Co musíte ráno vědět (28. října)

1. Americké akcie v pátek díky naději na dohodu s Čínou posílily, v plusu skončily indexy i v týdenním horizontu

Akcie ve Spojených státech na závěr týdne zpevnily a širší index S&P 500 se dostal do blízkosti rekordního maxima. Trhy reagovaly na oznámení, že USA a Čína jsou blízko dokončení první fáze obchodní dohody. Index Dow v pátek stoupl o 0,57 % na 26 958,06 bodu, širší index S&P 500 posílil o 0,41 % na 3 022,55 bodu, a skončil tak blízko rekordního maxima z letošního července 3 025,86 bodu, a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,70 % na 8 243,12 bodu. Index volatility VIX klesl o 7,73 % na 12,65 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o tři bazické body na 1,79 %. Za celý týden si Dow připsal 0,7 %, S&P 500 stoupl o 1,2 % a Nasdaq Composite zpevnil o 1,9 %.

2. Evropské akcie v pátek převážně posílily, za celý týden zdražily zhruba o 1,5 %

Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v pozitivním pásmu, když náladu na trzích určovala zejména výsledková sezóna. Investoři monitorovali také vývoj brexitových jednání v Británii a novinky týkající se obchodního sporu mezi USA a Čínou. Vyjádřil se k němu americký viceprezident Mike Pence, který zopakoval, že USA nevyhledávají konfrontaci s Čínou a chtějí vyjednat spravedlivou obchodní dohodu, která by byla založena na vzájemném respektu. Regionální index STOXX Europe 600 si polepšil o 0,16 % na 398,01 bodu, za celý týden získal 1,57 %. Britský FTSE 100 se snížil o 0,05 % na 7 324,47 bodu (týden: +2,43 %), francouzský CAC 40 posílil o 0,67 % na 5 722,15 bodu (týden: +1,52 %) a německý DAX vzrostl o 0,17 % na 12 894,51 bodu (týden: +2,07 %).

3. Pražská burza v pátek klesla, za celý týden ale získala 1,8 %

Pražská burza zakončila páteční obchodování v červených číslech, index PX odevzdal 0,52 % na 1 061,54 bodu. Skončila tak série dvanácti růstových seancí v řadě. Dolů burzu stáhly zejména akcie Komerční banky (-1,37 % na 790 Kč) a Monety Money Bank (-1,3 % na 76 Kč). Zobchodovaný objem čítal necelých 287 milionů korun, a byl tak podprůměrný. Nedařilo se ani ČEZ (-0,67 % na 520,50 Kč), CME (-1,47 % na 107,40 Kč), Kofole ČeskoSlovensko (-0,35 % na 282 Kč) a O2 Czech Republic (+0,46 % na 215 Kč). V plusu z hlavních titulů uzavřela pouze Erste Group Bank, jejíž akcie zpevnily o 0,1 % na 824 Kč. Za celý týden pražská burza zpevnila o 1,8 %.

4. Očekávané události

V pondělí by měla pokračovat jednání o brexitu, v britském parlamentu se má hlasovat o předčasných volbách. V eurozóně bude vedle toho sledovaný vývoj firemních úvěrů, v USA vyjdou obchodní bilance, velkoobchodní zásoby a indexy aktivity Fedu v Chicagu a Dallasu. Hospodářské výsledky oznámí mimo jiné společnosti HSBC, Philips, Alphabet, AT&T, T-Mobile US nebo burzovní štika letošního roku Beyond Meat. Pražská burza zůstane z důvodu státního svátku zavřená. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Kellnerova PPF se dohodla se CME na převzetí. Nova a spol. ji vyjdou na desítky miliard

Skupina PPF prostřednictvím dceřiných společností podepsala dohodu se společností Central European Media Enterprises o jejím plném převzetí. Podmínkou dokončení transakce je získání souhlasu akcionářů společnosti CME, Evropské komise a národních regulátorů v některých ze zemí, kde CME působí. Firma provozuje televizní stanice v Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a v ČR, kde vlastní například TV Nova.

6. Agentura S&P by v případě brexitu bez dohody mohla zhoršit rating Británie

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's varovala, že by mohla zhoršit hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie ze současného třetího nejvyššího stupně AA, pokud by země opustila Evropskou unii bez dohody.

7. Standard & Poor's zvýšila úvěrový rating Řecka o jeden stupeň

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka o jeden stupeň na úroveň BB-. Rating sice zůstává ve spekulativním pásmu, agentura však upozornila, že by během následujícího roku mohla přikročit k dalšímu zlepšení, které bude záviset na realizaci hospodářských reforem a na vývoji v bankovním sektoru.

8. LVMH prý jedná o koupi amerického klenotnictví Tiffany

Francouzská skupina LVMH jedná o možném převzetí amerického luxusního klenotnictví Tiffany. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. LVMH by tímto krokem chtěla expandovat na klenotnickém trhu ve Spojených státech. Podle zdrojů však zatím není jisté, že bude dosaženo dohody.

