US MARKETOtevírá za: 45 h 21 m
DOW JONES+0,78 %
NASDAQ+0,52 %
S&P 500+0,70 %
META-0,55 %
TSLA+2,09 %
AAPL-0,09 %

Koronavirus není nová španělská chřipka a Amerika nezažívá druhou velkou depresi

Někteří ekonomové a epidemiologové se nás snaží přesvědčit, že žijeme v bezprecedentní době. Přitom se stačí ohlédnout, abychom zjistili, že podobné, ba dokonce mnohem horší zkušenosti již svět má.

S blížícím se koncem první světové války se zdálo, že nejhorší má svět za sebou a s děsivými scénami se lidé budou setkávat již jen na fotkách. Zbraně ovšem vystřídal neviditelný nepřítel. Španělská chřipka si mezi roky 1918 a 1920 vyžádala desítky milionů obětí (podle krajních odhadů až 100 milionů).

Počet nakažených z doby pandemie španělské chřipky se odhaduje na 500 milionů. Světová populace tehdy čítala přibližně 1,8 miliardy lidí, nákaza tak zasáhla zhruba 28 % lidstva. Nejčastěji se hovoří o úmrtí 50 milionů lidí, úmrtnost (podíl počtu zemřelých na celé populaci) tak dosahovala necelých 3 % a smrtnost (podíl počtu zemřelých na počtu nakažených) 10 %.

Covid-19 jako španělská chřipka? Ani náhodou

Covid-19 byl od prosince 2019 diagnostikován u zhruba 25 milionů lidí, přičemž nyní přibývá kolem 260 tisíc nakažených a šesti tisíc zemřelých denně. Kdyby se infekce dále šířila tímto tempem, celkem by se nakazilo za dobu srovnatelnou s dobou trvání španělské chřipky (zhruba 26 měsíců) asi 160 milionů lidí, tedy jen zhruba 2 % populace, a zemřelo by kolem 3,9 milionu lidí (úmrtnost 0,05 %, smrtnost 2,44 %).

Měla-li by pandemie nemoci covid-19 dosáhnout stejných rozměrů jako španělská chřipka (zásah 28 % světové populace), muselo by se nakazit v dalších 17 měsících 2,18 miliardy lidí, odteď každý den v průměru přes 4,23 milionu, a při 3% úmrtnosti by musel celkový počet obětí stoupnout na 234 milionů ze současných zhruba 850 tisíc.

Také USA již zažily horší časy

Podobné je to také v případě ekonomiky. Je pravda, že americký HDP ve druhém čtvrtletí zaznamenal v přepočtu na celý rok nejhlubší propad. Zároveň je ale potřeba pamatovat na to, že jde o číslo rekordní v rámci dat, jež sahají jen do roku 1947. A zadruhé, údaje pouze za jedno čtvrtletí nemají velkou vypovídací hodnotu.

Pokud srovnáme data o aktuálním vývoji hrubého domácího produktu a historické údaje o vývoji hrubého národního produktu, které pokrývají i období takzvané velké deprese, spatříme toto.

Ekonomický propad způsobený pandemií nemoci covid-19 byl skutečně mimořádný, je však potřeba jej vnímat právě v kontextu koronaviru. Ještě nikdy nedošlo k tak masivnímu omezení ekonomické aktivity, navíc de facto synchronizovaně v celém světě.

Celkový stav americké, ale i světové ekonomiky před pandemií byl dobrý, a byť se již nějakou dobu hovořilo o blížící se recesi, základy hospodářství byly pevné. To koneckonců potvrzují i odhady analytiků hovořící o tom, že americká ekonomika již má to nejhorší za sebou.

V čem je koronavirová recese jiná než finanční krize z let 2008-2009?

V čem je koronavirová recese jiná než finanční krize z let 2008-2009?

Zdroj: Yardeni.com, research.stlouisfed.org

Americká ekonomikaKoronavirusKrizeReceseZdravotnictví a zdravotní péče
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

13. 5.-Michaela Nováková, Vendula Pokorná
Česká republika