Investice desetiletí? České zemědělství se hlásí o slovo

Investice do zemědělské půdy a farem je klasickou alternativní alokací kapitálu. Ceny půdy dlouhodobě nekorelují s děním na finančních trzích a produkce farem je v době vysoké inflace, jež se naplno týká i potravin, zajímavou možností, jak dosahovat atraktivního výnosu bez expozice vůči rizikům v obecné ekonomice. Tuzemské zemědělství patří (nejen) díky dotacím mezi velice ziskové sektory české ekonomiky a stejně jako do průmyslu do něj plně prostupují technologické vymoženosti. Roste produktivita a prioritou státu je boj proti suchu a erozi půdy. Tento sektor se proto právem dostává do hledáčku prvních čistě zemědělských investičních fondů, přes které může každý investor nepřímo dostat kvalitní české farmy do svého portfolia.
České zemědělství bylo po několika dekádách jednotné zemědělské výroby v žalostném stavu a i přes zlepšení v posledních letech nadále zaostává za západními modely živočišné i rostlinné výroby. Investoři by se tedy neměli zaměřovat čistě na zemědělskou půdu, ale spíše na farmy, kde je značný růstový potenciál. Zejména jsou to farmy s výrobou, která zahrnuje celý cyklus – od pěstování obilí přes výkrm dobytka a produkci mléka a dalších surovin až po bioplynovou stanici. Podle Kateřiny Zychové, spoluzakladatelky Verdi fondu farem, je trend v českém zemědělství růstový a chytit se jej by se mělo vyplatit podobně jako na akciovém trhu.
Srovnání se silně růstovými akciemi je namístě, a to mimo jiné proto, že analytici z Bank of America nedávno představili takzvané FAANG 2.0, které podle nich napříště potáhnou vzhůru akciový trh. Od doby, kdy zkratka FAANG vešla ve všeobecnou známost, doznala řady změn, rozšíření a dalších úprav. Z původních společností Facebook, Apple, Amazon, Netflix a Google zbyly jen tři. První zmíněná se přeměnila na Meta Platforms a poslední nyní kraluje on-line vyhledávání a reklamě pod názvem Alphabet.
Označení FAANG 2.0 není tentokrát zkratkou pro jednotlivé firmy, ale pro celé sektory, jež by měly na burze nabízet nadprůměrné výnosy. Bank of America je vytipovala jako ty, kterým se bude dařit v novém světě zjitřené geopolitiky. A v zastoupení písmene A nechybí ani agriculture, tedy právě zemědělství.
Silná poptávka
Při rozhodování se o tom, do čeho investovat, se většina profesionálů řídí přístupem top-down, při kterém se snaží předpovědět budoucí globální makroekonomický vývoj a jeho následný vliv na jednotlivé třídy aktiv, na rozličné oblasti ekonomiky, konkrétní sektory a v neposlední řadě jednotlivé společnosti. Nejen proto je české zemědělství potřeba zasadit do kontextu globálních trendů.
"Naše planeta bude muset v příštích čtyřiceti letech vyprodukovat tolik potravin jako za uplynulých 8 000 let. S tím budou spojeny rozsáhlé investice do zemědělství. Budoucí poptávka po potravinách bude přímo ovlivněna růstem populace, demografickými změnami a růstem příjmů a cen potravin," zdůrazňuje Kateřina Zychová, která za svou profesionální kariéru prošla řadou investičních bank na Wall Street a v londýnské City.
Nelze opomenout ani environmentální proměny evropského, potažmo českého zemědělského sektoru, v němž je v rámci dotační politiky Evropské unie silně podporováno především farmaření šetrné k přírodě. Společensky a ekologicky odpovědné investování je jedním z velkých trendů posledních let, takzvané ESG prostupuje do rozhodování samotných investorů. "Investoři po celém světě preferují ESG formy investic, a zemědělství se tak může stát jedním z hlavních sektorů, kam budou směřovat peníze. To je jeden z důvodů, proč se snažíme své farmy vybírat a certifikovat jako ekologicky udržitelné," vysvětluje Zychová.
