Evropské akcie uzavřely první prosincový týden růstem

FTSE 100 v pátek stoupl o 0,92 % na 6 550,23 bodu a je nyní na nejvyšší hodnotě od 6. března. Německý DAX přidal 0,35 % na 13 298,96 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,62 % na 5 609,15 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 na závěr týdne přidal 0,59 % na 394,04 bodu.

Na evropské trhy se v pátek vrátil optimismus poté, co se v USA ve čtvrtek podařilo dosáhnout dohody ohledně podpůrného balíku v objemu 908 miliard dolarů. "Je to směs zpráv o stimulech a o vakcínách, které trh poslaly správným směrem. Věci nejsou zdaleka vyřešené, ale obchodníci se ohlížejí za včerejšími statistikami ohledně covidu-19 a vyhlížejí zítřejší zprávy o vakcínách nebo stimulačních balíčcích," řekl David Madden z firmy CMC Markets UK.

Investoři rovněž doufají, že Evropská unie a Velká Británie nakonec uzavřou dohodu o brexitu. "Pokud bude uzavřena základní dohoda, která se vyhne tomu nejhoršímu scénáři bez smlouvy, pomohlo by to sentimentu," dodal Madden.

Z jednotlivých sektorů se v pátek nejvíce dařilo těžbě ropy a plynu. Akcie v tomto odvětví přidaly přes 2 % díky zprávě o tom, že země OPEC+ se dohodly na navýšení produkce ropy o 500 000 barelů od začátku ledna. Akcie maloobchodních společností naopak ztratily přes 0,5 %.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 přidal 0,21 %, FTSE 100 se zvýšil o 2,87 %, DAX oslabil o 0,28 % a CAC 40 si připsal zisk 0,13 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Letecká společnost Lufthansa rozšíří svůj vánoční letový řád, aby uspokojila přibývající rezervace německých turistů. Největší evropské aerolinky přidají lety do jižní Evropy, včetně Řecka, Itálie a Španělska. Letecká společnost také o vánočních svátcích znovu oživí spojení do velkých měst. Nárůst rezervací přirovnává agentura Bloomberg k záblesku světla po ponurém roce.
• Německo: Tovární objednávky v říjnu meziročně vzrostly o 1,8 % (odhad: -2 %, září: -1,1 %). Meziměsíčně se tovární objednávky zvýšily o 2,9 % (odhad: +1,5 %, září: +1,1 %).
• Slovenská ekonomika ve třetím čtvrtletí snížila tempo meziročního poklesu na 2,4 % z propadu o 12,1 % ve druhém kvartálu, kdy hospodářství citelně ovlivnily dopady pandemie nemoci covid-19. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj listopadový odhad. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt ve třetím kvartálu vzrostl o 11,6 %, zatímco v předběžné zprávě statistici odhadovali růst na 11,7 %.
• Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i v pátek zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země. Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.
• Nizozemský nejvyšší soud v pátek odmítl požadavek Ruska, aby prozatím pozastavil vymáhání odškodného ve výši 57 miliard dolar, které má země zaplatit akcionářům někdejší ruské ropné společnosti Jukos za její vyvlastnění. Informovala o tom agentura DPA.
• Německá prokuratura v pátek zahájila vyšetřování auditorů společnosti EY, kteří se zabývali kontrolou účetnictví zkrachovalé německé finanční firmy Wirecard. Reaguje tak na stížnost, která auditory viní z kriminální činnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v listopadu meziročně klesly o 0,3 %. Po říjnovém poklesu o 0,2 % analytici očekávali pokles cen o 0,1 %. Meziměsíčně ceny v listopadu klesly o 0,8 %, což je po říjnovém růstu o 0,1 % výrazné zhoršení, a je to také horší, než očekávali analytici (-0,7 %).
