zelených číslech, index PX si připsal 0,22 % na 1 059,29 bodu. Nahoru burzu táhly zejména akcie Erste Group Bank, které zdražily o 2,31 % na 822,60 Kč, nedařilo se naopak antivirové firmě Avast, jejíž cenné papíry odepsaly 2,44 % na 120 Kč. Objem obchodů byl s necelými 479 miliony korun průměrný.

4. Očekávané události

Čtvrtek bude dnem předběžných říjnových indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru a ve službách. V USA navíc odpoledne vyjdou data o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby, data o prodejích nových domů a pravidelná týdenní zpráva o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a index aktivity kansaského Fedu. V Evropě výsledky hospodaření představí Puma, AstraZeneca, BASF, Royal Bank of Scotland Group, Daimler nebo Schindler Holding a na Wall Street mimo jiné American Airlines Group, Twitter, Comcast, 3M, Southwest Airlines, Visa, Intel nebo Amazon. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Zisk Boeingu kvůli odstávce letadel 737 MAX klesl o polovinu

Čistý zisk amerického výrobce letecké techniky Boeing se ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 51 % na 1,17 miliardy dolarů. Oznámila to ve středu firma, která se potýká s negativními důsledky přerušení provozu letounů 737 MAX po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii.

6. Moody's: Brexit podkopává úvěrovou spolehlivost Velké Británie

V souvislosti s připravovaným odchodem z Evropské unie čelí Velká Británie stále velké nejistotě, což má negativní vliv na hodnocení její úvěrové spolehlivosti. Uvedla to ve středu mezinárodní ratingová agentura Moody's.

7. Trump ruší protiturecké sankce a vyzval Evropu k činům v Sýrii

Spojené státy ruší sankce uvalené před týdnem na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. Ve středečním projevu to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že Ankara ve středu informovala americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý. Dohodu o uklidnění situace v Sýrii označil šéf Bílého domu za přelomovou. Trump zároveň vyzval evropské země, aby převzaly své občany, kteří se přidali k teroristickému hnutí Islámský stát a kteří jsou nyní v regionu vězněni.

8. EP chce víc peněz na inovace a zmrazení financí Ankaře

Evropský parlament požaduje, aby v rozpočtu Evropské unie na příští rok bylo více peněz na inovace, boj proti klimatickým změnám, výměnný studentský program Erasmus, opatření v oblasti migrace a podporu zaměstnanosti mladých. Postoj europarlamentu před jednáním s členskými státy ve středu schválili poslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Finské předsednictví Rady EU v reakci uvedlo, že členské země nemohou přijmout všechny dodatky, které EP navrhne.

9. Experti: Český autoprůmysl je stabilní, musí investovat do vývoje

Automobilový průmysl v Česku je stabilní, ale musí reagovat na vývoj v odvětví. Celosvětově jsou šéfové firem v autoprůmyslu sice ohledně budoucnosti optimističtí, uvádějí ale, že na tento sektor mají stále větší vliv regulátoři. Shodli se na tom experti na středeční brněnské konferenci o automobilovém průmyslu.

10. Šéf společnosti Nike odstoupí, nahradí ho bývalý šéf eBay

Dlouholetý šéf americké společnosti Nike Mark Parker k 13. lednu příštího roku odstoupí. V čele největšího světového výrobce sportovního oblečení a obuvi ho nahradí John Donahoe, který v minulosti řídil mimo jiné internetovou aukční síň eBay. Donahoe je už pět let členem řídícího týmu Nike.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 90 lety začala světová hospodářská krize

Ve 20. letech 20. století prožívaly Spojené státy období konjunktury, což se projevilo i na kapitálových trzích. Spekulanti i drobní investoři čile obchodovali na burze, postupně se ovšem začaly projevovat jisté známky přehřátí ekonomiky a ceny akcií přestaly odpovídat reálným hodnotám.

Ještě počátkem října 1929 většina analytiků a bankéřů ujišťovala trh, že je všechno v pořádku, ale nafouknutá bublina nakonec praskla. Hromadný výprodej akcií a strmý pád jejich cen způsobil krach na newyorské burze, který odstartoval před 90 lety, 24. října 1929, nejhlubší světovou hospodářskou krizi.