9. Stávka v General Motors byla ukončena po ratifikaci nové smlouvy

Americký odborový svaz United Auto Workers ukončil stávku v největší americké automobilce General Motors poté, co většina jeho členů schválila novou kolektivní smlouvu. Protestní akce zhruba 48 000 zaměstnanců GM ve Spojených státech začala 16. září a stala se nejdelší stávkou v americkém automobilovém průmyslu od roku 1970, napsala agentura Reuters.

10. Boris Johnson se podle Sunday Times chystá umožnit Huawei přístup k britské síti 5G

Britský premiér se chystá umožnit čínské telekomunikační firmě Huawei přístup k budoucí britské síti 5G, napsal na svém webu list The Sunday Times. Podle listu tím Boris Johnson riskuje roztržku se Spojenými státy, které firmu kvůli podezření ze špionáže pro čínskou vládu z budování mobilních sítí nové generace vyloučily a stejný postup vyžadují i od svých spojenců.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Země bývalé NDR od roku 1989 ztratily zhruba 2,5 milionu obyvatel

Země bývalé Německé demokratické republiky prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a v současnosti hospodářsky rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí zde mladí lidé i příležitosti.

"Když se takový systém jako NDR prakticky přes noc složí, tak to má ohromné dopady," říká o dějinném zlomu historik Ilko-Sascha Kowalczuk, podle něhož ještě dnes řada Němců nedoceňuje, jak dramatickými životními a sociálními změnami občané NDR po pádu zdi v roce 1989 a znovusjednocení Německa o rok později museli projít.

Statistiky to přitom ukazují jasně. Jen v letech 1989 a 1990 odešlo z východního Německa kolem 750 000 obyvatel. Otřesy na pracovním trhu nebyly o nic menší. "Po třech letech pracovalo jen 18 % lidí na stejných pozicích jako v roce 1990," říká Kowalczuk a poukazuje také na nezaměstnanost, která v mnoha regionech po krachu velkých východoněmeckých firem prakticky přes noc vystřelila k 25 %.

Dopady vyvolané historickou změnou jsou na východě Německa patrné dodnes. Zatímco v roce 1989 měla pětice východoněmeckých zemí (bez Berlína, v jehož bývalé východní i západní části lidí rychle přibývá) asi 15,1 milionu obyvatel, nyní jich má jen 12,6 milionu, tedy o 2,5 milionu méně. Obrovský pokles byl vedle masové migrace způsoben i velmi nízkou porodností a každoročním přirozeným úbytkem obyvatel. I když se v posledních letech situace obrací a do východního Německa se ze západu stěhuje o pár tisíc lidí více, než směřuje opačným směrem, nejsou rozdíly ani zdaleka takové, aby vývoj uplynulých 30 let zvrátily.

Problém způsobený těmito trendy ještě zesílil fakt, že z východního Německa odcházeli z velké části mladí práceschopní lidé, tedy právě takoví, kteří mohli hospodářství na východě země po hlubokém porevolučním propadu pomoci. Nadprůměrný mezi nimi podle historika Jürgena Reicheho z lipského Fóra současných dějin byl podíl žen, takže "v řadě východoněmeckých vesnic zůstaly jen stařeny".

Dalším problémem s dopady pro dnešek je to, že úbytek obyvatel nebyl rovnoměrný. Zatímco velká města jako Lipsko, Drážďany nebo Erfurt se z otřesu prvních let otřepala a v poslední dekádě rychle rostou, venkov se stále vylidňuje. Zejména mladí lidé zde pro sebe často nevidí budoucnost, což odrážejí i mapy Německa, na kterých je zobrazen podíl obyvatel ve věku mezi 18 a 25 lety. Východ spolkové republiky na nich tvoří z velké části bílá místa.

"Hlavně pro menší obce je to katastrofa," říká berlínský historik Patrice Poutrus. S klesajícím počtem obyvatel v takových oblastech jde ruku v ruce úbytek služeb, zavírání pošt nebo rušení dopravních spojení. Úbytek obyvatel zde má navíc pokračovat. Úřad zmocněnce německé vlády pro nové spolkové země čeká na východě do roku 2030 pokles o dalších 500 000 lidí.

"Venkovské oblasti na východě v důsledku německého rozdělení úplně vykrvácely," konstatuje i ekonomický institut Ifo, který upozorňuje také na to, že prudký úbytek obyvatel po roce 1989 rozhodně není prvním, kterému tato část Německa musela čelit. Jen za dobu existence NDR mezi lety 1949 a 1989 se počet jejích obyvatel podle německých statistiků snížil z 18,8 na 16,4 milionu obyvatel. Dnes tak podle Ifo v této části Německa žije prakticky stejný počet lidí jako před téměř než 115 lety, v roce 1905. Počet obyvatel v západním Německu se ve stejné době zdvojnásobil.

Za přirozenějšího vývoje obyvatelstva by dnes města jako Lipsko a Drážďany měla místo necelých 600 000 obyvatel výrazně přes milion. Více větších měst by podle ekonomů vedlo k tomu, že by se na východě Německa snadněji usazovaly velké firmy, které s sebou mohou přinášet řadu příležitostí. Zatím zde ani jedna z 30 největších nesídlí.