• Nizozemská banka ABN AMRO do roku 2024 propustí asi 3 000 lidí, což je zhruba 15 % zaměstnanců. Čelí déletrvající krizi v odvětví a dlouhodobě nízkým úrokovým sazbám, uvedla v pondělí agentura DPA. Banka se hodlá soustředit na ziskové podnikání v Nizozemsku a v severozápadní Evropě.
• Pojišťovna VIG oznámila, že za 830 milionů eur převezme aktivity společnosti Aegon v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Turecku. Jedná se o aktivity v oblasti neživotního a životního pojištění, jakož i penzijní fondy, správy aktiv a servisní společnosti v těchto zemích. Celková velikost přebíraného předepsaného pojistného v roce 2019 byla 600 milionů eur (zhruba 6 % konsolidovaného pojistného VIG) s čistým ziskem 50 milionů eur.
• Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k silnému růstu, který činil 15,6 %. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad. Výsledek výrazně překonal odhady analytiků. Ve druhém čtvrtletí ekonomika zaznamenala více než 10% propad, za kterým byla protikoronavirová opatření.
• Poměr firem, které využívají režim kurzarbeit, v Německu v listopadu vystoupil na 28 %, zatímco v říjnu činil 24,8 %. Zvýšil se přitom poprvé po několika měsících, uvedl v pondělí na základě svých anket ekonomický institut Ifo. Nejvíce vzrostl poměr zúčastněných firem v hotelnictví a v pohostinství.
• Hlavním rizikem pro bankovní sektor Slovenska je nesplácení úvěrů v souvislosti s negativními dopady pandemie nemoci covid-19. Případné ztráty peněžních ústavů z půjček do konce příštího roku by mohly dosáhnout 590 až 810 milionů eur, což by při naplnění nejhoršího scénáře představovalo vyšší částku, než činil celý loňský zisk sektoru. Upozornila to na to v pondělí slovenská centrální banka (NBS), podle které bankovní domy už ale pokryly část budoucích ztrát vytvořením rezerv.
• Britské telekomunikační firmy nesmějí od září příštího roku instalovat do sítí páté generace (5G) v Británii žádná nová zařízení od čínské společnosti Huawei. Oznámila to v pondělí britská vláda. Země se firmu snaží ze zapojení do budování mobilních sítí 5G už déle než rok vyloučit, protože ji považuje za bezpečnostní riziko.
• Italský antimonopolní úřad vyměřil americké technologické společnosti Apple pokutu deset milionů eur za agresivní a zavádějící obchodní praktiky v souvislosti s prodejem telefonů iPhone. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
• Největší polská petrochemická společnost PKN Orlen chce v příštích deseti letech investovat kolem 140 miliard zlotých (zhruba 818 miliard Kč). Součástí plánů je také méně se věnovat zpracování ropy a pozornost naopak zaměřit na produkci energie z obnovitelných zdrojů, uvedla v pondělí firma. Ta je majitelem českého Unipetrolu.
• Pro vstup České republiky do Evropské unie by v říjnu v referendu znovu hlasovalo 56 procent Čechů, proti květnu je to nárůst o devět procent. Hodnota je stejná jako loni v říjnu. Vyplývá to z průzkumu Ústavu empirických studií STEM vypracovaným ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM, který v pondělí zástupci institucí představili. Podle výzkumného pracovníka EUROPEUM Víta Havelky je opětovný nárůst dán tím, že Evropská unie zareagovala na koronavirovou epidemii a je aktivním hráčem, co se týče jednání o vakcínách i dovážení léků. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 1 000 respondentů.
• Polsko a Maďarsko očekávají nové návrhy řešení sporu ohledně podmíněnosti vyplácení peněz z rozpočtu Evropské unie a fondu obnovy principem vlády práva. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí polské vlády.
• Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v listopadu zpomalil, protože obnovená opatření proti šíření koronaviru zasáhla poptávku. Vyplývá to z finálních dat průzkumu společnosti IHS Markit. Údaje nicméně podle firmy signalizují, že dopad pandemie covidu-19 na ekonomiku eurozóny bude ve čtvrtém čtvrtletí mírnější než ve druhém kvartálu.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v listopadu i přes vyhlášenou karanténu nadále klesala, z říjnových 6 % se dostala na 5,9 %. V úterý o tom informoval spolkový úřad práce, podle kterého ale vzrostl počet zaměstnanců v ochranném režimu kurzarbeitu.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v listopadu stejně jako v předchozích dvou měsících meziročně klesly o 0,3 %. Inflace tak zůstává na nejnižší hodnotě za poslední čtyři roky. Vyplývá to z úterního rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat. Loni v listopadu ceny v eurozóně meziročně vzrostly o procento.
• Americká farmaceutická společnost Pfizer a německá firma BioNTech podaly žádost o podmínečnou registraci společné vakcíny proti covidu-19 na trhu Evropské unie. Informovala o tom v úterý agentura DPA, podle které byla žádost podána již v pondělí. Ve stejný den žádost o povolení pro podmínečné uvedení vakcíny na unijní trh podala i americká společnost Moderna.
• Akcie italské bankovní skupiny UniCredit v úterý výrazně klesají. Reagují tak na nečekané oznámení, že generální ředitel Jean Pierre Mustier v dubnu, kdy skončí jeho současné funkční období, společnost opustí. Důvodem je jeho jiný pohled na strategii firmy, než má správní rada.
• Britský řetězec obchodních domů Debenhams vstoupí do likvidace, což bude znamenat uzavření poboček a možný zánik 12 000 pracovních míst. Správci podniku se pro tento postup rozhodli poté, co firma JD Sports ztratila zájem o jeho převzetí. Informovaly o tom v úterý agentury AP a Reuters.
• Schodek státního rozpočtu Slovenska na konci listopadu překročil hranici pěti miliard eur. Ve srovnání se stejným obdobím loňska byl tak téměř trojnásobný, hospodaření státu negativně poznamenala i pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z dnešních údajů slovenského ministerstva financí.
• Největší německý řetězec kadeřnictví Klier je kvůli propadu tržeb způsobenému pandemií nemoci covid-19 v platební neschopnosti. Oznámila to v úterý agentura DPA. Firma má podle svých slov v Německu kolem 1 400 poboček a další v zahraničí, včetně Česka. Firma doufá v reorganizaci a obnovení činnosti na jaře. Jak se situace dotkne poboček v zahraničí zatím není jasné.
• Německo: Maloobchodní tržby v listopadu meziročně vyskočily o 8,2 % (odhad: +5,9 %, říjen: +6,5 %). Meziměsíčně v listopadu tržby německých maloobchodních prodejců stouply o 2,6 %, čekal se 1,2% růst po 2,2% poklesu v říjnu.
• Británie ve středu jako první na světě schválila pro nouzové použití vakcínu proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Dostupná má být po celé zemi od příštího týdne. S odvoláním na britskou vládu o tom informovala agentura Reuters.
• Finanční ředitel Erste Group Bank Stefan Dörfler koupil v pondělí 30. listopadu 700 akcií banky za 24,25 eura za kus. Celkový objem transakce tak byl přibližně 446 tisíc korun.
• Eurozóna: Index výrobních cen v listopadu meziročně klesl o 2 % (odhad: -2,4 %, říjen: -2,3 %). Meziměsíčně se ukazatel zvýšil o 0,4 %, čekal se 0,2% růst po 0,4% zvýšení v předchozím měsíci.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v říjnu zůstala na 7,6 %. Nejnižší byla i nadále v České republice, ačkoli meziměsíčně tam vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,9 %. Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V eurozóně se míra nezaměstnanosti snížila na 8,4 % ze zářijových 8,5 %.
• Řada spotřebitelů v eurozóně v době pandemie covidu-19 začala více využívat bezhotovostní platby a plánují v tom pokračovat i po jejím skončení. Vyplývá to z výsledků průzkumu Evropské centrální banky.
