Přechod k uhlíkové neutralitě bude stát tři biliony korun. Česko na tom může vydělat, když včas udělá těchto 27 kroků
Česká republika bude muset do transformace v bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3 200 miliard korun. S těmito investicemi je potřeba začít okamžitě a musejí být zacílené na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si udrží silnou pozici v konkurenci evropských států a vysokou životní úroveň obyvatel. Vyplývá to ze studie, kterou v červnu představily poradenská společnost Boston Consulting Group a organizace Aspen Institute Central Europe.
Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se zavázaly členské státy Evropské unie, povede v Evropě k výraznému přerozdělení bohatství. Česká republika má šanci stát v tomto procesu na straně vítězů a být v řadě odvětví evropským technologickým lídrem, ať už jde o výrobu modulárních jaderných reaktorů nebo výrobu zeleného vodíku.
Do roku 2030 bude potřeba v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky investovat přibližně 1 200 miliard Kč. Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla směřovat více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře pak zemědělství a odpadní hospodářství.
K těmto investicím neexistuje alternativa a české společnosti si to uvědomují. Pokud nyní nezačnou výrazně investovat do změny svých výrobních technologií, za několik let ztratí konkurenceschopnost. Ať už z toho důvodu, že budou muset platit vysoké částky za emisní povolenky, nebo proto, že například čeští subdodavatelé vypadnou z dodavatelských řetězců nadnárodních firem. Bez správně cílených investic může být ohrožena až desetina českého HDP. Proto je nyní zapotřebí otevřít věcnou debatu o tom, jak českým firmám pomoci a jak může Česko tuto situaci využít ve svůj prospěch.
Vodík, baterie do elektromobilů či malé modulární reaktory mohou do Česka přinést stovky miliard ročně
Studie identifikuje pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok před zbytkem Evropy a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně. Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v rámci EU celkově na 1 500 až 2 200 miliard korun.
KOMPLETNÍ STUDIE
Česká republika patří mezi země s největší produkci CO2 na obyvatele a nemá tak vhodné podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné země. Proto se musí soustředit především na hledání inovativních řešení a jejich následný vývoz do ostatních zemí, což jí umožní udržet si vývoj a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Dobrou zprávou je, že u zmíněných příkladů má země silnou startovní pozici nebo si ji vhodnými kroky vlády může vybudovat. U výroby baterií jde například o to, abychom investorům dokázali nabídnout více vhodných lokalit na stavbu továren a umožnili u nich postavit čisté zdroje energie.
Pokud budeme stát stranou, může dojít k dlouhodobé recesi a ztrátě životní úrovně
Dekarbonizace evropské ekonomiky je pro Česko na jedné straně příležitostí, která přichází maximálně jednou za generaci, na druhé straně však může být i vážnou hrozbou, především pokud se k ní politici a firmy nepostaví čelem. Cesta k uhlíkové neutralitě si totiž vyžádá transformaci velké části ekonomiky, která musí být koordinovaná a aktivně řízená, jinak zůstaneme v lepším případě v půli cesty, v tom horším dojde v dalších letech k poklesu českého HDP. Klíčová je přitom dekarbonizace české energetiky a posílení přenosové soustavy, která si vyžádá polovinu veškerých peněz, jež bude potřeba do dekarbonizace investovat.
Pokud se zároveň nepodaří včas dekarbonizovat českou průmyslovou výrobu, promítnou se vysoké ceny emisních povolenek do nákladů pro výrobce hned dvakrát. Třetí hrozbou je pak neschopnost Česka udržet si výrobu takzvaných zelených technologií s vyšší přidanou hodnotou. Případný dovoz těchto technologií totiž výrazně zhorší českou bilanci zahraničního obchodu a povede k odlivu peněz z Česka do zemí, které si tuto výrobu udrží.
27 kroků k prosperitě Česka
Lze bez nadsázky říci, že kroky této a několika příštích vlád předurčí ekonomickou situaci České republiky na desítky let. Pokud se nám nepodaří nastavit správný kurz nyní, bude nutné jej nastavit později, a to s podstatně vyššími náklady a nižšími přínosy. Cílem studie je definovat, jaké kroky je potřeba udělat, aby se transformace podařila.
KOMPLETNÍ STUDIE
Studie uvádí celkem 27 konkrétních opatření. Tím nejnaléhavějším je aktuálně zřízení koordinačního centra pro klimatickou transformaci, které bude mít silné pravomoci a dokáže řídit tuto agendu napříč resorty a odvětvími. Důležité je také začít se o dekarbonizaci začít bavit věcně a soustředit se na to, co může Česko z tohoto procesu vytěžit.
V oblasti energetiky je zásadní podpořit rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a rozvoj modulárních jaderných reaktorů, což se neobejde bez modernizace Energetického regulačního úřadu či Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Dále je potřeba připravit dotační programy pro průmyslové podniky, které jim pomohou s obměnou energeticky náročných technologií založených na spalování uhlí za nízkouhlíkové varianty. Například Německo ohlásilo začátkem června, že v příštích 15 letech plánuje podpořit svůj těžký průmysl 50 miliardami eur, které mají podnikům pomoci s tímto přechodem. Je to přitom pouze začátek, podobných programů bude brzy v Evropě mnohem více. Pokud chceme, aby náš průmysl přežil a rozvíjel se, budeme mu muset také pomoci.
Zdroj: Boston Consulting Group, Aspen Institute Central Europe
