Téma, které nestárne: Ekonomiku musí podpořit i rozpočtová politika
Globální nejistoty související s obchodními válkami a nárůstem protekcionismu se negativně promítají do nálady v globální ekonomice, primárně v průmyslu. V Evropě je situace o to horší, že se musíme potýkat s nejistotami ohledně brexitu, specifickým problémům pak čelí němečtí producenti ve světle strukturálních změn, kterými prochází tamní automobilový a energetický průmysl.
Déle než rok německá průmyslová výroba zaznamenává meziroční poklesy a jako celek vykáže zřejmě největší evropská ekonomika za třetí čtvrtletí recesi. Celoroční růst německé ekonomiky odhadujeme na pouhých 0,5 %, vyhlídky pro rok 2020 nejsou o mnoho lepší.
Německo - meziroční vývoj HDP (v %)
Eurozóna jako celek je na tom o něco lépe, i když růst v blízkosti jednoho procenta není žádný zázrak. Zpomalování růstu je realita, recesi v eurozóně ale nepředpokládáme. Do boje za její odvrácení se pustila i Evropská centrální banka, která uvolňuje měnovou politiku.
Eurozóna - meziroční vývoj HDP (v %)
Prostor pro impulz je i na straně rozpočtově zodpovědných zemí, jako je právě Německo. K větší roli fiskální politiky nabádá ECB a určitý posun je patrný i na straně Evropské komise. Zatímco loni se ostře ohrazovala hlavně proti návrhu italského státního rozpočtu na nadcházející rok, letos se tak ostrá reakce zřejmě opakovat nebude, ačkoli Itálie (ale i Francie, Španělsko, Portugalsko, Belgie a Finsko) minulý týden předložily návrhy rozpočtů na rok 2020, které nejsou v souladu s doporučeními komise. Takovou volatilitu, jakou jsme na finančních trzích zažili koncem loňského roku, i proto letos nepředpokládáme.
Autorem článku pro Hospodářské noviny z 24. října 2019 je Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Zdroj: Hospodářské noviny
Aktuality
