Evropské akcie zakončily pátek v červených číslech, ztrátový pro ně byl i celý týden

Panevropský index STOXX Europe 600 ztratil v pátek 0,39 % na 358,32 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,20 % na 6 159,30 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,18 % na 4 909,64 bodu a německý DAX se snížil o 0,73 % na 12 089,39 bodu.

Evropské akcie pokračovaly v růstu, který nastolily americké trhy na konci čtvrtka. Podle šéfky ECB má Evropa to nejhorší z krize za sebou, což vlilo optimismus do žil investorům. Odpoledne ale na trhy dolehla pesimistická nálada kvůli neustále zrychlujícímu se růstu nemocných s covidem-19 v USA a obnovování některých restriktivních opatření v Portugalsku, Německu Pekingu nebo Austrálii.

"Páteční seance jasně ukázala na chaos na trhu, který docela vystihuje konflikt mezi přáním investorů a realitou," říká Connor Campbell, finanční analytik ve společnosti SpreadEx.

Mezi jednotlivými tituly opět vyčnívaly akcie společnosti Wirecard, které ztratily dalších 63,74 % a obchodují se za méně než jeden a půl eura. V minusu skončily i akcie aerolinek Lufthansa (-6,23 %), jejichž akcionáři podpořili záchranný plán německé vlády. Ztrácely také akcie aerolinek Air France-KLM (-3,36 %), i když se nizozemská vláda dohodla s vládou v Paříži na úvěrovém balíku o objemu 3,4 miliardy eur.

