ČNB v listopadu podle očekávání potvrdila nastavení úrokových sazeb, zhoršila odhad vývoje ekonomiky v příštím roce

Zveřejnění rozhodnutí bankovní rady bylo posunuto o půl hodiny na 13.30. Naposledy tak ČNB učinila tento rok v únoru. "Debata dnes byla principiálně o tom, zda sazby zachovat, nebo zvýšit. Byla argumentačně bohatá na obě strany, což vedlo k tomu, že jsme nebyli schopni dokončit debatu včas. Měli jsme i delší jednání s měnovou sekcí. To nás posunulo trošku v čase," uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Pro ponechání sazeb beze změny nakonec hlasovalo pět členů bankovní rady. Dva byli pro zvýšení sazeb, stejně jako na minulém zasedání v září.

Zastánci zvýšení sazeb se podle Rusnoka obávají především toho, že by inflace příští rok mohla dočasně přesáhnout 3 %. "Samozřejmě argumentem bylo také to, že jestliže dlouhodoběji nebudeme následovat doporučení prognózy, hrozí i déletrvající doba, kdy bude inflace nad 2% cílem. A jako nová věc se objevoval argument, že ze zahraničí přicházejí spíše mírně uklidňující zprávy," uvedl Rusnok.

Naopak zastánci stability sazeb podle guvernéra argumentovali, že jsou již vidět náznaky zpomalování českého průmyslu, kdy se snižují objednávky nebo omezuje produkce. A samotné zpomalování růstu ekonomiky bude působit proti růstu inflace.

"V debatě byly i technické argumenty, že dnešním rozhodnutím nejsme ani schopni ovlivnit případný nárůst inflace přes 3 % v prvním čtvrtletí příštího roku. Účinek měnové politiky se totiž projeví až v horizontu zhruba jednoho roku," upozornil také Rusnok.

Domácí faktory vs. vnější rizika

Ekonomové upozorňují, že důvodem k ponechání sazeb beze změny je především nejistý vývoj v zahraničí. "Z pohledu čistě domácích faktorů by centrální banka mohla sazby dále zvýšit, nicméně vývoj v zahraničí zůstává zatížen řadou rizik," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

"Zatímco domácí faktory další zvýšení sazeb do určité míry ospravedlňují, vnější politicko-ekonomický vývoj vytváří v souhrnu velice silný argument proti zvyšování sazeb. Evidentní zpomalení globální ekonomiky, obchodní protekcionismus, prodlužující se odchod Spojeného království z Evropské unie a stále pravděpodobnější technická recese v Německu, to je jen základní výčet nejistot, které obklopují ČR," potvrdil analytik ze společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.

Od základní úrokové sazby se odvíjejí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Nová makroekonomická prognóza

V nové makroekonomické prognóze banka ponechala odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 %. Pro příští rok odhad zhoršila na 2,4 % ze srpnových 2,9 %. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o 2,8 %, v srpnu odhadovala růst na 3 %.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,5 %. V srpnu počítala jen s 2,1 %. Pro první čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 % z předchozích 2 %. Pokles inflace bude podle ní příští rok brzdit dopad změn u nepřímých daní. Poslanecká sněmovna ve středu schválila navýšení spotřebních daní na alkohol a na tabákové výrobky. Měnověpolitická inflace očištěná o změny nepřímých daní se podle Rusnoka bude příští rok nacházet pod úrovní celkové inflace.

Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší korunu. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,70 EUR/CZK, příští rok by koruna měla posílit na průměrných 25,40 EUR/CZK. V předchozí prognóze centrální banka odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25,50 EUR/CZK a pro příští rok 24,90 EUR/CZK. V roce 2021 by měl být podle ČNB průměrný kurz 25,10 EUR/CZK.

Nové prognóze podle Jiřího Rusnoka odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku. Nicméně bankovní rada vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako protiinflační, tedy působící proti růstu cen.

Rovněž ministerstvo financí ve své nové prognóze, kterou zveřejnilo ve čtvrtek, zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v příštím roce, a to na 2 %. Letos nadále počítá s růstem o 2,5 %. Evropská komise pak rovněž ve čtvrtek snížila odhad růstu české ekonomiky letos na 2,5 % a v příštím roce na 2,2 %. V roce 2021 by české hospodářství mělo podle Evropské komise vzrůst o 2,1 %.

Růst HDP v druhém čtvrtletí dosáhl 2,8 %, inflace v září klesla na 2,7 %

Meziroční růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 2,8 %, v prvním čtvrtletí činil 2,7 %. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,7 %. Podle prvních dvou odhadů z poloviny a konce srpna HDP meziročně vzrostl ve druhém čtvrtletí o 2,7 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen v září zpomalil na 2,7 % ze srpnových 2,9 %. Proti loňsku se zvýšily hlavně ceny za bydlení, levnější byly naopak oděvy. Proti letošnímu srpnu byly spotřebitelské ceny nižší o 0,6 %, což je nejvýraznější meziměsíční pokles od září 2006.

Zdroj: ČNB, ČTK