Roli budou hrát i sociokulturní změny, proměny životního stylu a příklon spotřebitelů ke zdravé a udržitelné stravě. Nezanedbatelný vliv budou mít rovněž vládní politiky mířící na ceny potravin, jejich značení či jiné formy státní regulace. Poptávku po nepotravinářském využívání zemědělských komodit pak ovlivňuje také mnoho faktorů. Na velikost poptávky po krmivech má dopad zájem o živočišné produkty, což následně určuje množství chovaných zvířat. Využívání biopaliv je opět silně závislé na vládních politikách. Globální poptávka po zemědělských komoditách by se podle výhledu OECD a FAO měla v příští dekádě zvyšovat tempem 1,1 % ročně.
Globální trend zvyšující se poptávky je více než zřejmý a s ním i potenciál budoucího růstu zisků v sektoru, což je vidět také u nás, kde hodnota produkce českého zemědělství dlouhodobě roste. Největší české agropodniky vydělávají stovky milionů korun ročně, a směle se tak vyrovnají velkým průmyslovým firmám. Ačkoli je zemědělství z pohledu podílu na české ekonomice minoritní (1,6 %), jedná se o velice stabilní sektor. Hodnota zemědělské produkce v posledních letech každým rokem posouvá rekordy. Za loňský rok vzrostla o 17 % na 195 miliard Kč. Zároveň zemědělství nabízí stabilní zisky, na kterých mohou kromě samotných vlastníků farem nově participovat také investoři ve fondech kvalifikovaných investorů.
"České farmy jsou oblast, která není z investorského hlediska zatím 'přeplněná' a nabízí stále velký prostor pro zefektivnění," říká Tomáš Trávníček, který se snaží při řízení farmy Agrospol Starý Pelhřimov aplikovat zkušenosti, které nasbíral na německých, technologicky vyspělejších farmách.
Jiná investice
Investor by měl k farmám přistupovat jako k zajímavé alternativě pro své portfolio, protože nabízejí téměř dokonalé odtržení od vývoje cen klasických aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy, a představují tak vynikající diverzifikační nástroj.
Nelze opomenout ani protiinflační aspekt, jelikož podkladovým aktivem na každé farmě je vždy alespoň částečně vlastněná zemědělská půda. Poptávka po ní v uplynulém roce dále vzrostla. Větší zájem byl hlavně mezi nezemědělskými a drobnými investory, kteří půdu považují za dobrou ochranu svého kapitálu proti inflaci.
Cena půdy dlouhodobě roste a v uplynulých dvou letech se zvyšovala dokonce dvouciferným tempem. Podle informací portálu Farmy.cz vzrostla cena půdy v roce 2021 o 16,1 % na 294 326 Kč za hektar a v roce 2022 pak o 13,5 % na aktuální průměrnou hodnotu 334 080 Kč za hektar. Vzhledem k vývoji inflace lze i letos předpokládat růst ceny zemědělské půdy způsobený zvýšenou poptávkou, jak vyplývá z informací společnosti Agro21, která se zabývá především nákupy půdy pro zemědělce.
Spoléhat se jen na růst cen zemědělské půdy není ale úplně pragmatické. Při investování do českého zemědělství je důležité výhodně nakoupit a následně se zaměřit na zefektivnění provozu, restrukturalizaci a samotný rozvoj farem. "Lepší efektivity farem chceme ve fondu docílit například snížením nákladů díky modernizaci, zavedením nových technologií nebo využitím odpadního tepla. Díky efektivnímu řízení dokážeme zlepšit a citelně zvýšit hodnotu farem. Očekáváme, že celkové čisté zhodnocení fondu bude více než deset procent ročně," shrnuje investiční strategii Kateřina Zychová.
A nelze vedle toho všeho zapomínat na to, že zemědělství je sektor velice štědrý na dotace. Nedávno česká vláda schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023-2027. Plán se zaměřuje na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření s ohledem na životní prostředí. Celkem zemědělci, potravináři a lesníci získají v příštích čtyřech letech prostřednictvím plánu bezmála 200 miliard Kč z evropského a národního rozpočtu.
Zdroj: Bank of America, Česká spořitelna, OECD, FAO, Farmy.cz, Agro21, ČSÚ, Verdi fond farem