"Pokračoval pokles zakázek a o více než čtyři procenta v porovnání s minulým rokem klesl i počet zaměstnanců," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o téměř deset procent. Zahraniční zakázky klesly o 11,1 procenta, tuzemské o 6,6 procenta.

Produkce motorových vozidel byla ve srovnání s loňským srpnem nižší o 8,5 procenta. Výroba strojů klesla o 12,5 procenta a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 7,5 procenta. Naopak o více než deset procent si polepšila výroba oděvů, vyšší bylo také zpracování dřeva a lepší bilance dosáhl rovněž ostatní zpracovatelský průmysl.

Analytik Komerční banky Michal Brožka označil srpnový výsledek za menší negativní překvapení. "Slabší výsledek již dopředu indikovaly horší výsledky průmyslu v sousedním Polsku a Německu. Srpen byl do značné míry negativně ovlivněn čerpáním dovolených a není dobré z tohoto údaje činit silné závěry," uvedl.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu meziročně snížil o 4,1 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o dvě procenta.

Analytici: Průmysl nepříjemně překvapil, září by mělo být lepší

Výsledek srpnové průmyslové výroby sice podle analytiků oslovených ČTK nepříjemně překvapil, ale nelze z toho podle nich dělat výrazné závěry. Letní měsíce jsou totiž méně vypovídající o stavu průmyslové výroby, mimo jiné kvůli dovoleným. Zářijové výsledky tak většinou očekávají lepší s tím, že průmyslu bude pokračovat v zotavování. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že další vývoj průmyslu může negativně ovlivnit probíhající další vlna pandemie koronaviru. Zatím za celý rok očekávají meziroční pokles průmyslové výroby kolem 10 procent.

"Jde o menší negativní překvapení. Slabší výsledek již dopředu indikovaly horší výsledky průmyslu v sousedním Polsku a Německu. Srpen byl do značné míry negativně ovlivněn čerpáním dovolených a není dobré z tohoto údaje činit silné závěry," uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka. Podle něj již zveřejněné indikátory výrobní aktivity ukazují, že průmyslová výroba by v nejbližších měsících měla pokračovat v růstu.

Zprávy z tuzemského průmyslu za letošní srpen jsou zklamáním, i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče, a to kvůli prohloubení poklesu výroby, nových zakázek a tržeb. "Tyto výkyvy bych ale nebral jako nějakou dramatickou zprávu, neboť slabší výsledky za srpen mohou hodně souviset s načasováním podnikových dovolených, zejména pak u zahraničních partnerů," uvedl. Průzkumy ze zahraničí podle něj naznačují, že situace v průmyslu se v srpnu zlepšovala a růst aktivity v průmyslu dále zrychlil. "Září by tedy mělo přinést lepší výsledky s tím, jak se po letních prázdninových přestávkách průmysl vrátí k běžnému fungování," dodal.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že ačkoli letní měsíce bývají méně vypovídající a zářijové předstihové ukazatele z průmyslu byly spíše pozitivní, bude další zotavování průmyslu do konce roku brzdit příchod druhé vlny epidemie. 

"Září ještě přinese oživení průmyslové aktivity, avšak závěr letošního roku může být problematický. Zrychlující druhá vlna pandemie Covid-19 v Česku i v dalších evropských zemích totiž pravděpodobně dočasně zbrzdí oživení poptávky. Již nyní je jasné, že se do konce letošního roku nad předkoronavirové úrovně průmyslu nevrátíme," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka v dalších měsících nelze zřejmě čekat obrat k lepšímu. "S příchodem druhé vlny pandemie koronaviru se nejistota opět značně zvýšila. Vládní nařízení, která by měla zpomalit šíření koronaviru, prozatím nejsou tak restriktivní jako na jaře a do vývoje ekonomiky by měla zasáhnout s menší intenzitou. Za celý letošní rok očekáváme pokles průmyslové výroby o osm až deset procent," uvedl.

"V létě jsme mohli pozorovat euforii z toho, jak se výroba vrací, nyní nastává korekce, ve které budeme žít nejméně půl roku. Zejména meziroční pokles nových zakázek o necelých deset procent tuto situaci výstižně ilustruje," uvedl expert na poradenství firem v krizi a partner PwC Česká republika Petr Smutný. Podle něj lze čekat, že firmy nebudou moci investovat nebo navyšovat mzdy jako v minulosti.

Zdroj: ČTK