Řecko: Evropa u zlomku dluh/HDP jako by zapomínala na jmenovatel
Konečně si můžeme vyškrtnout Řecko z pomyslného seznamu, který představuje plán bitvy na boj s evropskou dluhovou krizí. Minulý týden se přece všichni se všemi dohodli, jak se bude kouzlit s řeckými dluhy. Klíčová otázka zní, jak dlouho tato radost vydrží, protože je velmi pravděpodobné, že se mediálně populární jihoevropská země dříve či později na soupisku zase vrátí.
Řecká národní banka je velice optimistická. Již na jaře 2013 předpokládá dynamicky rostoucí export a zlepšující se bilanci při nízké inflaci, to vše se zdravějšími bankami. **Celkové zadlužení řecké ekonomiky má do roku 2016 klesnout na 175 % HDP, do roku 2020 na 124 % HDP a o dva roky později pod 110 %. K tomu přispěje i zahájená aukce zpětného odkupu dluhu v rozsahu do 10 miliard eur, která může ulevit řeckému zadlužení o 30 miliard eur. Fajn.
Problém je v tom, že jednotlivé milníky na časové ose, která byla po dohodě Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie prodloužena do roku 2022, jsou tvořeny poměrem dluhu k HDP. V současnosti se řeší pouze čitatel onoho výrazu. Pokud tedy ekonomika neporoste plánovaným tempem, čili od roku 2016 zhruba o 3,8 %, je šance na dosažení jednotlivých cílů poměrně malá, a to všechno i přes postupné úlevy.
Další hříšníci jako varování před athénským optimismem
Pro rok 2020 se již nyní nepočítá se 120 %, což by měla být míra pro trvale udržitelný dluh, ale s číslem o čtyři procentní body vyšším. Cíl pro rok 2022 je nastaven na 110 %. **Když si uvědomíme, jaké problémy měla s výpůjčkami na trhu ještě do nedávna Itálie, která má dluh v poměru k HDP na podobné úrovni, jaká se čeká od Řecka, je reálná šance na samostatné fungování Athén poměrně malá. Současné problémy s financováním Španělska vzhledem k jeho dluhu (pod 80 % HDP) jsou pro Řecko ještě více alarmující.
Dohoda z minulého týdne nepřinesla v podstatě nic nového. Výsledkem je kombinace několika ústupků a kompromisů, jako jsou prodloužení splatnosti záchranných půjček z EFSF, snížení jejich ceny nebo odložení splátek úroků. **Celkově to znamená, že Athény budou nyní platit za dlouhodobý dluh podstatně méně než Itálie či Španělsko (zhruba 2,5 %). Zisky, které realizuje Evropská centrální banka na řeckých dluhopisech, tedy zhruba 7 miliard eur, také připlují do řecké státní pokladny. Snad jí pomohou řešit 26% nezaměstnanost a další zásadní problémy země.
Stále příliš vysoký dluh
Tento týden se k "dobrým" zprávám přidává také plán dobrovolného odpisu ze strany soukromých investorů. Ti v současnosti drží již jen odhadem 30 % hodnoty řeckého dluhu s tím, že dvě třetiny mají řecké banky a penzijní a hedgeové fondy.
Soukromým investorům Řecko za své dluhopisy nabídne šestiměsíční poukázky emitované záchranným fondem EFSF. Celkem se takto chystá nakoupit za 10 miliard eur dluhopisů za cenu 32 až 40 % jejich nominální hodnoty. Celkově by tak mohlo nakoupit dluhopisy za 30 miliard eur a jejich odkupem své celkové zadlužení snížit o 20 miliard (11 % HDP). Zájemci ze strany soukromých investorů se mohou přihlásit do konce tohoto týdne. Cena je to vyšší, než se očekávalo. Řekové by tak měli splnit podmínku pro uvolnění pomoci (44 miliard eur), kterou si nadiktoval minulý týden Ecofin.
I přes všechny tyto ústupky už nyní propočty ukazují, že se 124% cíl pro rok 2020 nepodaří splnit, a to zhruba o 2,5 procentního bodu. Odpis části dluhu i veřejnými institucemi tak bude pravděpodobně nevyhnutelný. Pro Německo je to ale poměrně ožehavé téma a kvůli nadcházejícím volbám se vůle pro řešení 2,5% manka bude hledat jen stěží. Německá kancléřka Merkelová sice v pondělí připustila další odpisy řeckých dluhů, ale až v průběhu několika let.
Zdroj: GE Money Bank
