Americká inflace je vysoko, v historii již ale bylo mnohem hůře

Fed a velká část analytiků tvrdí, že zvýšená inflace je dočasným faktorem. Prudký růst cen je podle nich dán hlavně loňskou nízkou srovnávací základnou v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Ceny však ženou vzhůru také faktory, které pravděpodobně budou dlouhodobější povahy - infrastrukturní investice zvyšující ceny komodit, zájem dospívajících mileniánů o vlastní bydlení nebo pokračující tištění peněz centrálními bankami.

Meziroční inflace, měřená indexem spotřebitelských cen, nad pěti procenty je při pohledu do zpětného zrcátka spíše nestandardní, na druhou stranu jde ale o hodnoty, které mají k rekordům stále daleko. První světová válka dostala inflaci v USA nad 20 %, druhá světová na dohled 20 %. Na přelomu 70. a 80. let pak spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostly o více než 13 % ročně, přičemž na přesných důvodech tohoto vývoje se ekonomové dodnes neshodnou. Jisté je jen to, že lékem na vysokou inflaci se tehdy stala politika vysokých úrokových sazeb Fedu pod vedením Paula Volckera.

Jak ukazuje deflátor HDP, který se na rozdíl od indexu spotřebitelských cen nesoustředí na definovaný koš reprezentativních výrobků a služeb, ale zahrnuje de facto veškeré zboží a služby v ekonomice, Spojené státy od roku 1800 zažily přinejmenším čtyři období zvýšené inflace. Podle tohoto ukazatele dosáhla inflace maxima v roce 1910, kdy se meziroční tempo růstu cen dostalo k 8 %.

Přestože je nyní míra inflace mnohem vyšší, než jaká byla k vidění od dob finanční krize, Fed to zatím nechává klidným. Vedení centrální banky se domnívá, že růst cen bude v dalších měsících polevovat. Teprve čas však ukáže, zda má Jerome Powell pravdu, nebo se současná dekáda zapíše do historie jako další období dlouhodobějšího prudkého zdražování.

Zdroj: Visual Capitalist