První investoři začali v obavách před možnými ztrátami prodávat akcie už několik dní před krachem na Wall Street. V osudný "černý čtvrtek" 24. října 1929 najednou zcela zmizely nákupní příkazy a spousta investorů podlehla panice. Každý se chtěl co nejrychleji zbavit akcií, které se minutu po minutě stávaly bezcenným kusem papíru. Příští den zasáhly zprávy o výprodeji na burze také evropské trhy a postaraly se o "černý pátek".

Následovalo "černé pondělí", "černé úterý", první den krize bylo prodáno 13 milionů akcií, o několik dní později dokonce 16 milionů. Kurzy klesly až o 90 %. Pokles cen pokračoval do roku 1932, kdy cena akcií dosáhla v průměru jedné šestiny úrovně roku 1929. Americký HDP poklesl podle většiny zdrojů v letech 1929 až 1933 o 30 %.

Dow Jonesův akciový index ztratil do poloviny listopadu podle údajů Fedu polovinu hodnoty a v létě 1932 se dostal na nejnižší hodnotu v historii. Na předkrizové hodnoty se dostal až v roce 1954.

Střadatelé rovněž v panice ve velkém vybírali peníze, krachovaly banky, a tím pádem šli ke dnu i vkladatelé. Panika vypukla naplno v prosinci 1930 po krachu Bank of United States, který způsobil lavinu krachů dalších bank, podniků i jednotlivců.

Následky krize byly katastrofální. V letech 1929 až 1933 vzrostla v USA nezaměstnanost z 1,6 na 12,8 milionu lidí, tedy až na 20 %, a na vrcholu krize bylo v USA 16 milionů nezaměstnaných. Tisíce podnikatelů, kteří si půjčili na zvyšování produkce, o kterou už nikdo nestál, bankrotovaly. Zavíraly se továrny a doly, ceny zemědělských výrobků se kvůli nadúrodě snížily o 50 % a krize postihla i farmáře. Velkoobchodní ceny se zhroutily i v dalších sektorech hospodářství. Tisíce lidí skončily na ulici a kvůli krizi se údajně zvýšil počet sebevražd.

Vláda USA zaujala ke krizi neutrální postoj a odmítala jakékoli zásahy. Částečnou změnu postoje znamenal až nástup prezidenta Franklina Roosevelta a jeho program New Deal (Nový úděl), jenž počítal mimo jiné se zaměstnáním více než dvou milionů osob ve veřejných programech. Rooseveltův program ale mnoho ekonomů kritizuje, protože zvýšil daně, státní výdaje a regulace všeho možného. A nákladné programy na podporu zaměstnanosti také podle nich moc nezabíraly a Spojené státy se definitivně dostaly z krize až v době války.

Dalším krokem americké vlády bylo oddělení soukromého a investičního bankovnictví v rámci Glass-Steagallova zákona, který byl zrušen až v roce 1999. Zároveň bylo zavedeno povinné pojištění vkladů nebo zákony na ochranu drobných akcionářů, jehož neexistence vedla k masovému vybírání peněz střadateli a následně k pádu většiny bank.

Krize z USA coby největšího světového věřitele se rozšířila i do Evropy. V Německu bylo například přes šest milionů nezaměstnaných, v Británii čtyři až pět milionů. Přibližně milion lidí byl podle odhadů bez práce na vrcholu krize v Československu. V Evropě expandoval nacistický režim, který se dostal k moci kromě jiného právě i v důsledku hospodářské krize.

Zásluhu na rozšíření krize do světa měly zčásti i kroky americké vlády, jež zavedla drastická ochranářská opatření na dovozy do USA. V květnu 1931 totiž vstoupil v platnost Smoot-Hawleyův zákon, který vytvářel zásadní celní bariéry pro dovoz do USA a který byl posléze napodoben řadou dalších zemí, což zásadně ochromilo mezinárodní obchod a zhoršilo průběh krize.