Burzovní kalendář (17. 2. - 21. 2. 2020)
Koronavirus jako kdyby zatím akcioví investoři brali na lehkou váhu. Bude zajímavé sledovat, jak budou reagovat na každodenní aktualizace počtů nakažených a mrtvých ve třetím únorovém týdnu. Vedle toho dostanou naservírovanou porci makrodat a hospodářských výsledků jednotlivých společností.
Ohlédnutí
Ve druhém únorovém týdnu se investoři opět zajímali především o dění kolem koronaviru a o pokračující výsledkovou sezónu. Změna metodiky stanovování počtu nakažených znamenala, že prudce narostl evidovaný počet nakažených. Nepříznivé hospodářské dopady budou narůstat s prodlužováním uzavření čínských továren, zároveň ale část trhu čekala výrazně pomalejší rozbíhání výroby po prodlouženém volnu v období oslav nového roku. Zároveň se stále čeká na nalezení řešení v podobě efektivního léku.
Výsledková sezóna v USA podle očekávání pokračuje na relativně pozitivní vlně, v Evropě firmy investory zatím tak výrazně příjemně netěší. Navzdory trvajícím rizikům ovšem americké i evropské akcie v týdnu posilovaly.
Spojené státy mají za sebou prezidentské primárky v druhém státě, v New Hampshire. Zatímco v republikánských (které se konají spíše symbolicky) zvítězil s přehledem Donald Trump, demokratické nabídly výraznější drama. Na prvním místě nakonec skončil Bernie Sanders, druhý byl o 40 let mladší a méně vlevo směřující Pete Buttigieg. Téměř 80letý Sanders tak potvrdil svou vizitku prozatímního favorita, který by se mohl v přímé volbě postavit Donaldu Trumpovi. "Sanders si přitom již delší dobu brousí zuby na Wall Street, investoři by tak na jeho rostoucí šance mohli reagovat větší opatrností. Na druhou stranu je ale potřeba nepřeceňovat roli prezidenta v americké ekonomice, řada slibovaných návrhů má takřka nulovou šanci projít Kongresem, žádný velký výprodej proto neočekáváme," uvedli analytici z WOOD & Company.
Pražská burza na rozdíl od vyspělých západních trhů mírně ztratila, index PX odepsal 0,7 %. Na českém trhu se nejvíce dařilo akciím Stock Spirits (+4,4 %), a to bez nových kurzotvorných informací. Začátkem roku se projevovala obava z vlivu zvýšení spotřebních daní na alkohol v ČR a Polsku, která posunula kurz akcií firmy níže. V posledních týdnech dochází ke korekci propadu poté, co je z maloobchodních cen patrné, že se společnost snaží přesunout velkou část zvýšení daní na konečné spotřebitele.
Nejvíce naopak ztrácela Komerční banka (-3,1 %). "Banka již reportovala hospodářské výsledky již dříve, ale investoři jako kdyby si až později uvědomili relativní slabost čísel na provozní úrovni. Investoři aktuálně dávají v Evropě přednost bankovním titulům s růstovým příběhem, který typicky defenzivní Komerční bance schází," napsal v týdenním shrnutí dění na trzích analytik Milan Vaníček z J&T Banky.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce podle tisku upravit podmínky odložené aukce nových kmitočtů tak, aby byly více nakloněny domácím virtuálním operátorům. Jedním z důvodů je údajný nezájem ze strany zahraničních investorů o vstup na domácí mobilní trh, který byl potvrzen nejmenovaným zdrojem z vlády. Jedním z kroků by mohla být změna podmínek pro vybudování vlastního celoplošného pokrytí či výhodnější podmínky pro sdílení sítí. Akcie O2 Czech Republic v týdnu odepsaly 2,1 %.
Havlíček také v týdnu uvedl, že dohoda mezi státem a ČEZ (za týden -1,3 %) o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech bude podepsána během několika týdnů a do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel. Investorem by měla být dceřiná společnost ČEZ, smlouva se státem by měla upravovat mimo jiné ochranu minoritních akcionářů před riziky plynoucími z rozsáhlé investice.
Česká ekonomika mírně zpomaluje. Růst HDP loni dosáhl 2,4 %. Zejména ve čtvrtém kvartálu se u nás negativně projevilo zastavení německé ekonomiky. Naopak vzhůru letí ceny, spotřebitelská inflace v lednu dosáhla 3,6 %, když zdražovaly zejména nájmy, potraviny a alkohol. Česká koruna je přitom nejsilnější za sedm let, když jí v posledních dnech podporuje zvýšení sazeb ze strany ČNB.
Cena bitcoinu vystoupala nad hranici 10 000 dolarů, tedy na maximum za poslední půlrok. Růst je připisován obavám z šíření koronaviru, potvrzenému zájmu americké centrální banky o kryptoměny nebo blížícímu se květnovému půlení měny.
Americký Úřad pro energetické informace snížil o necelý milion barelů denně odhad světové poptávky po ropě v prvním čtvrtletí. Čeká, že poptávka bude jen mírně nad 100 miliony barelů denně. Krok vysvětluje teplejším lednovým počasím a dopady šíření koronaviru. Cena ropy Brent i kvůli obavám z vývoje poptávky po surovině spadla až k 53 USD za barel a cena severoamerické lehké ropy WTI klesla přechodně pod 50 USD.
