Česká ekonomika: Vyšší daně se stávají skutečností. Co nás čeká?
V posledních týdnech bylo dobré alespoň čas od času sledovat domácí politické dění. Ne zrovna proto, že by bylo mimořádně kultivované či méně nepřehledné než jindy, ale proto, že zasáhne do životů nás všech. Nejde jen o změny v druhém a třetím pilíři důchodového zabezpečení, v roce 2013 nás čekají také změny v daních. Jaké budou mít následky?
Sazby DPH v ostatních evropských státech
Ve většině zemí EU je DPH zcela stěžejní daní, a také proto se tato daň v minulých letech pravidelně zvyšovala. V Německu jsou sazby 7 % a 19 %, ve Velké Británii 5 % a 20 %, v Rakousku 10 % a 20 %. V řadě zemí mají dokonce tři sazby, například v Polsku 5 %, 8 % a 23 %, ve Švédsku 6 %, 12 % a 25 % či v Maďarsku 5 %, 18 % a 27 %. Jinde si zase stojí za jednotnou sazbou, ta s výjimkou léků a knih platí na Slovensku (20 %) a v Dánsku (bez výjimek 25 %).
Ke konci roku 2012 se základní sazba DPH pohybovala v členských zemích EU od 15 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku. Snížená sazba DPH byla v České republice již před Silvestrem nejvyšší v EU, nepočítáme-li země s jednou sazbou a třemi sazbami DPH.
Porovnání daní z přidané hodnoty v jednotlivých státech si ale zaslouží hlubší analýzu. Při srovnávání je velmi důležité přihlédnout k tomu, jaké druhy zboží a služeb spadají do jednotlivých sazeb daně, stejně jako k celkové daňové kvótě (podílu daní na HDP) v té či oné zemi.
Celkově však lze shrnout, že jelikož podle čerstvé statistiky OECD Češi platí 9. nejvyšší daně ze všech obyvatel vyspělých států (daně + sociální pojištění tvoří celkovou daňovou kvótu 42,5 % ze mzdy standardního zaměstnance), další zvyšování daní je přinejmenším diskutabilní.
Jak vypadá daňový balíček
Hlavní změnou je jednoznačně zvýšení obou sazeb DPH. Ta dolní, uplatňovaná především na potraviny a léky, stoupne od 1. ledna 2013 ze 14 % na 15 %. Horní sazba DPH přitom stoupne ze současných 20 % na 21 %, a to s tím, že obě sazby mají být takto nastaveny pouze dočasně, od roku 2016 se plánuje sjednocení DPH na 17,5 %.
Balíček daňových změn navíc přináší zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce (dočasné opatření pro roky 2013 až 2015), zvýšení daně z převodu nemovitostí o jeden procentní bod (stálé opatření) a zvýšení srážkové daně z příjmů u poplatníků, kteří mají sídlo v zahraničí, ze současných 15 na nových 35 % (stálé opatření). Velký význam bude mít i to, že pokud osoby samostatně výdělečně činné od roku 2013 využijí takzvané výdajové paušály, nebudou již moci současně využít daňové slevy na dítě a na manžela či manželku.
Dále se vláda de facto odhodlala k zavedení progresivní daně z příjmu fyzických osob, přesněji řečeno "solidárního příspěvku" ve výši 7 % pro všechny, kdo pobírají hrubou mzdu nad 100 tisíc korun měsíčně. Spolu s koncem stropu na zdravotní pojištění tato změna, prozatím platná pouze pro roky 2013 až 2015, bude znamenat již celkem silný "bič na bohaté".
Vysoké daně znamenají nízkou motivaci pracovat a odliv kapitálu do zemí s nižšími sazbami, nejčastěji do takzvaných daňových rájů. Jen za první tři čtvrtletí 2012 od nás do zemí s přívětivějšími sazbami (Nizozemsko, Kypr) přesídlilo 280 firem. Je přitom evidentní, že se tento odliv především týká úspěšných firem a fyzických osob s vyššími příjmy, kterým doma také chybí stabilita podnikatelského prostředí. Můžeme se tak ocitnout ve velmi nepříjemné situaci, podobně jako Itálie v posledních deseti letech, v situaci země s vysokými sazbami, ale nízkými daňovými odvody.
Obecně platí, že podnikatelé by měli hlavně chtít platit daně. Pokud je prostředí nestabilní, jak politicky, tak legislativně a ekonomicky, pak to na podnikatele má smrtící účinky. Dokonce ani vyšší daně nemají tak drastický dopad na podnikání jako nejistota a nemožnost vést podnik jedním (správným) směrem.
Kdy začnou platit nové sazby DPH
Tyto změny byly znovu schváleny Poslaneckou sněmovnou a ve středu 19. prosince 2012 dokonce Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto prostou nadpoloviční většinou. O dva dny později balíček podepsal i prezident Klaus.
Tím, že nevyužil svou 15denní lhůtu a neprotáhl celý proces do roku 2013, zamezil vzniku skutečného právního chaosu. Do platnosti by totiž v takovém případě vstoupil zákon o jednotné sazbě DPH 17,5 %, zatímco současný návrh zákona o 15 % a 21 % by musel být podán do Poslanecké sněmovny úplně znovu, protože původní novela upravovala dnešní zákon o 14% a 20% dani, zatímco od 1. ledna 2013 by musela být podána nová novela upravující zákon o 17,5% DPH.
Nicméně ani pak bychom neměli jistotu toho, že někdy v půlce jara bude konečně zavedena nějaká definitivní výše DPH, protože proti rušení již zavedené jednotné sazby DPH a vytváření další daňové nestability by se mohla znovu zvednout rebelie v koaličních řadách, které by nutně potřebovaly 101 hlasů pro opětovné přehlasování senátního veta.
Co to znamená pro českou ekonomiku a každého z nás
Podle plánů vládní koalice nás minimálně do roku 2017 nečeká nic než další a další zvyšování daní. Historická zkušenost přitom praví, že když některá vláda daně zvýšila, jen velmi nerada je vracela na nižší hodnoty a rušila "dočasná" opatření.
Teoreticky to vše lze ospravedlnit konsolidací veřejných financí, nicméně i tu je zapotřebí provádět s rozvahou. Nebývalá politická nestabilita a ekonomická nejistota způsobené tímto daňovým balíčkem již ekonomice napáchaly více škod, než mohly státnímu rozpočtu přinést užitku.
