Náklady na úvěry rostou, nad trhy se vznáší memento dluhové krize v eurozóně

Pouhých pět měsíců od začátku roku a předtím, než Evropská centrální banka podle očekávání zpřísní svou měnovou politiku, vzrostly výnosy francouzských a německých dluhopisů s desetiletou splatností o více než 1,2 procentního bodu. A vše směřuje k tomu, aby vykázaly nejvyšší roční růst od roku 1999, tedy od zavedení eura v bezhotovostní podobě. Výnosy dluhopisů Španělska, Itálie a Portugalska stouply o více než 1,5 procentního bodu.

Vyšší výnosy se neomezují pouze na Evropu. Společnost Janus Henderson předpovídá, že úrokové náklady vzrostou letos ve srovnání s loňskem globálně téměř o 15 procent. Eurozóna s jedněmi z nejzadluženějších zemí na světě ale patří k nejzranitelnějším.

Od krize v letech 2011 a 2012, kdy spirálovitě rostoucí náklady na půjčky v Irsku a jižní Evropě ohrožovaly samotnou existenci měnového bloku, zadlužení v eurozóně vzrostlo. Částečně i kvůli nečekaným nákladům na boj s pandemií nemoci covid-19.

"Pokud sazby prudce porostou delší dobu, možná budeme čelit krizi eura 2.0," uvedl analytik z Deutsche Bank Maximilian Uleer. Upozornil, že úrokové náklady od roku 2011 klesly, podíl dluhu na hrubém domácím produktu je ale vyšší, zvláště v zemích, které byly v epicentru krize v roce 2011. Takže pokud výnosy italských desetiletých dluhopisů v příštím roce vzrostou o dva procentní body, úrokové zatížení země v poměru k HDP bude do konce roku 2025 zpět na úrovni z roku 2011, odhadl Uleer. A tento proces již zřejmě začal, což znamená, že jakýkoli nový dluh zvýší náklady země na splácení úroků.

Udržitelnost dluhu ale zatím nepředstavuje bezprostřední riziko. Výpůjční náklady zůstávají podle historických standardů nízké a průměrná splatnost dluhu kolem sedmi let ochrání většinu zemí před krátkodobými skoky ve výnosech. Podle analytika z S&P Global Franka Gilla se i v případě Itálie zdá, že by situaci mohla zvládnout. Větším rizikem podle něj je, že vyšší sazby začnou brzdit hospodářský růst.

Rostoucí zadlužení tak vzbuzuje obavy zejména vzhledem k ohrožení ekonomického růstu. Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu ekonomiky eurozóny na letošní rok na 2,8 % z dřívějšího předpokladu 3,9 %.

Nejistota již způsobila, že náklady na pojištění proti nesplácení dluhu Itálie, Španělska a Portugalska stouply nejvýše od listopadu 2020. V centru pozornosti jsou zvláště Itálie a Řecko, protože podíl dluhu Itálie k HDP vystoupal na 150 %, v případě Řecka je dluh na úrovni 200 % HDP.

Analytik z M&G Investment Jim Leaviss upozornil, že výnosy desetiletých státních italských dluhopisů v dubnu poprvé od roku 2018 prolomily důležitou úroveň 3 %. Pokud výnosy zůstanou nad touto hladinou, lze prý očekávat, že dluhové zatížení Itálie začne růst.

"V Řecku výnosy desetiletých státních dluhopisů nad 3 % více než zdvojnásobují vážený průměr nákladů na dluhový profil odhadovaných na rok 2022, který činí 1,6 %," upozornil ekonom ze společnosti Scope Ratings Dennis Shen. To znamená, že průměrné náklady na obsluhu nesplaceného dluhu země poprvé po letech rostou namísto toho, aby se v reakci na refinancování vládou snižovaly.

Řecko také trápí rostoucí inflace. Statistický úřad oznámil, že v dubnu spotřebitelské ceny ve srovnání se stejným měsícem loni stouply o 10,2 %, nejvíce od roku 1995. Způsobily to hlavně vyšší náklady na elektřinu, pohonné hmoty a další zboží, včetně zeleniny.

Zdroj: ČTK