ČEZ za první tři čtvrtletí roku vydělal stejně jako loni 13,6 miliardy Kč, výsledky za celý rok čeká na horní hraně předchozího výhledu

Provozní zisk EBITDA společnosti vzrostl v prvních třech čtvrtletích roku meziročně o 14 % na 50,9 miliardy Kč a očištěný čistý zisk se zvýšil o 27 % na 18,7 miliardy Kč. Výsledky pozitivně ovlivnil hlavně růst cen vyrobené elektřiny díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu a stabilní provoz jaderných elektráren.

Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o 6 %, zejména v důsledku růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem covidu-19 a s ohledem na načasování odstávek výrobních zdrojů. Ke snížení výroby přispívá také útlum dosluhujících uhelných elektráren, především uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výrazně poklesla také těžba uhlí - meziročně o 28 % na 10,7 milionu tun.

Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky naopak vzrostla o 7 %, a to zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu a Rumunsku.

Za celý rok očekává ČEZ výrobu v oblasti tradiční energetiky na úrovni 58,3 TWh po 62,4 TWh v loňském roce (-7 %). Nová energetika by měla vyrobit meziročně o 7 % více energie, 2,4 TWh po 2,2 TWh loni.

"Daří se nám naplňovat klíčovou prioritu - bezpečný a stabilní provoz jaderných elektráren. A navíc jsme o čtyři megawatty navýšili výkon druhého bloku v Temelíně díky instalaci nových separátorů páry v nejaderné části," uvedl generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš.

"K rychlejšímu naplnění ambice snižovat uhlíkovou stopu skupiny ČEZ přispěje navíc uzavřená dohoda o prodeji elektrárny Počerady o tři roky dříve. Průměrné emise oxidu uhličitého na vyrobenou elektřinu celé skupiny v roce 2021 díky tomu očekáváme na úrovni téměř o pětinu nižší, než činí měrné emise nových paroplynových zdrojů," dodal Beneš.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce během prvních tří čtvrtletí roku meziročně poklesla o 4,6 %, především vlivem covidu-19. Spotřeba u velkých podniků klesla o 8,9 %, spotřeba domácností naopak vzrostla o 4,3 %.

Výrazně společnosti opět stouply tržby v segmentu ESCO. Zvýšily se o 8 % na 15,7 miliardy Kč. Za celý rok očekává vedení ČEZ tržby v tomto segmentu 23,2 miliardy Kč, což by znamenalo nárůst o 7 %.

Zpřesněný celoroční výhled

"Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí. EBITDA na úrovni 64 miliard Kč a očištěný čistý zisk na úrovni 23 miliard Kč. Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude zatížen opravnými položkami v souvislosti s prodejem rumunských aktiv, ty ovšem nejsou peněžním výdajem, ale důsledkem historického vývoje kurzu RON/CZK a negativních regulatorních zásahů v Rumunsku v minulosti, zejména do regulace obnovitelných zdrojů energie," uvedl finanční ředitel skupiny Martin Novák.

"Prodejem rumunských aktiv získá naopak ČEZ významné prostředky, které v souladu s aktuální strategií skupiny přispějí ke snížení dluhu, budou využity na rozvojové investice v ČR a ve stabilních zemích a umožní vyšší dividendu pro akcionáře. Skupina ČEZ si nadále udržuje silnou likvidní pozici a přiměřenou míru zadlužení. Sledovaný ukazatel čistý dluh/EBITDA dosahuje úrovně 2,43," dodal Novák. Před rokem byl tento poměr 2,8.

Firma vysvětlila, že důvodem zpřesnění výhledu jsou nižší negativní dopad covidu-19 na segment distribuce, vyšší zisk z obchodování s komoditami, vyšší výnosy z podpůrných služeb a vyšší hrubá marže z prodeje elektřiny.

Novák: S mimořádnou dividendou se nepočítá, zisky z prodeje aktiv mohou být zohledněny v řádné dividendě

Martin Novák také uvedl, že společnost v tuto chvíli nepočítá s výplatou mimořádné dividendy z prodeje rumunských aktiv. O záměru spekulují někteří analytici.

