Evropské akciové trhy začaly týden poklesem

Panevropský index STOXX Europe 600 ztratil 0,76 % na 362,70 bodu, britský index FTSE 100 odepsal 0,76 % na 6 244,62 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,62 % na 4 948,70 bodu a německý DAX si připsal ztrátu 0,55 % na 12 262,97 bodu.

V USA bylo v pátek a sobotu ohlášeno 30 000 nových případů nemoci covid-19, což je nejvíce od začátku května. Jde především o státy na jihu, západě a středozápadě, přičemž na Floridě a v Jižní Karolině zaznamenaly ve třech po sobě jdoucích dnech rekordní přírůstky nemocných. Přestože už dnes koronavirus není tak silným faktorem jako před několika měsíci, mezi investory tento nárůst přeci jen vyvolává nemalou nervozitu.

"Emoce dnes vládnou a jak všichni víme, mohou se velmi rychle měnit. Za pár dnů jsme se na trzích dostali od opatrnosti k panice, pak přes skepticizmus a chamtivost až k euforii, a nyní se zdá, že jsme opět ve fázi opatrnosti," řekl k tomu Marios Hadjikyriacos, investiční analytik ve společnosti XM.

Negativní vliv na náladu investorů může mít i vývoj kolem společnosti Wirecard, která v pondělí uvedla, že účty s chybějící částkou zhruba 1,9 miliardy eur, kvůli kterým auditoři EY minulý týden odmítli podepsat účetní závěrku, zřejmě vůbec neexistují. Další propad o více než 44 % znamená, že cena akcie za tři dny spadla z více než 100 eur na 14,5 eur.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Německá finanční společnost Wirecard v pondělí uvedla, že účty s chybějící částkou zhruba 1,9 miliardy eur, kvůli kterým auditoři EY minulý týden odmítli podepsat účetní závěrku, zřejmě vůbec neexistují. Částka představuje asi čtvrtinu celkové rozvahy firmy. Wirecard současně uvedla, že nezveřejnění výsledky za rok 2019 a za první čtvrtletí roku letošního, a zrušila také výhled hospodaření. Budoucnost firmy je tak nejistá a bude záviset na vstřícnosti bank.
• Záchrana německé Lufthansy je v ohrožení. Ministr financí mluví o kontroverzním hlavním akcionáři. Společnost mezitím dál vyjednává o snížení počtu pracovních míst - a zmizí z Daxu.
• Internetový platební startup Checkout.com získal investici v objemu 150 milionů USD, která celou firmu ohodnocuje na 5,5 miliardy USD. To je trojnásobek proti hodnotě, kterou měla firma, než získala poslední investici. Společnost se díky tomu zařadila mezi nejhodnotnější firmy z oblasti finančních technologií v Evropě, uvedl server CNBC.
• Většinová dánská vládní koalice schválila zavedení daně na emise oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Dánsko chce do roku 2030 emise zredukovat o 70 procent proti stavu v roce 1990. Do roku 2050 chce být klimaticky neutrální zemí. V tomto ohledu patří k těm nejambicióznějším na světě.
• Francouzský oděvní řetězec Celio požádal kvůli dopadům koronaviru o ochranu před věřiteli. Žádost se týká holdingové společnosti Celio International a francouzské dceřiné firmy Celio France, ale nezahrnuje další zahraniční aktivity, včetně zahraničních dceřiných společností a obchodů provozovaných formou franšízy.
• Finská společnost Nokia plánuje ve své francouzské dceřiné společnosti Alcatel-Lucent International zrušit 1 233 pracovních míst, což odpovídá zhruba třetině pracovní síly. Oznámení zřejmě bude mít ve Francii politické důsledky. Nokia konkuruje na trhu se sítěmi 5G švédskému Ericssonu a čínské firmě Huawei. Firma uvedla, že propouštění je nutné kvůli tlaku na snížení nákladů.
• Průmyslová výroba v Británii zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní pokles, neboť výrobní aktivity silně zasáhla opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnilo Sdružení britského průmyslu (CBI). Údaje navíc signalizují, že průmyslová výroba zůstane pod zvýšeným tlakem i v dalších měsících.

Zdroj: CNBC, MarketWatch