Užijte si Velikonoce, opět nejlevnější v historii

Cenovky klamou

Smyslem tohoto textu v žádném případě není zlehčovat situaci, ve které se česká ekonomika a občané aktuálně nacházejí. Pro několik generací Čechů zněly pojmy jako pandemie či válka spíše jako hesla z rejstříku učebnice dějepisu. Málokdo si asi dokázal představit, že 20. léta 21. století obě tyto hrozby zhmotní přímo na evropském kontinentu. Kromě lidského utrpení tyto události přirozeně negativně ovlivňují i ekonomiku.

Patrně nejhmatatelnějším důsledkem nepodařeného začátku desetiletí se v Česku z ekonomického hlediska prozatím stala inflace, tedy růst cenové hladiny či zdražování. Ta v březnu 2022 dosáhla 12,7 % meziročně a byla nejrychlejší od roku 1998. Takto silná inflace má pochopitelně mnoho negativních důsledků jak na úrovni makroekonomické, tak pro konkrétní – obzvláště pak nízkopříjmové – domácnosti a jednotlivce.

Nebývale silná inflace oprávněně přitahuje pozornost v celém veřejném prostoru. Kromě racionálních diskuzí spouští i spíše emotivní a nezřídka zkreslující reakce. Fenomén inflace k podobným zkratkám přímo vybízí, jelikož má ze své podstaty negativní podtón. Zdražování, tedy nutnost vydat více peněz za stejné množství zboží, zákonitě působí nepopulárně, při umném podání pak přímo děsivě. Mediální prostor se tak při každé příležitosti, která je nějak spjata s nakupováním, plní varováními o historicky nejdražších Dušičkách, Vánocích, Novém roce a všem ostatním.

Ano, i letošní Velikonoce budou z hlediska celkové cenové hladiny "nejdražší v historii". Totéž ostatně platilo i o všech předchozích Velikonocích. Každoroční růst cenové hladiny je v západním světě nejen naprosto běžným jevem, je dokonce i explicitním cílem centrálních bank. Pohledem na cenovky v obchodech ovšem nezjistíme, zda Češi skutečně chudnou, či bohatnou. Informační hodnota cenovky bez kontextu je nulová. Cílem této analýzy je dodat letošním českým Velikonocům právě tento kontext.

Velikonoční nákupní košík v průběhu času

Pro posouzení "velikonoční drahoty" jsme sestavili modelový nákupní seznam, který by mohl přibližně simulovat nákup české rodiny o čtyřech členech v přípravě na velikonoční svátky. Nákup jsme omezili na položky, jejichž ceny konzistentně sleduje Český statistický úřad, a máme tak informace o jejich cenovém vývoji v čase. Tento seznam pochopitelně neodráží realitu dokonale a bude se v jednotlivých českých domácnostech více či méně lišit.

Náš velikonoční nákupní košík bylo možné v březnu roku 2022 pořídit za 2 107 Kč, zatímco v roce 2012 pouze za 1 967 Kč. Svého cenového vrcholu ovšem překvapivě nedosáhl v letošním roce pandemické, válečné, Babišovy, Fialovy či jakékoli jiné "drahoty", nýbrž v roce 2020, kdy stál 2 195 Kč. Hypotéza o rekordně drahých Velikonocích tak naráží již při letmém srovnání samotných cenovek. Pro vyčíslení skutečné "drahoty" je ovšem nutné zohlednit i kupní sílu samotných zákazníků, tedy Čechů.

Nejaktuálnější informace o průměrné české mzdě pochází od Českého statistického úřadu a vztahuje se k 4. čtvrtletí 2021. Tehdy podle statistiků dosáhla 40 135 Kč. Pro účely této analýzy bylo ovšem zapotřebí získat odhad mezd i pro období Velikonoc 2022. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá pro první kvartál letošního roku s meziročním růstem průměrné mzdy o 9,2 %. Pro celou Českou republiku jsme tak použili tento odhad a vycházeli jsme z něj i pro odhad mezd v jednotlivých sektorech ekonomiky. U nich jsme předpokládali, že se na průměrném mzdovém růstu budou podílet stejným poměrem, jako tomu bylo v uplynulém desetiletí. Celorepubliková průměrná mzda v období těsně před Velikonocemi 2022 nám tak vychází na 38 531 Kč, zatímco v roce 2012 se nacházela jen těsně nad 24 tisíci.

S odhadem ceny velikonočního nákupu a průměrné mzdy pro období let 2012-2022 (ve všech případech používáme březen pro ceny a první kvartál pro mzdy) jsme následně schopni vyčíslit zátěž, kterou Velikonoce představují pro Čecha pobírajícího průměrnou mzdu. V letošním roce "ukousl" velikonoční nákup z průměrné mzdy 5,47 %. Pro větší přehlednost budeme předchozí roky srovnávat právě s aktuálním rokem 2022. Zajímá nás tedy, o kolik jinou zátěž představovalo provedení velikonočního nákupu pro rozpočet průměrného Čecha ve srovnání s rokem 2022.

