Co je (také) dobré vědět o českém zemědělství
Český zemědělský sektor si udržuje klíčovou pozici v ekonomice země. A to ani ne tak z hlediska podílu na HDP či na celkové zaměstnanosti, spíše jde o souvislost s jeho strategickým a bezpečnostním významem v zásobování domácího trhu potravinami. Důležitost tohoto aspektu vyšla najevo v době pandemie či po vpádu Ruska na Ukrajinu. Neméně důležitá je také role zemědělství v péči o krajinu a ve schopnosti přizpůsobovat se dopadům souvisejícím se změnami klimatu, na což je kladen stále větší důraz.
Zemědělská výroba se v poslední době zaměřuje zejména na rostlinnou produkci, což je dáno její rentabilitou, svůj význam si však zachovává také produkce mléka a chov skotu.
Podle cílů stále platné Strategie Ministerstva zemědělství ČR z roku 2016 s výhledem do roku 2030 má být do roku 2030 české zemědělství potravinově soběstačné (v základních komoditách, které lze u nás produkovat), konkurenceschopné a udržitelné. V produkci řady komodit je Česká republika soběstačná již nyní, v určitých oblastech (zelenina, ovoce, vepřové a drůbeží maso) se však ani přes deklarované cíle zvyšovat soběstačnost příliš nedaří. Pokroky v konkurenceschopnosti a udržitelnosti by mělo řešit nastavení nové společné zemědělské politiky Evropské unie.
Zdroj: Česká spořitelna
