Co musíte ráno vědět (19. února)

1. Americké akcie v úterý klesly, varování Applu prohloubilo obavy z dopadů šíření koronaviru

Americké akcie v úterý klesly kvůli obavám z negativních hospodářských dopadů epidemie wuchanského koronaviru. Ty prohloubila zpráva technologické firmy Apple, že právě kvůli koronaviru nesplní výhled pro tržby v druhém finančním čtvrtletí, který si stanovila teprve před třemi týdny. Index Dow ztratil 0,56 % na 29 232,19 bodu a širší index S&P 500 klesl o 0,29 % na 3 370,29 bodu, zatímco index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,02 % na 9 732,74 bodu. Index volatility VIX se zvýšil o 8,41 % na 14,83 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o tři bazické body na 1,56 %.

2. Evropské trhy v úterý klesly, proti trendu šel telekomunikační sektor

Evropské akciové trhy zakončily úterní obchodování v červených číslech poté, co americká technologická společnost Apple varovala, že kvůli dopadům šíření koronaviru pravděpodobně nesplní výhled tržeb pro druhé finanční čtvrtletí. Investory alespoň částečně utěšilo vyjádření čínských úřadů, že preventivní opatření proti dalšímu šíření koronaviru přijatá místními úřady fungují. Regionální index STOXX Europe 600 ztratil 0,38 % na 430,33 bodu, britský FTSE 100 si pohoršil o 0,69 % na 7 382,01 bodu, francouzský CAC 40 přišel o 0,48 % na 6 056,82 bodu a německý DAX se snížil o 0,75 % na 13 681,19 bodu. Nedařilo se zejména sektoru základních zdrojů, který oslabil o necelá 2 %, proti trendu naopak šly telekomunikace, jež zpevnily zhruba o 1,4 %.

3. Pražská burza v úterý ztrácela, pokles byl ale jen mírný

Pražská burza v úterý mírně ztrácela. Index PX nakonec klesl o 0,05 % na 1 096,92 bodu. Dolů ho táhly hlavně akcie Erste Group Bank. V pozitivním pásmu naopak obchodování zakončily například akcie Komerční banky nebo společnosti ČEZ. Zobchodovaný objem činil necelých 376 milionů korun, a byl tak mírně podprůměrný.

4. Očekávané události

Ve středu v Evropě vyjde britská inflační statistika, bilance běžného účtu a stavební výroba eurozóny. Spojené státy se pochlubí počtem vydaných stavebních povolení, údaji o zahájené výstavbě, indexem výrobních cen a pravidelnou týdenní zprávou o počtu žádostí o hypotéku. Americká centrální banka zveřejní zápis z posledního měnověpolitického zasedání a za řečnický pultík se postaví šéfové poboček Fedu v Minneapolis, Dallasu, Richmondu a Clevelandu. Kanada odtajní index spotřebitelských cen. Výsledky hospodaření budou reportovat například společnosti Garmin, Analog Devices, Deutsche Telekom či Puma. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Euler Hermes: Koronavirus se na světové ekonomice může projevit výrazněji, než se původně předpokládalo

Kvůli vysoké integraci čínského hospodářství do dodavatelských řetězců po celém světě se epidemie nového koronaviru projeví nejen ve vývoji čínské, ale i globální ekonomiky. Vliv rozšíření nového typu viru na čínské hospodářství a zbytek světa není zanedbatelný, upozorňují experti světového lídra pojištění pohledávek Euler Hermes.

6. Loňský zisk banky HSBC klesl o 33 %

Loňský zisk před zdaněním britské bankovní společnosti HSBC klesl o 33 % na 13,5 miliardy dolarů. Na výsledek měly vliv jednorázové odpisy spojené s investičními obchody a s obchody v oblasti firemního bankovnictví v Evropě. Aby firma, která je podle objemu aktiv největší evropskou bankou, ušetřila, propustí v příštích třech letech zhruba 15 % zaměstnanců, tedy asi 35 000 lidí.

7. Čína osvobodí od cel dalších 696 výrobků dovážených z USA

Čína osvobodí od cel dalších 696 výrobků dovážených ze Spojených států, včetně klíčových potravinářských produktů, jako je vepřové a hovězí maso či sója, a energií, například ropy a zkapalněného zemního plynu. Je to třetí a zatím nejrozsáhlejší vlna celních úlev, jaké Peking nabídl. Přichází měsíc po podpisu první fáze americko-čínské obchodní dohody. Čínské ministerstvo financí v úterý uvedlo, že firmy budou moci podávat žádosti od 2. března a že výjimky se budou udělovat na jeden rok.