• Britský řetězec s dámskou módou Bonmarché se dostal pod nucenou správu, ohroženo je přes 1 500 pracovních míst. O další ráně pro britský maloobchodní sektor, který se potýká s negativními dopady pandemie covidu-19, ve středu informoval server BBC. V úterý oznámil vstup do likvidace britský řetězec obchodních domů Debenhams a pod nucenou správou se ocitla společnost Arcadia, pod kterou spadají mimo jiné značky Topshop nebo Dorothy Perkins.
• Britský výrobce luxusních automobilů Bentley, který spadá pod koncern Volkswagen, si rezervoval pět nákladních letadel Antonov. Chce si tak pojistit plynulost dodávek pro případ, že se v souvislosti s brexitem objeví překážky ve výměně zboží mezi Londýnem a Evropskou unií. Na digitální konferenci věnované budoucnosti automobilového průmyslu, kterou pořádá list Financial Times, to ve středu řekl šéf podniku Adrian Hallmark.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně v listopadu prudce oslabila, reagovala na obnovené plošné uzávěry ekonomik kvůli druhé vlně pandemie covidu-19. Ukázaly to ve čtvrtek konečné výsledky průzkumu, který mezi nákupními manažery provedla společnost IHS Markit. Její souhrnný index klesl na 45,3 bodu z říjnových 50 bodů, což je přesný předěl mezi růstem a poklesem aktivity. Sestup je podle konečné zprávy mírnější, než ukazovala předběžná data.
• Maloobchodní tržby v eurozóně se v říjnu zvýšily výrazněji, než se očekávalo. Přispěl k tomu zejména silný růst internetového prodeje, za kterým stojí pandemie covidu-19. Statistický úřad Eurostat ve čtvrtek oznámil, že celkové tržby meziměsíčně stouply o 1,5 %, zatímco analytici nárůst v anketě agentury Reuters odhadovali pouze na 0,8 %.
• Tržby slovenského maloobchodu v říjnu stouply meziročně o 2,8 %, tempo růstu ale kleslo ze zářijových 5,8 %, což byl nejlepší výsledek za poslední téměř dva roky. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad. Provozovatelé ubytovacích zařízení i restaurací, jejichž podnikání ovlivnily dopady pandemie a karanténní omezení, zaznamenali propad tržeb. Růst tržeb slovenského maloobchodu podle statistiků významně podpořily také lepší výsledky hypermarketů a supermarketů.
• Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Peníze by stejně jako v případě dosud plánovaného fondu obnovy mohly do zemí začít proudit do poloviny příštího roku. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair si objednala dalších 75 letadel Boeing 737 MAX v katalogové hodnotě devět miliard dolarů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters. Objednávka přichází krátce poté, co regulátoři zrušili 20měsíční zákaz provozu těchto letadel.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruská plynárenská společnost Gazprom se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty 251,3 miliardy rublů (72,2 miliardy Kč), zatímco před rokem hospodařila s čistým ziskem 211,8 miliardy rublů. Firma v pondělí uvedla, že za zhoršením je pokles kurzu ruské měny. Ve čtvrtletí se také snížily tržby, a to jak v Rusku, tak za vývoz plynu do dalších evropských zemí.
• Ruská vlajková letecká společnost Aeroflot, která se podobně jako konkurenti potýká s negativními dopady šíření koronaviru, vykázala za třetí čtvrtletí čistou ztrátu 21,1 miliardy rublů (zhruba šest miliard korun). Na provozní úrovni však vydělala 20,1 miliardy rublů po téměř dvoumiliardové ztrátě ve druhém čtvrtletí, a to mimo jiné díky částečnému oživení letecké přepravy a nižším provozním nákladům.
• Výsledky Scandinavian Airlines ve 4QFY2020: Čistá ztráta 2,58 miliardy SEK (odhad: -1,38 miliardy SEK), tržby 3,04 miliardy SEK (meziročně -77 %, odhad: 4,78 miliardy SEK).

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch