Proč současnou Čínu (ne)srovnávat s někdejším Japonskem?
Čína je (na své poměry) v ekonomických problémech. Kombinace v současnosti již deflace a slabého hospodářského růstu vede k tomu, že se opět objevují srovnání země s Japonskem. Nepřipadá mi to fér. K Japonsku, podotýkám.
Na úrovni hrubého domácího produktu na obyvatele dosáhlo Japonsko v roce 1990 ve srovnání s USA hladiny 60 %. V případě Číny je to v současnosti necelých 20 % (v grafu níže jsou údaje přepočítané podle parity kupní síly, proto je poměr pro Čínu o něco příznivější; při srovnávání také nesmíme zapomenout na to, že HDP USA na konci 80. let byl výrazně jiný než v současnosti).
Na rozdíl od Japonska trpí Čína něčím hlubším, než je pouhá slabá poptávka a vysoké zadlužení. Mnohé z jejích problémů pramení z širších selhání v oblasti její hospodářské politiky. A ta se s centralizací moci prezidenta Si Ťin-pchinga dále zhoršují.
Proč čínská vláda stále dělá chyby? Jedním z důvodů je, jak píše magazín The Economist, že krátkodobý růst již není prioritou Komunistické strany Číny. Vše nasvědčuje tomu, že se Si Ťin-pching domnívá, že se Čína musí připravit na trvalý hospodářský a případně i vojenský konflikt s USA.
I proto čínské vedení zdůrazňuje snahu země o národní velikost, bezpečnost a odolnost. A pro dosažení těchto cílů je ochotno přinést i materiální oběti. Pokud chce Čína hospodářský růst, musí být tento prý "vysoce kvalitní". Narůstající politické neúspěchy nicméně nepůsobí ani tak jako nové, sebeobětavé zaměření se na národní bezpečnost, ale spíše jako prachobyčejně nesprávné rozhodování.
HDP na obyvatele podle parity kupní síly (2022), zdroj: TheGlobalEconomy.com
