Co musíte ráno vědět (3. dubna)

Jak si ve čtvrtek vedly světové akcie, jak velkým rizikem je pro budoucnost eura a eurozóny Itálie a proč je úplně jedno, co říká o trhu práce americký prezident? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve čtvrtek posílily díky energetickým podnikům, cena ropy poskočila o více než 15 %
Americké akcie ve čtvrtek zpevnily. Velkou měrou k tomu přispěly energetické společnosti, které těžily z prudkého růstu cen ropy. Na akciovém trhu nicméně nadále panují obavy z dopadů šíření koronaviru na ekonomiku. Index Dow si připsal 2,24 % na 21 413,44 bodu, S&P 500 se zvýšil o 2,28 % na 2 526,90 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite posílil o 1,72 % na 7 487,31 bodu. Index volatility VIX spadl o 10,78 % na 50,91 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři a půl bazického bodu na 0,599 %. Energetický sektor si v rámci indexu S&P 500 připsal více než 9 %. Reagoval tak na prudký růst cen ropy, za kterým stálo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy představí dohodu o rozsáhlém snížení těžby. Cena severomořské ropy Brent vyskočila o více než 15 % k 30 USD za barel.
2. Evropské akcie během čtvrteční seance kolísaly, nakonec ale zpevnily
Obchodování na západoevropských akciových trzích bylo ve čtvrtek volatilní, nakonec ale indexy skončily shodně v plusu. Trhy nadále věnovaly pozornost zprávám souvisejícím s koronavirem a epidemií nemoci COVID-19. Panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel se ziskem 0,42 % na 312,08 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,47 % na 5 480,22 bodu, německý DAX zpevnil o 0,27 % na 9 570,82 bodu a francouzský CAC 40 posílil o 0,33 % na 4 220,96 bodu.
3. Pražská burza ve čtvrtek rostla, dařilo se akciím Komerční banky a Monety
Pražská burza zažívá nevyrovnaný týden. V pondělí a ve středu klesala, v úterý a ve čtvrtek rostla. Index PX ve čtvrtek posílil o 1,32 % na 780,85 bodu. Nahoru ho táhly především akcie Komerční banky a Monety Money Bank, ztrácela naopak Erste Group Bank.
4. Očekávané události
V pátek nejdříve přijdou data o maloobchodních tržbách v Austrálii a pak se objeví série indexů nákupních manažerů v odvětví služeb v Japonsku, Číně, Rusku, Evropě a odpoledne také v USA. Ze Spojených států přijdou rovněž údaje o nezaměstnanosti. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Počet nových nezaměstnaných v USA je opět rekordní, situace na trhu práce může být horší než během Velké hospodářské krize
Americké úřady práce zaregistrovaly v týdnu do 28. března 6,648 milionu nově podaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti, což je nový historický rekord. Po 3,28 milionu nových žádostí z předcházejícího týdne očekával trh 3,5 milionu žádostí. Počet pokračujících žádostí vzrostl na 3,029 milionu z 1,803 milionu v předcházejícím týdnu (odhad: 4,882 milionu). Již začátkem týdne pobočka Fedu v St. Louis upozornila, že dopady šíření koronaviru by mohly ve Spojených státech vést k zániku asi 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla překročit 32 %. Ještě v únoru přitom činila míra nezaměstnanosti 3,5 %. V době Velké deprese v letech 1929 až 1933 vzrostla v USA nezaměstnanost až na 25 %.
6. Bloomberg: Noční můra zakladatelů eura se může zhmotnit v Itálii
Dvacet let po zavedení eura se jedna z hlavních obav jeho zakladatelů zhmotňuje ve třetí největší ekonomice regionu sužované koronovirem. Přetrvávající podezření, že se rozmařilé půjčování, k němuž se Itálie uchýlila, nakonec stane problémem celé Evropy, bylo v 90. letech noční můrou představitelů německých finančních institucí.
7. Evropská komiae podpoří kurzarbeit 100 miliardami eur, uvolní další peníze
Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila další balíček podpůrných opatření, která mají pomoci ekonomikám vzpamatovat se z nejtěžších dopadů koronavirové krize. Brusel v rámci nového sytému podpory krátkodobého zaměstnávání nabízí členským zemím až 100 miliard, které si chce komise vypůjčit s použitím vládních záruk. Komise chce také rozšířit už vytvořený krizový investiční fond o další peníze určené na kohezní politiku. Hodlá také nabídnout zemědělcům pružnější čerpání peněz z fondů společné zemědělské politiky.
8. Reuters: Německá vláda jedná o finanční injekci pro Lufthansu
Německá vláda jedná o poskytnutí pomoci největší německé letecké společnosti Lufthansa v řádu miliard eur. Vláda by v rámci této pomoci mohla v podniku získat podíl. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje obeznámené se situací.
9. Světová banka je kvůli koronaviru připravena poskytnout až 160 miliard USD
Světová banka (SB) je v příštích 15 měsících připravena vynaložit až 160 miliard dolarů, aby pomohla státům řešit zdravotní důsledky šíření koronaviru a podpořit hospodářské oživení. Cílem tohoto programu je podle banky zkrátit dobu potřebnou k oživení, vytvořit podmínky pro růst, podpořit malé a střední podniky a pomoci ochránit chudé a zranitelné. SB ve čtvrtek rovněž oznámila, že její vedení již schválilo první projekty nouzové podpory pro rozvíjející se ekonomiky v hodnotě 1,9 miliardy dolarů.
10. OSN: Globální ekonomika může letos klesnout o téměř jedno procento
Globální ekonomika by mohla letos kvůli novému koronaviru klesnout o téměř jedno procento. Uvedla to Organizace spojených národů. Před pandemií čekala OSN naopak růst o 2,5 %. V době globální finanční krize v roce 2009 světová ekonomika klesla o 1,7 %.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Trump a Potěmkinovy vesnice
Počty nezaměstnaných v USA rostou v posledních dvou týdnech raketovým tempem. O práci za tu dobu přišlo minimálně 10 milionů lidí a podle Fedu to nakonec může být až 47 milionů mužů a žen.
Ta čísla vypadají hrozně, ale na druhou stranu je potřeba říct, že trh práce v USA v posledních deseti letech vykazoval až neuvěřitelně stabilní trend. A to i přesto, že například Donald Trump o něm před svým zvolením mluvil jako o katastrofě. Po zvolení to jednoduše začala být jedna velká paráda. Dobrými čísly se zkrátka chlubí velice rád.
Možná proto ani trochu nepřekvapí informace, že při očekávaném zhoršení situace na trhu práce to chtěl Bílý dům tak nějak ututlat. Zní to neuvěřitelně, ale podle New York Times požádala Trumpova administrativa už před dvěma týdny, tedy dávno předtím, než došlo k překonávání rekordů v počtu nezaměstnaných za týden, jednotlivé státy, aby nezveřejňovaly údaje o nezaměstnanosti.
Nehledě na to, že pro mnoho ekonomů jsou týdenní data z trhu práce důležitým indikátorem vývoje v ekonomice, je jasné, že Trump namísto konfrontace se špatnými údaji raději zvolil řešení jejich nezveřejnění. Jen aby to náhodou nevypadalo špatně. Hotová Potěmkinova vesnice. U Trumpa je zkrátka úplně jedno, co říká (a co bude říkat o trhu práce, když na to přijde), protože to, co dělá, je většinou úplně o něčem jiném.