John Hardy (Saxo Bank): Fed nutí lidi riskovat, proto je potřeba dávat pozor na spekulativní bubliny

Situace ve Spojených státech se od začátku března opět komplikuje, v platnost vstoupily automatické škrty. Co se podle vás bude v Americe dále dít?

Samotné škrty nejsou až tak velké, ale nějaké probíhají a mají multiplikační efekt. V této souvislosti bych připomněl korekci fiskálního multiplikátoru, ke které nedávno přistoupil Mezinárodní měnový fond, a která je poměrně významná. V praxi to znamená, že pokud vláda přiškrtí utrácení o 1 % HDP, může to ekonomiku připravit o nějakých 1,4 až 1,7 %. To hrozí zejména v době slabé poptávky, jíž právě nyní svět čelí.

Nemalá část trhu čeká, že úsporná opatření přidusí růst, ale americké akciové indexy atakují historické rekordy. Čím si to vysvětlujete?

Souhlasím s tím, že úspory ovlivní růst. To opravdu příliš nekoresponduje s úrovněmi, na které se indexy a akcie, zejména small caps, dostaly. Je to neskutečné a zaslouží si to podrobnější pohled. Za vším je extrémně uvolněná monetární politika, která lidi nutí riskovat. Lidé mají pocit, že ať se bude dít cokoli, Fed bude tisknout peníze. Nejnebezpečnější věc, kterou mohou dělat, je sedět na hotovosti. Cítí, že musejí riskovat, musejí nakupovat dluhopisy s co nejvyššími výnosy, musejí nakupovat akcie, a tím si zajistit co nejvyšší návratnost svých investic. Lidé se prostě bojí inflace a podle toho jednají.

Zadělává tedy Fed na další bublinu, jak tvrdí někteří vaši kolegové z londýnské City?

Určitě existuje riziko, že se nafukuje další masivní bublina, která by Fed mohla dostat do úzkých. To je možnost, která mě aktuálně hodně zajímá: Nafoukne současná politika další bublinu (možná na akciovém trhu, možná na trhu s korporátními junk bondy), která by obrátila pozornost na Fed, která by způsobila možná i politický problém? To by totiž mohlo předurčit, kdo napříště povede Fed. Buď bude pokračovat Bernanke, nebo Obama nominuje nového šéfa. To je letos jedna z klíčových věcí.

Řekněme, že se Obama rozhodne Bernankeho vyměnit. Po kom podle vás sáhne?

Asi nejpřirozenější volbou by byla Janet Yellenová, ale to by bylo vlastně jen další kapitola stejného příběhu. Greenspan, Bernanke, Yellen – všechno velké holubice, všichni bezmocní. Pokud se ale Fed kvůli nafouknutí bubliny dostane do problémů, může se objevit někdo jiný. Možná se republikáni vzepřou a Yellenovou odmítnou. Na trhu přitom koluje spekulace, že Bernanke nebude chtít pokračovat. Otázka je, kdo by po něm mohl přijít.

Jak pravděpodobné podle vás je, že nyní vznikající bublina praskne dříve, než se vyřeší současné problémy, tedy že propukne jakási krize v krizi?

To je otázka. Vezměte si dolar: V září bylo oznámeno QE3, v prosinci se to vylepšilo časově neomezeným kvantitativním uvolňováním (QE4). Americký dolar se přesto vcelku solidně drží, což je neuvěřitelné a nadmíru zajímavé. Já to vnímám tak, že se celý měnový trh mění za pochodu. Dolar by díky tomu měl být stále silný. Co se celé americké ekonomiky týče, ani ta se podle mě nedostane do zásadní krize. Spíše bych čekal nestabilitu, možná další nepříjemnou korekci na akciových trzích. Ve výsledku spíše finanční trhy vrátí míč na stranu Fedu namísto toho, aby centrální banka jejich prostřednictvím zvládla povzbudit ekonomiku.

Tomu, že by likvidita pumpovaná Fedem do systému nastartovala ekonomiku, tedy nevěříte?

Přesně tak, nemyslím si, že jde o dobrou politiku, která povzbudí růst. Neovlivňuje finální poptávku tak, jak by Fed chtěl, jen podporuje spekulaci a inflaci cen finančních aktiv, nikoli hospodářství jako takové. Tento přístup podle mě navíc podporuje riziko a brání provedení strukturálních reforem, které jsou nezbytné pro to, aby se povedlo ekonomiku oddlužit a postavit na solidní základy.

Fed není zdaleka jediná centrální banka, která nyní pumpuje do ekonomiky nové peníze. Znamená to, že problémy, o nichž mluvíme, mohou postihnout Japonsko, Británii a další významné trhy?

Samozřejmě. Dokonce si myslím, že se to například v Británii již děje. Inflace je na nepříjemně vysoké úrovni a růst je slabý. Mnozí asi doufají, že měna nakonec devalvuje, dluh svým způsobem také a že se konkurenceschopnost ekonomiky zvýší. I kdyby tomu tak ale nakonec bylo, vyžádá si to obrovské náklady. Jde vlastně o zabavení úspor, o bailout dlužníků. Tištění peněz je prostě z pohledu hospodářské spravedlnosti špatné, protože odměňuje ty, kteří se špatně rozhodovali, kteří se předlužili.