Dalio, Dimon, Fink a další o roce 2024: Co vyhlížejí tržní celebrity?

24. až 26. října se v Rijádu konala již sedmá konference Future Investment Initiative, na které se opět sešli vysoce postavení lidé z celého světa, aby diskutovali o ekonomické a politické situaci ve světě. Byli mezi nimi i slavní investoři a bankéři jako Ray Dalio nebo Jamie Dimon. Že by si vyhlíželi zrovna růžové zítřky, se říci nedá.
Ray Dalio (Bridgewater Associates)
Ray Dalio (opět) představil svůj rámcový pohled na svět, jenž popisuje i ve své knize Principles for Dealing with the Changing World Order. Svět přechází z období prosperity a relativního klidu do období chaosu, které se ovšem nutně nemusí vylučovat s prosperitou. Období chaosu je zapříčiněno narušením světového řádu, který dosud panoval.
Tento světový řád byl nastolen jedinou donedávna nezpochybnitelnou mocností, tedy Spojenými státy americkými. Nyní však existují mocnosti, které se snaží s USA přímo soupeřit. Jedná se o východní blok v čele s Čínou. To vytváří rivalitu mezi starým řádem a nově se formující mocností, což vede k mnoha změnám (spíše) negativní povahy, které otřásají světem. Války na Ukrajině a v Izraeli nebo hrozící konflikt na Tchaj-wanu jsou pravděpodobně přímým důsledkem této stoupající rivality.
Vedle toho již dlouho roste nerovnost v příjmech, což podporuje politický populismus. Ohledně roku 2024 je Dalio pesimistický, co se ekonomického vývoje týče, a to v důsledku monetární politiky Fedu a potenciální eskalace geopolitických konfliktů. Podle něj budou v příštích dekádách novými mocnostmi země, které se vyhnou velkým válečným konfliktům, nečelí vnitřním konfliktům a budou utrácet méně, než vydělají. Snadné, že?
Jamie Dimon (JPMorgan Chase)
Největším rizikem, které převažuje i nad starostmi spojenými s klimatickými změnami, je podle Dimona nový globální závod v jaderném zbrojení. Svět potřebuje skutečné vůdce, aby se ze současné složité geopolitické situace dokázal vymotat, Dimon ale v tuto možnost velké naděje nevkládá.
Šéf JPMorgan má obavy ohledně vývoje fiskálního deficitu USA. Amerika se bez zjevné konkrétní potřeby (USA nečelí válce, ekonomika roste nečekaně rychle) velice rychle zadlužuje. Dimon přirovnává současnou politicko-ekonomickou situaci k 70. létům, kdy se nepodařilo zkrotit inflaci, načež následovaly další dvě vlny inflace, vždy s vyšší mírou růstu cen. Sice přímo nepředpovídá, že nastane obdobný vývoj, ale jisté podobnosti vidí.
Ohledně roku 2024 je Jamie Dimon ostražitý. Jako možné riziko vnímá posun celé výnosové křivky vládních dluhopisů USA o zhruba 100 bazických bodů výše. To by výrazně zpomalilo hospodářský růst a znevýhodnilo riziková aktiva. Dimon zdůraznil, že tento scénář nepředvídá, ale že je dobré se na něj připravit. A připomněl, že je potřeba mít velkou pokoru, pokud jde o prognózy vývoje ekonomiky a situace na finančních trzích. Stačí se prý podívat na Fed a jeho ani ne dva roky staré názory na vývoj inflace.
Larry Fink (BlackRock)
Fink očekává sazby Fedu na vyšší úrovni po delší dobu, a to kvůli strukturálně vyšší inflaci v dalších letech, dokud tento vliv nebude kompenzován rozvinutím technologií umělé inteligence, jež budou mít deflační vliv. Inflace má být vyšší kvůli populismu i fragmentaci dodavatelských řetězců, kdy mnohé společnosti v rámci řízení rizik opouštějí Čínu a zdražuje se jim výroba.
Centrální banky nyní provádějí něco dříve nemyslitelného a zakázaného – odkup korporátních dluhopisů. Tímto způsobem se stimulovala ekonomika během pandemie v roce 2020, což mělo výrazný vliv na růst inflace. Fink v roce 2024 nečeká tvrdé ani měkké přistání ekonomiky, podle něj se současný cyklus může protáhnout až do roku 2025 vlivem fiskálních zásahů. Až v přespříštím roce by se tedy mělo rozhodnout, zda americká ekonomika skončí v recesi.
Fink také očekává vyšší sazby Fedu po delší dobu. Americká ekonomika je podle něj odolná a silná, evropské ekonomiky na tom jsou hůře. Na hospodářství pak podle Finka může mít silně negativní vliv případný dlouhodobější válečný konflikt na Blízkém východě, hrozící vyšší míra teroristických útoků totiž může omezovat spotřebitelskou aktivitu.
Noel Quinn (HSBC)
Quinn se obává, že Evropa čelí řadě překážek na cestě k rychlejšímu hospodářskému růstu. Inflaci podle něj půjde zkrotit, rizikem jsou ale druhá vlna inflace, protože růst mezd v Evropě je příliš výrazný. To také znamená, že ECB bude držet sazby vyšší po delší dobu. Rizikem je i v této souvislosti vysoké zadlužení řady zemí.
Stephen Schwarzman (Blackstone Group)
Podle Schwarzmana je potřeba méně sledovat hlavní inflační údaje. Upozorňuje, že ve třetím kvartálu inflace na úrovni výrobních vstupů klesla prakticky k nule. Výrobní náklady se tedy v některých oblastech ekonomiky normalizují, přičemž současný největší inflační problém je v sektoru služeb, nikoli výroby. Výroba již utrpěla vlivem vyšších úrokových sazeb, ve službách se zdražení projevuje postupně. Schwarzman nicméně předpokládá, že ačkoli rok 2024 nebude žádná hitparáda, ekonomika stejně jako v předchozích cyklech najde své dno, od kterého se opět odrazí.
Zdroj: BH Securities