ČEZ před dvěma týdny uvedl, že prodal většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets. Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení úřadů. Analytik z Fio banky Jan Raška tehdy uvedl, že cena transakce se mohla pohybovat kolem 30 miliard korun. Web týdeníku Hrot proti tomu v úterý uvedl, že prodejní cena větrných elektráren, rozvodné sítě a dalších rumunských aktiv bude o 8,1 miliardy korun nižší, než je hodnota zmíněného majetku v pořizovacích cenách.

"Jsou tři možnosti, jak ty prostředky použít. Prvním z nich je investice do nových aktiv, hlavně tedy do ESCO v Česku a v zahraničí a do fotovoltaik, obnovitelných zdrojů v Česku. Dalším způsobem je snížení dluhu, protože když nám z prodeje Rumunska nebo zahraničí obecně ubude EBITDA čtyři pět miliard korun, tak okamžitě klesne dluhová kapacita," řekl Novák.

"Potom může být prostor i na dividendu. Asi bychom kvůli tomu nedělali mimořádnou valnou hromadu, spíše bychom to zohlednili v dividendě řádné, o které se vždy rozhoduje někdy v polovině léta. Ale nemohu nikomu nic zaručit, je na to ještě opravdu brzy," dodal.

Čistý zisk za třetí čtvrtletí zatížily opravné položky a odpisy majetku

Za samotné třetí čtvrtletí ČEZ vykázal výnosy 49,3 miliardy Kč (3Q2019: 48 miliard Kč) a provozní zisk EBITDA 12,2 miliardy Kč (3Q2019: 9,8 miliardy Kč). Na úrovni čistého zisku skupina reportovala záporný výsledek 1,1 miliardy Kč. Čistý zisk po očištění o mimořádné vlivy však dosáhl 2,3 miliardy Kč. Na úrovni čistého zisku výsledek zatížily opravné položky a odpisy majetku v Polsku (-1,4 miliardy Kč), Rumunsku (-0,8 miliardy Kč), Severočeských dolech (-0,7 miliardy Kč), Bulharsku (-0,2 miliardy Kč) a elektrárně Dětmarovice (-0,2 miliardy Kč).

Společnost standardně pokračuje v zajišťování tržeb z výroby elektřiny ve střednědobém horizontu. Na rok 2021 měl ČEZ v září předprodáno asi 77 % očekávané výroby za 45,80 EUR/MWh, na rok 2022 asi 50 % výroby za 47,10 EUR/MWh, na rok 2023 asi 21 % za 47,40 EUR/MWh a na rok 2024 asi 3 % za 48,50 EUR/MWh.

Analytici: Informace jsou mírně pozitivní, stále se spekuluje na vyšší dividendu

"Výsledek za třetí čtvrtletí upravený o odpis aktiv byl mírně pod tržním konsenzem kvůli dopadu koronaviru na koncové prodeje. Nicméně i tak výsledky považujeme za solidní spolu s vyšším výhledem pro letošní rok. To podporuje i výhled na možnou vyšší dividendu," napsal analytik Petr Bártek z České spořitelny.

"Zveřejněné informace jsou z našeho pohledu mírně pozitivní. Samotná čísla za třetí čtvrtletí sice nenaplnila odhady, nicméně z pohledu investorů je podle našeho názoru významnější potvrzení výhledu na horním okraji rozpětí. Dopady pandemie zůstávají relativně omezené a pokračující proces prodeje rumunských a bulharských aktiv dává vysokou šanci na mimořádnou dividendu v průběhu příštího roku," doplnil analytik Milan Lávička z J&T Banky.

"Vylepšení výhledu hospodaření po dobrých výsledcích za prvních devět měsíců roku naplňuje naše očekávání, zvýšení prognózy očištěného zisku dokonce mírně překonává naši prognózu. Letošní očekávaná čistá ziskovost na úrovni 23 miliard Kč tak indikuje, při realizaci obdobného výplatního poměru jako v letošním roce, běžnou dividendu vyplacenou v roce 2021 v rozpětí 41 až 42 Kč na akcii," dodal analytik z Fio banky Jan Raška. Z loňského zisku vyplatil letos ČEZ dividendu 34 korun na akcii.

