Co musíte ráno vědět (16. dubna)

Jak se ve středu obchodovalo na burzách ve světě, jak vypadají nová stimulační opatření v Rusku a Číně a proč na Sahaře bude stále dostatek písku? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve středu odepsaly kolem dvou procent. Data z ekonomiky a o hospodaření firem byla horší, než se čekalo
Americké akcie nakonec ve středu oslabily. Nepříznivé statistiky z amerického hospodářství a firemní výsledky za první čtvrtletí vyvolaly obavy z rozsahu škod způsobených šířením koronaviru. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 1,86 % na 23 504,35 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 2,20 % na 2 783,36 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, odepsal 1,44 % na 8 393,18 bodu. Index volatility VIX stoupl o 8,16 % na 40,84 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA spadl o dvanáct bazických bodů na 0,635 %. Cena ropy WTI klesla o procento, Brent oslabil dokonce o 6,5 %. Ztrácely i zlato a stříbro (2 %, respektive 4 %), okolo dvou procent ztratily i nejsledovanější kryptoměny.
2. Evropské akcie ve středu výrazně oslabily, investoři opět zvažují ekonomické dopady koronaviru
Západoevropské akciové indexy zahájily středeční seanci mírně pod nulou, během celého dne se jejich ztráty prohlubovaly. Nakonec klesly o tři až čtyři procenta. Investoři se vrátili ke zvažování ekonomických dopadů koronaviru, a to mimo jiné v reakci na makrodata z Francie a USA. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 3,25 % na 323,06 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 3,34 %, německý DAX se snížil o 3,9 % a francouzský CAC 40 uzavřel slabší o 3,76 %.
3. Pražská burza ve středu umazala část zisků z předchozích dnů
Pražská burza ve středu umazala část zisků z předchozí série pěti posílení v řadě. Index PX klesl o 3,11 % na 825,11 bodu. Akcie bankovní skupiny Erste odepsaly téměř devět procent.
4. Očekávané události
Ve čtvrtek se kromě informací o dopadech pandemie na ekonomiku trh zaměří také na data z australského trhu práce, německou inflaci a podnikatelské prostředí, evropský průmysl nebo zahájenou výstavbu a dílčí data z trhu práce v USA. Senát ČR by měl rozhodovat o širších možnostech obchodování pro ČNB. Výsledky hospodaření oznámí v USA mimo jiné AMD, BlackRock, Rio Tinto nebo Morgan Stanley, jinde ve světě svá čísla zveřejní například Louis Vuitton, L'Oréal nebo Christian Dior. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Čínská centrální banka zavádí nová stimulační opatření
Čínská centrální banka ve středu snížila jednu ze svých klíčových úrokových sazeb na rekordní minimum a zmírnila požadavky na rezervy komerčních bank. Snaží se tak podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními důsledky koronaviru. Ohlášená opatření napumpují do finančního systému celkem 43 miliard dolarů.
6. Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí
Mezinárodní měnový fond oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion USD, je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.
7. Řecko prodává nové dluhopisy, může je kupovat i ECB
Řecko zahájilo prodej státních dluhopisů se splatností sedm let. Je to první emise dluhu této jihoevropské země od doby, kdy se její dluh stal způsobilým k tomu, aby jej v rámci programu boje s pandemií mohla nakupovat rovněž Evropská centrální banka. Ministerstvo financí rovněž oznámilo, že přebytek primárního rozpočtu centrální vlády činil v prvním čtvrtletí 595 milionů eur, což bylo více, než vláda předpokládala.
8. Putin ohlásil nová opatření na podporu podnikání
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu doporučil vládě poskytnout přímou pomoc malým a středním podnikům, aby byly schopny vyplácet zaměstnancům minimální mzdy v dubnu a květnu. Podle šéfa státu také regiony mají dostat dodatečných 200 miliard rublů (asi 67 miliard Kč) na opatření proti koronaviru. Aerolinkám přislíbil 23 miliard rublů a klíčovým podnikům zvýhodněné úvěry.
9. Státy G20 odložily nejchudším zemím splátky dluhů
Ministři financí a centrální bankéři největších ekonomik světa sdružených ve skupině G20 odložili počínaje 1. květnem do konce letošního roku 77 nejchudším zemím splátky dluhů. Chtějí jim tak vytvořit větší prostor pro boj s koronavirovou nákazou. Vyplývá to ze sdělení, které uveřejnili po skončení své středeční videokonference.
10. Šéfka GSK: Jedna vakcína proti koronaviru světu nebude stačit
Svět bude potřebovat více vakcín proti nemoci covid-19, a je proto nutné, aby farmaceutické společnosti ve snaze potlačit pandemii spolupracovaly. V rozhovoru se zpravodajskou společností BBC ve středu tento názor vyjádřila výkonná ředitelka výrobce léčiv GlaxoSmithKline Emma Walmsleyová. Její firma hodlá při výrobě vakcíny spolupracovat s francouzským konkurentem Sanofi.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Ropná velmoc bez paliva
Na první pohled to vypadá neuvěřitelně, ale ve Venezuele to nemůže nikoho překvapit. Venezuela jako země s největšími zásobami ropy na světě nedokázala svůj potenciál kvůli špatnému vedení, které tíhne k socialismu, nikdy využít. Asi nikdo si neumí představit, že by například v Saúdské Arábii byl tak velký nedostatek benzínu, že by způsobil podobný chaos. Ve Venezuele to je realita. Jak napsal někdo v diskuzi k příspěvku, kdyby dostal nějaký socialistický (respektive komunistický) režim na starosti Saharu, za pár let tam by tam byl nedostatek písku.
Aktuality
