Evropské akcie ve středu pokračovaly v růstu

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,74 % na 366,02 bodu, britský index FTSE 100 vzrostl o 0,17 % na 6 253,25 bodu, francouzský CAC 40 se zvýšil 0,88 % na 4 995,97 bodu a německý DAX skončil se ziskem 0,54 % na 12 382,14 bodu.

Zprávy, že Fed nakupuje firemní dluhopisy, včera ještě podpořila informace o tom, že USA chtějí investovat téměř bilion dolarů do infrastruktury, což investorům stačí k tomu, aby optimizmus na trzích pokračoval dál. A neznepokojuje je ani rostoucí počet nemocných na covid-19 v Pekingu, kvůli čemuž už bylo zrušeno 60 % letů.

"Uzavření Pekingu, který je vládním a obchodním centrem Číny, by bylo jako Wu-chan na steroidech. Ekonomické důsledky v Číně by byly ohromné, stejně jako ve zbytku Asie," řekl Jeffrey Halley ze společnosti Oanda. Analytici se obávají, že růst je zkrátka příliš rychlý, přičemž rizika pandemie nevymizela.

Znepokojení by mohly vyvolat i geopolitické poměry v Asii. V Himálaji se po dlouhé době opět rozvinul konflikt mezi Indií a Čínou, při němž zemřelo 35 čínských a 20 indických vojáků. Rovněž na Korejském poloostrově končí klidné období díky akci Severní Koreje, která zničila styčný úřad s Jižní Koreou. A nervozitu mezi investory nevyvolal ani pokles inflace v EU a ve Velké Británii.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v květnu zpomalilo na 0,5 % z dubnových 0,8 %. Oznámil to ve středu britský statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejslabší úroveň za čtyři roky. Přispěla k tomu koronavirová krize, která zasáhla poptávku a způsobila prudký pokles cen ropy.
• Významný akcionář Lufthansy navýšil podíl ve společnosti o pět procentních bodů na 15 %.
  
• Největší evropská banka HSBC se vrátila k plánu zrušit 35 000 pracovních míst, který odložila po vypuknutí koronavirové krize. Vyplývá to z interního dokumentu, který je určen 235 000 zaměstnancům banky a do kterého nahlédla agentura Reuters.
• Švédská ekonomika letos kvůli koronavirové krizi výrazně klesne, povede si však lépe než ekonomiky v eurozóně. Uvedl to ve středu švédský Národní institut pro hospodářský výzkum (NIER), který zároveň předpověděl, že hrubý domácí produkt Švédska letos klesne o 5,4 procenta. V dubnu přitom institut počítal se sedmiprocentním propadem. Švédsko k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
• Roční míra inflace v Evropské unii v květnu činila 0,6 procenta, a snížila se tak z dubnové hodnoty 0,7 procenta. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. V České republice pak roční inflace klesla na 3,1 z dubnových 3,3 procenta, i tak ale patří k nejvyšším v unii. Květen byl měsícem, kdy se evropská ekonomika potýkala s dopady šíření koronaviru a s opatřeními proti jeho šíření.
• Investice do energetiky v Německu přispějí k ekonomickému oživení v Evropské unii i mimo ni. Uvedl to ve středu svaz německého energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW). Díky vládnímu stimulačnímu balíčku by podle něj mohlo do výroby energie, rozvodných sítí, nabíjení a vodíku do roku 2030 směřovat 320 miliard eur.
• Snížení daně z přidané hodnoty, které vstoupí v platnost 1. července letošního roku, je považováno za vrchol stimulačního balíčku federální vlády. Ve skutečnosti to ovlivní cenovou hladinu v celé Evropě. Hodně bude záležet na tom, jak se němečtí maloobchodníci, restaurátoři a řemeslníci rozhodnou.
• Německá vláda schválila dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur. Oznámilo to ve středu ministerstvo financí. Dodatečný rozpočet ještě musí odsouhlasit parlament.
• Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler je blízko získání úvěru od italské vlády ve výši 6,3 miliardy eur. Jednalo by se o prozatím nejvyšší evropskou vládní pomoc automobilce od počátku pandemie. Transakce musí ještě být schválena ministrem financí Robertem Gualtierim.
• Státem podporovaným firmám ze zemí mimo Evropu mohou při podnikání či ve snaze o nákup evropských podniků nastat složitější časy. Evropská komise ve středu totiž zveřejnila zatím nezávazný návrh, který počítá s možností pokutovat cizí firmy, jež jsou proti konkurenci z Evropské unie zvýhodněny různými formami státní pomoci. Unijní exekutiva jim chce ztížit možnost získání kontroly nad evropskými společnostmi.
• Letecká společnost Air France chce dosáhnout toho, aby 8 300 zaměstnanců odešlo dohodou. Nechce totiž, aby propouštění vyvolalo ostrou politickou odezvu poté, co dostala od vlády záchranný balík. Informovala o tom ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje.
• Navrhované spojení americko-italské automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a francouzské PSA může poškodit konkurenci na trhu s malými dodávkami ve 14 členských zemích Evropské unie včetně České republiky a také v Británii. Oznámila to ve středu Evropská komise a dodala, že zahájila čtyřměsíční vyšetřování dohody.
• Jeden z pěti Evropanů, který je kvůli pandemii na nucené dovolené nebo má zkrácenou pracovní dobu, může navzdory státním podpůrným programům práci ztratit. Vyplývá to z průzkumu ekonomů, který ve středu zveřejnila společnost Allianz. Podpůrných programů vlád, které kompenzují ušlou mzdu nebo zkrácenou pracovní dobu, využívá téměř pětina evropské pracovní síly. To je asi 45 milionů pracovních míst v pěti největších ekonomikách kontinentu.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters