Česká energetika: (Ne)jistá budoucnost v kostce
Jaké jsou nejdůležitější zdroje ve výrobě elektřiny a tepla v Česku? A jak by se situace ve výrobě elektřiny a tepla měla v příštích letech měnit? Výhled je nyní i v důsledku války na Ukrajině zahalen nejistotou.
Aktuální stav
Největší podíl na výrobě elektřiny a tepla v ČR mají stále uhelné elektrárny a teplárny.
Výroba v jaderných elektrárnách je v posledních letech stabilní, obnovitelné zdroje se zatím rozvíjejí pomalu.
Saldo vývozu činí stále 10-15 % roční výroby elektřiny, to se však vlivem odstavování uhelných elektráren změní už v roce 2025.
Výhled
Roční spotřeba elektřiny se podle provozovatele elektrické soustavy ČEPS do roku 2030 zvýší o 10-20 %.
ČR se z čistého vývozce elektřiny stane už v roce 2025 čistým dovozcem.
Situace ve výrobě elektřiny a tepla se pak v příštím desetiletí výrazně promění:
- Už do roku 2025 má být odstavena polovina instalovaného výkonu výroby z uhlí (5 tisíc MW). Od uhlí by pak měla ČR odejít nejpozději do roku 2038 (vlivem tržních podmínek ale pravděpodobně dříve).
- Očekává se výrazný rozvoj obnovitelných zdrojů, především solárních (instalovaný výkon by měl vzrůst proti současnosti pětkrát), v menším měřítku i větrných a z biomasy.
- Na zelenou transformaci energetiky půjdou štědré investiční dotace z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy a strukturálních fondů.
- Na zemní plyn chtěly přecházet především teplárny, ovšem vzhledem k aktuálně vysoké ceně plynu, přísným podmínkám Taxonomie EU a rusko-ukrajinskému konfliktu je tento výhled méně jistý.
- Vláda ještě letos vyhlásí tendr na výstavbu nového bloku JE Dukovany (instalovaný výkon 1 140 MW). Uveden do provozu by měl být oficiálně v roce 2036.
Vlivem rozvoje obnovitelných zdrojů a větší míry využívání plynu budou nutné investice do sítí (řízení spotřeby a výroby elektřiny, uskladnění energie, plynové přípojky, úprava sítí pro využívání vodíku). V plynárenství vláda plánuje podporu výroby biometanu, vodík se bude do ČR spíše dovážet.