8. Němce nepřesvědčily americké důkazy o špionáži ze strany firmy Huawei

Americké důkazy o špionáži ze strany čínské telekomunikační společnosti Huawei, které Bílý dům považuje za jasné, německé tajné služby nepřesvědčily. Informovaly o tom deník Süddeutsche Zeitung a rozhlasové a televizní stanice WDR a NDR, podle nichž německé úřady žádné důkazy pro americké tvrzení zatím neviděly.

9. ZEW: Ekonomický sentiment v Německu i v eurozóně se v únoru výrazně zhoršil

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku a ekonomiku eurozóny se v únoru snížila. Přispěly k tomu obavy z epidemie onemocnění koronavirem, což by mohlo ochladit světový obchod a prohloubit recesi německého zpracovatelského průmyslu. Vyplývá to z výsledků průzkumu německého ekonomického institutu ZEW. Index ekonomického sentimentu v Německu klesl na 8,7 bodu z 26,7 bodu v lednu. Analytici odhadovali, že se sníží na 21,5 bodu. Index pro celou eurozónu klesl na 10,4 bodu z 25,6 bodu v lednu, čekalo se naopak zvýšení na 30 bodů.

10. Rekordně mnoho německých akciových firem loni snižovalo prognózu

Rekordně mnoho německých akciových firem obchodovaných v režimu Prime Standard bylo v loňském roce nuceno upravovat hospodářský výhled směrem dolů. Bylo jich 171, meziročně o 25 % více. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EY. Nejčastěji nebyly schopny vlastní cíle dodržet automobilky. V režimu Prime Standard, který je předpokladem pro přijetí do jednoho z výběrových indexů burzy, se v Německu obchoduje 306 firem. Na 125 z nich loni naopak hospodářskou prognózu zvýšilo.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Kolik toho Češi vědí o rozdělování peněz z EU?

Peníze z rozpočtu Evropské unie považuje za ekonomicky přínosné většina lidí v Česku, o jejich rozdělování ale nevědí skoro nic. Například jenom čtvrtina populace se domnívá, že Česko z rozpočtu EU dostává více, než kolik do něj odvádí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.

Unie letos rozhoduje, jak se budou rozdělovat miliardy z rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Podle ministerstva financí Česko loni obdrželo z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedlo do něj 51,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

"Je skoro neuvěřitelné, že se za 15 let nepodařilo veřejnost informovat o základní věci, tedy že bohatší státy EU dotují rozvoj ČR," uvedl analytik STEM Nikola Hořejš.

Kolik peněz ČR od EU dostává, neví a ani se neodváží odhadnout téměř polovina občanů, 13 % si myslí, že Česko dává víc, než dostává a 18 % míní, že země dává i dostává stejně.

U veřejnosti také převládá pocit, že o využití prostředků z fondů nerozhoduje ČR. Téměř tři pětiny si myslí, že o penězích na konkrétní projekty se rozhoduje v institucích EU, nikoli v ČR. "Ačkoliv Češi mají podezření, že peníze z rozpočtu EU nejdou na to nejdůležitější, netuší vlastně příliš, kdo za to může," uvedl Hořejš. Z průzkumu podle něj vyplývá, že Češi se v tom, kdo je odpovědný, nevyznají, a tak propadají celkové skepsi.

Veřejnost dává přednost tomu, aby peníze z EU směřovaly spíše do obcí a regionů než na řešení problémů globálního významu. "Ve veřejném mínění vidíme paradox, že česká populace chce EU, která bude hrát silnější roli v mezinárodním souboji velmocí, ale zároveň se bojí, aby nás to nestálo moc peněz," uvedl analytik.

Mezi prioritní oblasti, které byly označeny jako pět nejzásadnějších, patří podle Čechů rozvoj celostátní dopravy, ochrana a zlepšování životního prostředí, sociální služby, podpora zemědělské výroby a podpora výzkumu a vývoje. Pokud měli lidé vybrat jen jedno téma, které je nejdůležitější, tak podle jedné čtvrtiny je to oblast sociálních služeb a péče o sociálně potřebné. Druhé místo s 20 % obsadila ochrana a zlepšování životního prostředí.

Podle Hořejše česká veřejnost intuitivně preferuje podobné oblasti, jaké mají prioritu i v návrhu evropského víceletého rozpočtu. "Především životní prostředí, sociální služby a věda jsou přitom českými politiky v diskusi o EU spíše opomíjeny, zatímco veřejnost je považuje za velmi důležité. Spíše kladně se staví k diskutovanému posílení evropských pohraničníků, Frontexu. Naopak k některým novinkám - jako je vojenská spolupráce - a především k řešení migrace se staví velmi skepticky," shrnul.