Co musíte ráno vědět (9. ledna)

1. Americké akcie ve středu posilovaly, obavy z konfliktu s Íránem částečně ustoupily

Americké akcie zpevnily díky poklesu obav z eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Akciové indexy S&P 500 a Nasdaq Composite se tak během dne vyšplhaly až na nová rekordní maxima. V závěru obchodování o část zisků přišly po zprávách o explozích v Bagdádu. Americký dolar rovněž posílil, podpořily ho příznivé údaje o vývoji trhu práce v USA. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,56 % na 28 745,09 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,49 % na 3 253,05 bodu a technologický index Nasdaq Composite se zvýšil o 0,67 % na 9 129,24 bodu. Index volatility VIX klesl o -2,47 % na 13,45 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o šest bazických bodů na 1,87 %. Ceny ropy klesly o zhruba 4 % a zlato zlevnilo o procento, od jednoho do tří procent odepsaly také nejsledovanější kryptoměny.

2. Evropské akcie se ve středu oklepaly z úvodního poklesu a navzdory íránsko-americkému konfliktu zpevnily

Evropské akciové trhy zakončily středeční obchodování v plusu, přestože v úvodu seance ztrácely pod vlivem íránského raketového útoku na americké základny v Iráku. Podle analytiků se íránská odveta za zabití generála Sulejmáního dala očekávat a středeční útok by neměl vést k další eskalaci napětí na Blízkém východě, což akcie vrátilo do zelených čísel. Regionální index STOXX Europe 600 získal 0,17 % na 418,36 bodu, britský FTSE 100 si připsal 0,01 % na 7 574,93, francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,31 % na 6 031 bodů a německý DAX posílil o 0,71 % na 13 320,18 bodu. V plusu uzavřela většina hlavních sektorů, proti trendu šlo ale odvětví potravin a nápojů, jež odepsalo zhruba 0,7 %.

3. Pražská burza ve středu poprvé v tomto týdnu zamířila vzhůru, dařilo se Avastu

Pražská burza v polovině týdne mírně zpevnila, index PX zpevnil o 0,05 % na 1 118,22 bodu. Tahounem růstu byly akcie technologické společnosti Avast a rakouské bankovní skupiny Erste. Zobchodovaný objem čítal 219 milionů korun, a byl tak podprůměrný. Nejobchodovanější byly akcie Monety Money Bank.

4. Očekávané události

V noci na čtvrtek Čína zveřejní inflační statistiku a Austrálie se pochlubí obchodní bilancí. V Německu vyjdou údaje o průmyslové výrobě a zahraničním obchodu, Úřad práce ČR a statistický úřad Eurostat odtajní nezaměstnanost v Česku, respektive eurozóně. Spojené státy na trh pošlou pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Ekonomická nálada v eurozóně se koncem roku opět zlepšila

Ekonomická nálada v eurozóně se v závěru roku zlepšila. Růst důvěry v sektoru služeb totiž převážil nad pesimističtější náladou v průmyslu a mezi spotřebiteli. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Evropská komise.

6. Provozní zisk Samsungu ve čtvrtletí předběžně klesl o 34 %

Jihokorejskému výrobci elektroniky Samsung Electronics klesl ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů provozní zisk o 34 % na 7,1 bilionu wonů (137,5 miliardy Kč). Pokles byl ale nižší, než čekali analytici, zejména díky stabilizaci cen počítačových čipů a vyšším dodávkám chytrých telefonů, oznámila ve středu firma. Samsung je největším světovým výrobcem chytrých telefonů a polovodičů.

7. Devizové rezervy ČNB v prosinci klesly na 133,3 miliardy eur

Devizové rezervy České národní banky v prosinci klesly o 190 milionů eur na zhruba 133,3 miliardy eur. Meziročně byl objem rezerv vyšší o 8,8 miliardy eur. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu ČNB zveřejnila. Také v korunách rezervy centrální banky meziměsíčně klesly a oproti loňskému prosinci stouply. V dolarovém vyjádření byly meziročně i meziměsíčně vyšší.

8. Objem průmyslových zakázek v Německu v listopadu nečekaně klesl

Objem průmyslových zakázek v Německu v listopadu klesl o 1,3 %, což je nejvýraznější pokles od loňského července. Oznámilo to ve středu německé ministerstvo hospodářství. Jde přitom o nečekaný výsledek, analytici čekali růst. Důvodem poklesu je slabá zahraniční poptávka, což signalizuje, že útlum zpracovatelského sektoru bude nadále brzdit růst největší evropské ekonomiky.

9. Prodej BMW byl loni rekordní, další růst firma čeká i letos

Německý výrobce luxusních aut BMW Group loni prodal rekordních 2,52 milionu vozů. Meziročně se prodej zvýšil o 1,2 %. Oznámil to ve středu ředitel prodeje Pieter Nota. Další růst očekává automobilka i letos.

10. Trump za zvolení vděčí Facebooku, uvedl viceprezident firmy

Facebook je zodpovědný za zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států, avšak rozhodujícím faktorem nebyly ruské dezinformace ani role kontroverzní poradenské společnosti Cambridge Analytica. Myslí si to dlouholetý vysoce postavený manažer Facebooku Andrew Bosworth. V nedávném sdělení určeném jeho kolegům napsal, že Trump měl zkrátka nejlepší digitální kampaň. Facebook by podle něj měl odolat pokušení zasahovat do politického boje.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 30 lety poprvé devalvovala československá koruna

Po listopadu 1989 čekal na architekty hospodářské reformy složitý proces narovnávání pokřivených vztahů československé koruny vůči směnitelným měnám. Již v roce 1990 se uskutečnila devalvace uměle nadhodnocené koruny vůči západním měnám a revalvace vůči těm východním. Poprvé k devalvaci došlo 8. ledna (o 17 %), potom ještě v říjnu a nakonec v prosinci. Celkem koruna v tomto roce devalvovala o více než 86 % až na 28 USD/CZK.

Po roce 1989 česká měna prošla čtyřmi zásadními až kritickými okamžiky. První nastal hned po sametové revoluci, kdy při ekonomické transformaci koruna prošla devalvacemi. Druhý nastal v květnu 1997 v souvislosti s asijskou měnovou krizí (oslabení koruny o 14 %). Třetím okamžikem, na který neradi vzpomínají čeští exportéři, bylo prudké posilování koruny v souvislosti s privatizačními toky na přelomu let 2001 a 2002. A čtvrtým bylo umělé oslabení koruny v listopadu 2013 Českou národní bankou s cílem zabránit poklesu cen a podpořit oživení ekonomiky.

Nejvíce Češi museli dát za dolar v říjnu 2000, kdy se dala americká měna pořídit za 41 Kč. Od té doby česká koruna spíše dlouhodobě posiluje (až na měnové intervence ČNB v letech 2013-2017). Nejlevněji mohli Češi koupit dolar v červnu 2008, kdy byl k mání za přibližně 15 korun.

Vůči euru má česká koruna kratší historii. Při vzniku eurozóny v lednu 1999 stálo euro 37 korun a nejlevněji je Češi mohli pořídit dvakrát v historii. V lednu 2008 stálo 24 korun při blížící se finanční krizi a pak během recese v roce 2011. Tehdy stálo euro v první polovině roku opět okolo 24 korun.

Směnitelnou se česká měna stala v roce 1995. Podle analýzy Raiffeisenbank se ceny zboží a služeb v ČR od vzniku samostatného státu v roce 1993 téměř ztrojnásobily, zatímco koruna posílila za tu dobu zhruba o čtvrtinu.