Sazby a inflace na vzestupu: O kolik více zaplatí domácnosti každý měsíc za hypotéky, energie a spol.?

Meziměsíční změna objemu nových hypoték (v grafu červené sloupce) byla v říjnu opět, podobně jako v srpnu i září, pod "normálem", tedy pod průměrem předpandemických let 2017 až 2019 (modré sloupce).

Podobné údaje přinesl i Hypomonitor České bankovní asociace (který má zatím jen krátkou historii, ale oproti Hypoindexu zahrnuje data za všechny české banky a stavební spořitelny). Ochabování zájmu o hypotéky je samozřejmě logické. Úrokové sazby u nových hypoték letos již od jara každý měsíc stoupají.

Rostoucím sazbám odpovídá i pokles podílu refinancování. V grafu níže jde o čísla ČNB. Refinancovanými se rozumí:

• úvěry, které byly již dříve poskytnuty jinou institucí než vykazující bankou a na jejichž nesplacenou část je opět uzavřena úvěrová smlouva u vykazující banky,
• konsolidované úvěry, jejichž původním věřitelem byla jiná instituce.

Naopak nejsou zahrnuty konsolidované úvěry, kde aspoň u části úvěru byla původním věřitelem daná instituce.

V těchto měsících zároveň končí (v Česku nejpopulárnější) pětileté období fixace hypotéčních sazeb, které začalo v roce 2016 nebo 2017. Tehdy byly tyto sazby na minimu těsně nad 2 %, zatímco nyní se rychle zvyšují. Tedy zrovna v době, kdy zároveň rychle rostou další výdaje českých domácností (zejména za energie).

Z dat ČNB lze velice zhruba odhadovat, že v roce 2022 bude pětiletá fixace končit vysokým desítkám tisíc dlužníků. Jaké může být navýšení nákladů takových dlužníků v důsledku zvýšení hypotéčních sazeb?

Za realistický odhad navýšení sazby pokládám zhruba 1,3 procentního bodu. Budeme-li předpokládat nesplacenou výši hypotéky 1,5 milionu Kč, plyne z toho nárůst měsíční splátky přes 1 500 Kč. Navýšení měsíčních nákladů těchto domácností z titulu inflace v příštím roce lze pak odhadovat na další možná až 3 000 Kč.