Výhled
Také v druhé polovině února budou investoři věnovat pozornost dění okolo wuchanského koronaviru. Vývoj hlavních burzovních indexů zatím naznačuje, že trhy věří v relativně brzké a ekonomicky efektivní řešení situace.
Americký akciový index S&P 500 v uplynulém týdnu posílil o 1,57 % a opět posunul historické maximum. Index uzavřel nebo se pohyboval na historickém maximu v šesti z uplynulých sedmi obchodních seancí. Denní graf proto je v býčím nastavení, nejbližší podpora by se mohla zformovat okolo 3 340, kde byla maxima před týdnem. Na konci ledna se index odrazil od supportu na 3 200, což posílilo jeho význam. Až prolomení této hladiny by bylo pro trh výrazně negativním signálem. Další, velice důležitý support je na 3 060 až 3 070.
Odhady možných hospodářských dopadů epidemie koronaviru se liší – na jedné straně je pozitivně vnímáno postupné rozbíhání výroby v čínských továrnách po prodloužených novoročních svátcích, na straně druhé narůstají obavy o nedostatečnou poptávku jak po ropě (která je sice pro řadu ekonomik vítaným impulzem, pro jiné naopak), tak po celém spektru zboží a služeb.
Možná nejoptimističtěji lze proto vnímat samotný cenový graf indexu S&P 500, protože kurz nakonec vždy hovoří nejsilnějším hlasem. Výsledková sezóna vyznívá lépe, než čekali analytici, většina největších firem ale již svá čísla reportovala. Někde vzadu v myslích investorů pak možná znějí slova šéfa předsedy Fedu Jeromea Powella, který uvedl, že s případnou recesí v USA by centrální banka bojovala "masivním kvantitativním uvolňováním". A to je zbraň, která se v letech po finanční krizi poradila v podstatě jakýmikoli rizikem, které se jí na trzích postavilo do cesty.
Výsledková sezóna se hlavně v Americe pomalu chýlí ke konci. V týdnu (zkráceném o pondělní státní svátek) oznámí svá čísla mimo jiné Walmart, HP nebo Deere, v Evropě se přidají například HSBC, Lloyds, Deutsche Telekom a Puma a dále Air France, Allianz, Telefónica nebo Deutsche Börse. Investory budou zajímat také čísla těžebních gigantů BHP Group nebo Petrobras a dále firem jako Bridgestone a Lenovo.
Makroekonomický kalendář ve Spojených státech slibuje v úterý index průmyslové aktivity v oblasti New Yorku, ve středu výrobní inflaci a zahájenou výstavbu a ve čtvrtek index průmyslové aktivity ve Filadelfii. V pátek pak budou sledované údaje o prodejích starších domů a hlavně předběžné indexy nákupních manažerů.
V Evropě bude sledované hned v pondělí setkání ministrů financí zemí eurozóny a v úterý přijde na řadu britská nezaměstnanost a indexy ekonomické nálady ZEW pro Německo a celou eurozónu. Ve středu zaujmou britské inflační statistiky, ve čtvrtek tamní maloobchod, výrobní inflace v Německu a spotřebitelské ceny ve Francii. Na konci týdne pak budou sledované indexy nákupních manažerů a také inflační data z eurozóny.
Na dalších globálně významných trzích budou stát za pozornost ve středu kanadská inflace, ve čtvrtek data z australského pracovního trhu a také nezaměstnanost a maloobchodní tržby v Rusku a na konci týdne zaujmou japonská inflace a kanadský maloobchod.
Ekonomický kalendář
Z makroekonomického výhledu Komerční banky:
- Snižování úrokových sazeb v loňském roce ekonomice USA prospělo. Příznivě se odrazilo na trhu nemovitostí i v náladě spotřebitelů. Data, jež budou v týdnu zveřejněna, by toho měla být dalším důkazem. Mimořádně teplé prosincové počasí vedlo k raketovému růstu počtu nově zahájených staveb (+17 % meziměsíčně). Lednová statistika podle našeho odhadu sice ukáže pokles o 13 %, prosincové zisky tím ale zcela nesmaže. Lednový pokles tak nelze brát jako signál zhoršení situace na trhu nemovitostí, ale pouze jako korekci prosincového růstu. Podobný osud by měl postihnout i statistiku lednových probíhajících prodejů nemovitostí, která bude zveřejněna v pátek.
- V eurozóně se dozvíme, jak na indikátory důvěry dopadá koronavirus. Německý index ZEW podle nás klesne, stejně tak důvěra spotřebitelů v eurozóně. Lednový kompozitní index nákupních manažerů bude podle našeho odhadu stagnovat na 51,3 bodu, což by bylo konzistentní s růstem HDP eurozóny v prvním čtvrtletí o 0,2 % mezikvartálně. Od zveřejněných dat by tedy společná evropská měna tento týden mnoho podpory získat neměla.
- Domácí kalendář toho tentokrát mnoho zajímavého nenabídne. Kurz koruny tak bude vstřebávat páteční zprávu o inflaci, jež vystřelila nad toleranční pásmo ČNB. Nad ním se bude zřejmě držet i v následujících několika měsících. Přesto současné úrovně kurzu koruny považujeme za nadhodnocené. Inflace by se od května měla začít poměrně rychle vracet k cíli ČNB. Vývoj v globální ekonomice toho podle všeho navíc mnoho pozitivního nabízet nebude, takže očekáváme postupný návrat kurzu nad hladinu 25,00 EUR/CZK.
Aktuality
