Evropské akcie v úterý odepsaly část pondělních zisků

Panevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 0,52 % na 361,49 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,51 % na 5 897,50 bodu, francouzský CAC 40 se snížil o 0,23 % na 4 832,07 bodu a německý DAX odepsal 0,35 % na 12 825,82 bodu.

Po velmi dobrém pondělí ztrácely ekonomicky citlivé sektory jako bankovnictví, pojišťovnictví a energetický sektor. "Náš postoj k akciím je ve střednědobém horizontu stále konstruktivní, ale stále zde existují rizika včetně brexitu, třenicím mezi USA a Čínou a nejistotě kolem amerických voleb. Máme pocit, že obnova je stále aktuální a cyklické sektory budou i nadále bojovat o přízeň investorů, což pomůže podhodnoceným regionům, jako je Evropa," míní Michele Morgantiová ze společnosti Generali Insurance Asset Management.  

Nervozitu na trzích dnes způsobovalo i očekávání debaty mezi prezidentem Donaldem Trumpem a demokratickým vyzyvatelem Joem Bidenem, přičemž jasné vítězství kterékoli ze stran pravděpodobně vyvolá určitý pohyb na trhu. Větší ztráty však nedovolí očekávání dalších stimulů ze strany centrálních bank a vlád, které měly podpořit globální ekonomiku. Nancy Pelosiová v pondělí večer oznámila, že demokraté představili nový stimulační balíček v hodnotě 2,2 bilionu dolarů. To je sice méně, než bylo původně navrženo, ale je to stále více, než nabídli republikánští lídři.

Hlavní úterní události v Evropě

• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v září v souladu s předběžnými údaji dosáhl -13,9 bodu. Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v září mírně zlepšila, v srpnu byl index na -14,7 bodu. Zlepšila se také celková ekonomická nálada i dílčí ukazatele pro průmysl a služby.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v září meziročně klesly o 0,2 %. Oproti srpnové stagnaci je to zhoršení, přičemž inflace nesplnila ani očekávání analytiků, kteří očekávali pokles cen o 0,1 %. Meziměsíčně se ceny v září snížily o 0,2 %, což je po srpnovém poklesu o 0,1 % také zhoršení a je to také horší, než očekávali analytici (-0,1 %).
• Britové si v srpnu brali méně úvěrů, než se čekalo. Pozitivně překvapil pouze ukazatel schválených hypoték, jinak byli obyvatelé Spojeného království v srpnu s půjčkami opatrnější, než odhadovali analytici.
• Spotřebitelská důvěra ve Francii v září nečekaně stagnovala, čekal se pokles. Index spotřebitelské důvěry ve Francii v září zůstal na 95 bodech, analytici vyhlíželi hodnotu o dva body nižší.
• Podle předběžných údajů v září ve Španělsku spotřebitelská inflace meziměsíčně dosáhla míry +0,2 % a meziročně -0,4 % (odhad: -0,5 %). Jádrová složka spotřebitelského koše naopak meziročně zlevnila o něco více, než se čekalo. Za srpen vedle toho španělští maloobchodníci hlásí meziroční pokles tržeb o 2,4 % (červenec: -3,9 %).
• Itálie: Index výrobních cen v srpnu meziměsíčně +0,1 % (červenec +0,2 %), meziročně .3 % (červenec: -4,2 %).
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia uzavřel dohodu s největším britským telefonním operátorem BT a stane se jeho hlavním dodavatelem komponentů pro sítě páté generace. Těží tak z nařízení, kterým britská vláda blokuje čínskou firmu Huawei, informoval v úterý server BBC.
• Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Rodrigo Rato byl zproštěn obvinění v souvislosti se vstupem španělského finančního ústavu Bankia na burzu. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Bankia vstoupila na burzu v roce 2011 formou primární veřejné nabídky akcií a Rato byl tehdy šéfem banky. Ve Španělsku jde o politicky i sociálně citlivou záležitost, protože mnoho lidí přišlo o peníze.
• Počet lidí zaměstnaných na kurzarbeit, tedy v režimu, kdy jim mzdu dorovnává stát, v Německu v září činil 3,7 milionu. To je výrazný pokles proti srpnu, kdy jich bylo 4,7 milionu. Uvedl to v úterý ekonomický institut Ifo. Podíl takto pracujících lidí na celkovém počtu zaměstnaných se tak snížil na 11 % ze 14 % v předchozím měsíci. Je to znamení, že se největší evropská ekonomika dále částečně zotavuje z dopadů koronavirové krize.
• Francouzská vláda představila rozpočet na rok 2021. Z nejhorší recese od konce druhé světové války chce ekonomiku vyvést pomocí balíku 42 miliard eur. Na dvouletý plán oživení hospodářství Paříž celkem vyčlenila 100 miliard eur. Vláda očekává, že druhá největší ekonomika eurozóny letos klesne o rekordních deset procent.
• Polská e-commerce platforma Allegro stanovila konečnou cenu v úpisu na burze ve Varšavě na 43 PLN, tedy na horní hranici původního rozpětí. Poprvé se s titulem má obchodovat 12. října a tržní kapitalizace firmy na základě upisovací ceny je zhruba 44 miliard PLN, což z Allegra dělá jednu z největších veřejně obchodovaných firem v Polsku.
• Dánská vláda chce snížit emise oxidu uhličitého nad evropský cíl, aniž by škrtala výdaje na sociální stát. Píše to v úterý agentura Reuters. Dánsko v loňském roce přijalo zákon, kde se zavázalo snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 procent. Ve srovnání s úrovní z roku 1990 by Dánsko mělo vypouštět o 20 milionů tun oxidu uhličitého méně.
• Zadlužení Německa kvůli výdajům na překonání následků pandemie nemoci covid-19 nepřesáhne úroveň, které země dosáhla po finanční krizi před deseti lety. V úterý to ve Spolkovém sněmu prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz, který poslancům představil návrh rozpočtu na rok 2021 s očekávaným schodkem 96,2 miliardy eur.

Zdroj: ČTK, CNBC