Podle našich výpočtů zažívá průměrný Čech v roce 2022 nejlevnější Velikonoce svého života. Svůj velikonoční nákup dokáže uskutečnit za zmiňovaných 5,47 % své měsíční mzdy. Jen těsně si tak polepšil oproti roku 2021, kdy ho stejný nákup vyšel na 5,53 % jeho mzdy. Nejdražší Velikonoce ve sledovaném období nastaly v roce 2014. Tehdy průměrného Čecha stejný nákup stál 8,52 % výplaty, a oproti letošku tak jeho peněženku zatížil o 56 % výrazněji. Právě tuto hodnotu (156 %) zobrazuje graf.

Pro zajímavost jsme kromě průměrného Čecha do grafu zahrnuli i další skupiny obyvatel. Jako první nás zajímalo, kdo si letošní Velikonoce může pochvalovat jako vůbec nejlevnější oproti své situaci před deseti lety. Podle dat jsou touto skupinou zaměstnanci z odvětví zdravotní a sociální péče, pro které byly Velikonoce 2014 o závratných 85 % nákladnější záležitostí, než jsou ty letošní. Na opačném konci žebříčku nalezneme pracovníky v peněžnictví a pojišťovnictví, kteří své nejdražší Velikonoce zažili v roce 2013, ovšem i tehdy pro ně byly "pouze" o 26 % dražší než letos. Kromě zaměstnanců jsme do srovnání zařadili i české důchodce, kde jsme pochopitelně namísto průměrné mzdy použili průměrný důchod. I pro české seniory platí, že jejich nejdražší Velikonoce nastaly v roce 2014, kdy je nákup zatížil o 47 % razantněji než v roce 2022.

Jediným momentem, kdy některé ze sledovaných skupin mohly prohlásit své velikonoční nákupy za levnější, než jsou nyní, byl rok 2021, a to pro pracovníky v peněžnictví a pojišťovnictví a také pro důchodce. Velikonoční nákup jim tehdy "ukousl z výplaty" o 4,7 % respektive 2,6 % méně než dnes.

Pro bližší pochopení toho, které položky našeho velikonočního nákupu prošly ve sledovaném období nejdynamičtějším vývojem, nabízíme další graf. Ten byl sestrojen podobným způsobem jako ten předchozí. Pro každou položku ze seznamu jsme spočítali, jak nákladné bylo její pořízení vzhledem ke mzdě průměrného Čecha v jednotlivých letech. Následně jsme opět použili rok 2022 jako srovnávací základnu a do grafu zanesli rozdíl v "drahotě" oproti tomuto roku.

Pro přehlednost graf zahrnuje pouze šest položek seznamu. Rozhodli jsme se do něj vložit tři položky, jejichž ceny se od roku 2012 do letoška vyvíjely nejpříznivěji, a tři, které se posunuly naopak nejméně příznivě. Jedinou položkou na celém seznamu, která průměrného Čecha v roce 2012 zatížila méně než v roce 2022, se staly hrozny stolní, které z průměrné výplaty tehdy odebraly o 2,6 % méně než nyní. Vše ostatní bylo v roce 2012 vůči průměrné mzdě nákladnější (sušenky slepované nemáčené o 0,8 %, chléb konzumní o 6,9 % a mléko polotučné trvanlivé o 92,2 %). Mezi nedostižné "šampiony" na seznamu se dostal cukr krystalový, jehož "drahota" byla v roce 2012 o drtivých 170,3 % tíživější, a absolutním vítězem je tematicky příhodně vejce slepičí čerstvé, které naše peněženky v roce 2012 vysávalo o 176,8 % rychleji než dnes.

Inflaci, která má kořeny v období koronavirové pandemie a je dále přiživována válečným konfliktem na Ukrajině, je v Česku oprávněně věnována mimořádná pozornost. Jedná se o nebezpečný fenomén jak pro celou ekonomiku, tak pro jednotlivé domácnosti. Ve veřejné diskuzi se ovšem s pojmy jako "drahota" podle nás operuje místy až příliš uvolněně a bez dostatečného kontextu. Na příkladu široce diskutované "velikonoční drahoty" jsme se pokusili ukázat, že pro vyhodnocení skutečného tempa poklesu kupní síly obyvatel je nutné vždy přihlížet kromě samotných cen i ke druhé straně stejné mince, tedy k příjmům. Zároveň je vhodné při posuzování cenového vývoje zohledňovat i vývoj historický.

Podle našich výpočtů jsou Velikonoce 2022 pro průměrného Čecha reálně nejlevnější v historii, nikoli nejdražší. Zatímco v roce 2022 vynaloží průměrný Čech na náš modelový velikonoční nákup 5,47 % své mzdy, ve všech deseti předchozích letech to bylo více. Nejdražším pak byl rok 2014, kdy stejný nákup z průměrné mzdy "ukousl" 8,52 %. Podobným vývojem kromě "průměrného Čecha" procházely i jednotlivé skupiny zaměstnanců. S přihlédnutím k tomuto závěru pak není překvapením, že se "drahota" snižovala i u drtivé většiny samotných položek na velikonočním nákupním seznamu.