Za celý týden index STOXX Europe 600 ztratil 1,95 %, britský FTSE 100 odepsal 2,12 %, francouzský CAC 40 klesl o 1,39 % a německý DAX zaznamenal ztrátu 1,98 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Švédský prodejce oděvů Hennes & Mauritz se ve druhém fiskálním čtvrtletí propadl do ztráty před zdaněním 6,5 miliardy švédských korun, zatímco ve stejném období loni vykázal zisk 5,9 miliardy SEK. Firma skončila ve ztrátě poprvé za více než deset let. Na výsledky měla dopad pandemie nemoci covid-19, kvůli které firma musela uzavřít velkou část svých obchodů, uvádí se v jejím pátečním prohlášení.
• Nizozemská vláda se dohodla s vládou v Paříži, že na záchranu letecké skupiny Air France-KLM přispěje úvěrovým balíkem za 3,4 miliardy eur. Oznámil to v pátek nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. Jednu miliardu eur nizozemské součásti KLM půjčí stát, který bude zároveň ručit za 2,4 miliardy eur bankovních úvěrů. Firma se potýká s dopady pandemie způsobené koronavirem.
• Nízkonákladový letecký dopravce Ryanair v létě spustí dvě nové linky z Prahy. Od srpna bude létat do Košic a také na kyperský Pafos. Zároveň navýší počet letů do tradičních letních destinací v Řecku, v Chorvatsku a ve Španělsku. V pátek to oznámila irská společnost. Ryanair bude během léta z Prahy létat do celkem 23 destinací. Před začátkem koronavirové krize Ryanair v Praze provozoval přes 30 linek.
• Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to v pátek prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
• Evropská komise v pátek v neobvyklém kroku pověřila unijního regulátora, aby kvůli kolapsu německé finanční společnosti Wirecard prošetřil postup německého spolkového úřadu pro finanční dozor (BaFin). Bývalý provozní ředitel firmy, o jehož zadržení usiluje německá prokuratura, byl tento týden na Filipínách, odkud podle pátečního sdělení místních úřadů odcestoval do Číny. Mluvčí německé vlády k případu Wirecard řekl, že vyvolává obavy.
• Koupí podílu 2,6 procenta vstoupila německá rezidenční společnost Vonovia do nizozemské realitní společnosti Vesteda. Pro Vonovii tato koupě znamená první krok na nizozemský trh.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom jedná o zvýšení dodávek plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře o šest miliard na 44 miliard metrů krychlových ročně. Řekl to dnes generální ředitel Gazpromu Alexej Miller. Rusko má i těmito kontrakty snahu posílit vztahy s asijskými zeměmi, uvedla agentura Reuters.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německá finanční společnost Wirecard v pondělí uvedla, že účty s chybějící částkou zhruba 1,9 miliardy eur, kvůli kterým auditoři EY minulý týden odmítli podepsat účetní závěrku, zřejmě vůbec neexistují. Částka představuje asi čtvrtinu celkové rozvahy firmy. Wirecard současně uvedla, že nezveřejnění výsledky za rok 2019 a za první čtvrtletí roku letošního, a zrušila také výhled hospodaření. Budoucnost firmy je tak nejistá a bude záviset na vstřícnosti bank.
• Záchrana německé Lufthansy je v ohrožení. Ministr financí mluví o kontroverzním hlavním akcionáři. Společnost mezitím dál vyjednává o snížení počtu pracovních míst - a zmizí z Daxu.
• Internetový platební startup Checkout.com získal investici v objemu 150 milionů USD, která celou firmu ohodnocuje na 5,5 miliardy USD. To je trojnásobek proti hodnotě, kterou měla firma, než získala poslední investici. Společnost se díky tomu zařadila mezi nejhodnotnější firmy z oblasti finančních technologií v Evropě, uvedl server CNBC.
• Většinová dánská vládní koalice schválila zavedení daně na emise oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Dánsko chce do roku 2030 emise zredukovat o 70 procent proti stavu v roce 1990. Do roku 2050 chce být klimaticky neutrální zemí. V tomto ohledu patří k těm nejambicióznějším na světě.
• Francouzský oděvní řetězec Celio požádal kvůli dopadům koronaviru o ochranu před věřiteli. Žádost se týká holdingové společnosti Celio International a francouzské dceřiné firmy Celio France, ale nezahrnuje další zahraniční aktivity, včetně zahraničních dceřiných společností a obchodů provozovaných formou franšízy.
• Finská společnost Nokia plánuje ve své francouzské dceřiné společnosti Alcatel-Lucent International zrušit 1 233 pracovních míst, což odpovídá zhruba třetině pracovní síly. Oznámení zřejmě bude mít ve Francii politické důsledky. Nokia konkuruje na trhu se sítěmi 5G švédskému Ericssonu a čínské firmě Huawei. Firma uvedla, že propouštění je nutné kvůli tlaku na snížení nákladů.
• Průmyslová výroba v Británii zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní pokles, neboť výrobní aktivity silně zasáhla opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnilo Sdružení britského průmyslu (CBI). Údaje navíc signalizují, že průmyslová výroba zůstane pod zvýšeným tlakem i v dalších měsících.
• Slovenská vláda a tamní bankovní asociace se dohodly na zrušení zvláštní bankovní daně. Místo toho by banky měly vyčlenit určitou významnou sumu na poskytování úvěrů státu, společnostem i domácnostem. Memorandum bylo podepsáno v pondělí.
• Útlum ekonomické aktivity v Evropě výrazně polevil, ekonomiky se vezou na vlně optimismu. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky v úterý zveřejnila konzultační společnost IHS Markit.
