Přinese nová vláda v Německu hospodářský růst?

Od vzniku Eurozony už národní politika tolik nevíří finanční trhy, jako tomu bylo před rokem 1999. Proto volební vítězství kancléřky Angely Merkelové před měsícem nemělo zásadní vliv na dluhopisové trhy. Přesto, vítězství, které dosadilo do čela země po 11 letech koalici, která podporuje podnikatelské prostředí, je významná událost.

*Jako třetí největší světová ekonomika, s HDP přesahujícím 6% světové produkce, s HDP o 35% větším, než má Francie a reprezentující 27% majetku v Eurozóně, nemůže být Německo přehlíženo. *A z pohledu České republiky jde o zdaleka největšího obchodního partnera, německé společnosti přímo zaměstnávají v ČR okolo 300 tisíc zaměstnanců.

Proto je volební vítězství Angley Merkelové vhodná příležitost pro zamyšlení nad hlavními úkoly nové vlády a jejich dopady na dluhopisové trhy včetně toho českého.

Hospodářský růst

Chronicky slabý růst v Německu je konstantou, na kterou se mohli investoři do dluhopisových instrumentů spolehnout od sjenocení země v roce 1990. Mezi roky 1991 a 2009 dosáhl průměrný růst ekonomiky pouhých 1,3% (oproti 2,5% v USA, 1,6% ve Francii), zatímco Západní Německo rostlo ve druhé půli osmdesátých let průměrně o 2,5% ročně. Vedle často citovaných nákladů na spojení se o nízký růst zasloužily také stárnutí německé populace, nízký podíl žen a starších osob na ve struktuře zaměstnaných a nízká výkonnost ve službách nebo ve finančním sektoru.

Zatímco se od paní Merkelové a pana Guida Westerwelleho (šéfa liberální FDP, menšího člena pravicové koalice) očekává zlepšení podnikatelského prostředí (v roce 2009 se Německo propadlo na 102. místo mezi 181 zeměmi ve snadnosti založení nové společnosti), obě strany budou trpět nedostatkem faktorů, které by mohly růstu napomoct. Mezi nimi, podobně jako v ČR i jiných evropských státech, je největší hrozbou dlouhodobý demografický vývoj.

Rozpočtová politika

Demografické paramtery Německa nejsou jediným aspektem, při kterém si vybavíme Japonsko. Dalším spojujím prvkem je fakt, že obě země (společně s Čínou) jsou největšími věřitelskými národy na světě. Export zboží a služeb se podílí 45% na německém HDP. Toho bylo možné dosáhnout pouze poklesem reálných mezd z 54% národního příjmu v roce 2000 na 49% v roce 2007.

Výsledkem je pokles podílu spotřeby domácností na 56% v roce 2007, tedy o 10% procentních bodů nižší podíl, než má spotřeba v USA. Nová německá vláda se musí snažit stimulovat domácí poptávku, protože mnoho obchodních partnerů Německa v nejbližší době nebude schopno importovat z Německa v rozsahu, v jakém dováželi v minulosti.

Boužel dostupné politické nástroje ke stimulaci německé domácí poptávky byly výrazně omezeny během letošního roku schválením ústavního zákona o vyrovnaném státním rozpočtu. Toto rozhodnutí bude mít pravděpodobně vážné důsledky na německou a potažmo i na českou ekonomiku. Od roku 2016 německá vláda nebude smět hospodařit s deficitem přesahujícím 0,35% HDP a od roku 2020 nebudou smět spolkové země mít deficit žádný.

Narozdíl od Evropského paktu stability a růstu, který byl nejdřív obcházen, později zmírněn a v současnosti ignorován, tento jednostranný ústavní zákon by měl být dodržován. Někteří komentátoři očekávají, že snižování rozpočtového schodku bude hlavním cílem německé hospodářské politiky v nejbližších 20 letech.

Dluhopisy výsledek voleb ignorují

Kromě faktu, že německá politika v oblasti rozpočtového schodku je diametrálně odlišná od českého přístupu (posledních 15 let nám veřejný dluh pouze roste), hrozí reálné nebezpečí, že Německo se nevymaní z procyklické sestupné spirály nízkého růstu a klesajícího zadlužení. A to je další důvod, proč dluhopisové trhy ignorovaly volby v Německu.

Tolik nízkorůstových a desinflačních přísad bylo zamícháno do tohoto hospodářského dortu, že pro jakoukoliv vládu by byl problém je z těsta odstranit. To je špatná zpráva pro českou ekonomiku, která je masivním subdodavatelem té německé, nicméně by mohla být nadějná pro všechny, kteří v obavách sledují dynamiku zadlužování českého veřejného sektoru na hodinkách Aleše Michla – www.verejnydluh.cz .

Upraveno, s využitím článku Andyho Craiga v říjnovém vydání časopisu Perspectives pro klienty BNP Paribas Investment Partners