Konferenční hovor potvrdil, že lze očekávat výplatu části hotovosti z prodejů aktiv. "Tu odhadujeme okolo 20 Kč na akcii navíc k běžné dividendě odhadované na 38 Kč na akcii," uvedl Petr Bártek.

O polská aktiva ČEZ se zajímá 14 subjektů

Zájem o polská aktiva skupiny projevilo podle finančního ředitele Martina Nováka 14 investorů. Termín pro podání nezávazných nabídek je pondělí 7. prosince, celý prodej by měl by dokončen do konce příštího roku.

"Samozřejmě to neznamená, že dostaneme 14 nabídek, to tak nemusí být. Teď se uskutečňuje fáze předběžných nabídek, to znamená, že 14 zájemců si dělá analýzu, dívá se na to mnohem detailněji, do 7. prosince bychom měli dostat nezávazné nabídky," uvedl Novák.

"Z nezávazných nabídek většinou vznikne skupina, které se říká short list, kde se počet stáhne na řiditelné množství těch, kteří dají nejlepší nabídku. Mezi těmi se pak uskutečňuje soutěž o závaznou nabídku. Což by se mělo uskutečňovat někdy během jara. Pak všechny regulatorní souhlasy mohou nějakou dobu trvat, takže si myslím, že do konce roku 2021 by se to mělo všechno povést," dodal Novák.

ČEZ v polovině září oznámil, že začal hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ v Polsku ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.

Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2 433 gigawatthodin elektřiny a 5 366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.

Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ i prodej firem CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Na polský energetický trh vstoupila skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ČEZ letos prodal investičnímu fondu KGAL. Novák v úterý potvrdil, že prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává ČEZ do konce letošního roku.

Firma znovu jednala se zájemci o dostavbu Dukovan, tendr chce vypsat letos

Na přelomu září a října se uskutečnilo druhé kolo jednání se zájemci o stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany, řekl v úterý mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. Konkrétně se podle něj jednalo s pěti firmami - čínskou CGN, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, ruským Rosatomem a severoamerickým Westinghousem. Kříž uvedl, že stále platí, že ČEZ chce tendr vypsat do konce letošního roku.

"Tématem byla především organizace výběrového řízení, zodpovězení otázek ke zvolenému dodavatelskému modelu, aby se (zájemci) mohli co nejdříve začít připravovat na samotné výběrové řízení. Chceme zodpovědně připravit každý krok přípravy nového jaderného zdroje a vyvarovat se chyb," uvedl mluvčí. První konzultační schůzky s možnými dodavateli se konaly letos v únoru.

Aktuálně podle Kříže pokračuje proces povolení k umístění jaderného zařízení se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). "V procesu jsou práce na dokumentacích k územnímu rozhodnutí. Dokumentace pro deset dílčích územních rozhodnutí je dokončena a odeslána k žádostem o závazná stanoviska. Jde například o vyvedení výkonu a rezervní napájení, vypouštění odpadních vod, odvedení srážkových vod a podobně," dodal Kříž.

Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby.

Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. "Den po podpisu, tedy 27. července, ČEZ předal na ministerstvo průmyslu a obchodu návrhy poptávkové dokumentace, včetně zapracování bezpečnostních požadavků," uvedl v úterý Kříž.

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při stavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s 2% úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 %. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš letos několikrát zopakoval, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

V červenci šéf firmy řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Možnou účast čínských a ruských společností kritizuje část opozice.

ČEZ je největší tuzemskou energetickou firmou. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií. Loni společnosti klesl čistý zisk o 45 % na 10,5 miliardy korun a tržby se jí snížily o 10 % na 184,5 miliardy korun. Společnost má více než 32 000 zaměstnanců.

Zdroj: ČEZ, ČTK