• Slovenské ministerstvo financí zhoršilo výhled letošního vývoje ekonomiky Slovenska, kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19 čeká téměř dvouciferný propad. Naopak na příští rok předpokládá ve srovnání s dubnovou prognózou silnější ekonomické oživení. Ministerstvo to v úterý uvedlo v nejnovějším výhledu vývoje hospodářství. S návratem ekonomiky na předkrizovou úroveň ministerstvo počítá až na konci roku 2022.
• Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 17. července poprvé po pěti měsících osobně setkají v Bruselu, aby jednali o sedmiletém unijním rozpočtu a fondu obnovy ekonomik. Termín konání summitu zveřejnil v úterý na twitteru mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
• Německá ekonomika letos kvůli opatřením spojeným s onemocněním covid-19 klesne o 6,5 procenta, odhaduje poradní ekonomický výbor vlády. Silný hospodářský útlum se ale může protáhnout za předpokladu, že se výrazně zvýší počet nových případů nákazy, uvedli v úterý poradci."Koronavirová pandemie zřejmě způsobí největší propad německé ekonomiky od založení spolkové republiky. Očekáváme ale, že hospodářství se v létě začne zotavovat," řekl šéf výboru Lars Feld.
• Maďarská centrální banka v úterý nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na 0,75 procenta. Zpráva poslala maďarský forint na nejnižší hodnotu k euru za poslední měsíc, protože analytici očekávali, že banka základní úrok nezmění. Jednodenní depozitní sazba zůstala na minus 0,05 procenta.
• V Německu zadrželi bývalého šéfa finanční společnosti Wirecard Marcuse Brauna. Vyšetřovatelé ho podezírají, že nadhodnocoval příjmy a lhal o skutečném stavu firmy, aby ji zatraktivnil před investory. Braun podle médií odpoledne stanul před soudem, který nařídil manažera propustit na kauci pět milionů eur. Minulý týden vyšel najevo skandál, když se zjistilo, že ve firmě chybí asi 1,9 miliardy eur.
• Podnikatelská nálada v Německu se v červnu dál zlepšovala. Její index, který sestavuje mnichovský institut Ifo, vystoupil na 86,2 bodu z květnových 79,7 bodu. Zaznamenal tak rekordní vzestup. Firmy hodnotí lépe svoji současnou situaci a výrazně se zlepšilo i jejich očekávání. Německé podniky tak už vidí po koronavirové pandemii světlo na konci tunelu, řekl ve středu prezident Ifo Clemens Fuest.
• Německá letecká společnost Lufthansa má připravený záložní plán pro případ, že by čtvrteční valná hromada neschválila vládní záchranný balík za devět miliard eur. S odkazem na zdroje z firmy o tom ve středu píší zahraniční agentury. Německá vláda by i podle tohoto plánu ve firmě postupně získala 20procentní podíl. Plán by nemuseli schvalovat ostatní akcionáři a podnik by si přišel na podobné peníze. Na Lufthansu doléhají podobně jako na celé odvětví letecké přepravy dopady koronavirové krize.
• Americká technologická společnost Google plánuje v Polsku investovat až dvě miliardy USD do datového centra. Záměr je součástí plánu na rozšiřování cloudových služeb, informoval ve středu polský list Puls Biznesu.
• Hlavní akcionář německé aerolinky Lufthansa, miliardář Heinz Hermann Thiele, potvrdil deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, že na čtvrteční mimořádné valné hromadě bude hlasovat pro vládní záchranný balíček. Díky jeho podpoře bude zřejmě dosaženo potřebných dvou třetin hlasů. Akcie Lufthansy poskočily o 19,8 % na 10,73 EUR.
• Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair právně napadnou rozhodnutí Evropské komise povolit miliardovou státní pomoc německé letecké společnosti Lufthansa. Firma ji podle nich nepotřebuje pro přežití koronavirové krize, ale aby poškodila konkurenci. Ve čtvrtek to uvedl vedoucí právního oddělení irské společnosti Juliusz Gomorek.
• Finanční ředitelé ve střední Evropě jsou optimističtější než Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a místní vlády. Až 45 procent z nich si myslí, že v následujících třech letech se tržby nezmění, nebo dokonce porostou. Téměř všichni míní, že dopady koronaviru nebudou pro firmy likvidační. Vyplývá to z průzkumu poradenské firmy EY mezi 250 finančními šéfy v regionu.
• Německá agrochemická společnost Bayer ve čtvrtek oznámila, že dosáhla dohody v rámci kauz Roundup a dicamba, které vypořádá zaplacením cca 11 miliard USD. Až 820 milionů dolarů zaplatí na vyrovnání žalob ohledně zamoření a dalších 400 milionů dolarů dostanou farmáři, kterým herbicid dicamba poškodil sklizeň.
• Představenstvo společnosti Wirecard, která se potýká s účetním skandálem uvedlo, že se ve čtvrtek rozhodlo požádat o zahájení insolvenčního řízení u soudu v Mnichově kvůli hrozící insolvenci a předlužení. Nyní vyhodnocuje, zda podá žádost také pro dceřiné společnosti. Akcie Wirecard (WDI) před zastavením obchodování ztrácely 10,5 % na 10,81 EUR.
• Evropská komise ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí. Mimo jiné se Lufthansa bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, o kterém dnes bude hlasovat valná hromada firmy, je devět miliard eur.
• Evropská centrální banka představila ve čtvrtek program EUREP, který má zajistit poskytování eurové likvidity centrálním bankám mimo eurozónu prostřednictvím repo operací.
  
• V Amsterdamu nebude od 1. července možné pronajímat byty v historickém centru města turistům. Ve čtvrtek o tom podle agentury DPA informovalo vedení hlavního města Nizozemí, podle kterého turisté znepříjemňují obyvatelům centra život natolik, že je nutné podobné pronájmy zakázat. Za porušení zákazu hrozí pokuta 20 750 eur.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters

Aktualita pro rok 2026